Omluva Blaira směřovala hlavně k původnímu tvrzení Washingtonu a Londýna, že Irák má k dispozici zbraně hromadného ničení, což se následně nepotvrdilo. Na otázku, jak se cítí, když je označovaný za válečného zločince, Blair odpověděl, že v té době dělal, co považoval za nejlepší.
Omluvil se také za to, že si tehdy neuvědomoval, co nastane, když padne stávající režim. Svržení tehdejšího iráckého prezidenta Husajna ale nelituje. „Mohu se jen těžko omluvit za odstranění Husajna. Myslím si, i s ohledem na současnost, že lepší varianta je bez něj, než s ním,“ dodal.
Blair: Invaze islamistům pomohla, ale…
Blair v rozhovoru pro CNN také připustil, že invaze zčásti přispěla k vzestupu radikálů z Islámského státu. „Samozřejmě nelze říct, že by ti z nás, kdo sesadili Saddáma Husajna v roce 2003, nenesli žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015,“ uvedl Blair.
Důležité je ovšem uvědomit si, že na situaci v Iráku mělo vliv i arabské jaro v roce 2011 a že Islámský stát vzešel primárně ze Sýrie a ne z Iráku, podotkl. Arabské jaro, tedy série lidových revolucí v arabských zemích, způsobily pád autoritativních režimů například v Tunisku, Egyptě či Libyi. IS nyní ovládá rozsáhlé oblasti na severu Iráku a severu a východě Sýrie.
Blairovo rozhodnutí zapojit se po boku USA do války proti Saddámovu režimu, které bylo založené na chybném tvrzení o existenci zbraní hromadného ničení ve skladech iráckého vládce, ještě řadu let po válce rozděluje veřejné mínění. V roce 2010 přispělo i k porážce labouristické strany v parlamentních volbách.
V Iráku v letech 2003 až 2009 zahynulo 179 britských vojáků. Komise vyšetřující účast Británie ve válce začala pracovat v roce 2009, zatím ale nezveřejnila žádné výsledky své činnosti.
