V Georgii popravili první ženu za 70 let, milost pro ni žádal i papež

Po řadě odvolání byla ve Spojených státech popravena Kelly Gissendanerová, pro niž žádali milost její děti i papež František. První žena za posledních 70 let, u níž byl vykonán ve státě Georgia hrdelní trest, naplánovala v roce 1997 vraždu svého manžela. Zabil ho její milenec, který za to dostal pouze doživotí s možností předčasného propuštění.

Sedmačtyřicetiletá Gissendanerová se stala šestnáctou popravenou ženou od obnovení trestu smrti v USA v roce 1976. U soudu vinu popírala v naději, že dostane mírnější trest.

Gissendanerová neměla slitování, připomněla rodina oběti

Rodina zavrařděného muže Gissendanerové uvedla, že má víru v právní systém. „Kelly naplánovala a uskutečnila Dougovu vraždu. Cílila na něj a jeho smrt byla záměrná,“ prohlásili příbuzní. „Ona – jako vrah – dostala v posledních osmnácti letech větší práva a příležitosti, než kdy měl Doug, který je tu obětí. Neměla žádné slitování, nedala mu možnost žít dál jeho život,“ dodala rodina v oficiálním prohlášení.

Mírnější trest naopak žádaly děti Gissenderové. Za 18 let ve vězení se prý dostatečně změnila - obrátila se k víře a pomáhala spolubězňům. „Prominout naší matce byl nejlepší způsob, jak uctít památku našeho otce,“ uvedl v rámci odvolacího řízení syn Dakota Gissendaner, kterému bylo v době vraždy pět let. „Jsme jednotní v naší naději, že nebude popravena. Ztratili jsme otce. Nedokážeme si představit, že přijdeme i o matku,“ prohlásila dcera Kayla, jíž bylo v roce 1997 sedm let.

Mírnější trest žádali právníci, papež i bývalý soudce

Za ženu orodoval také papež během své návštěvy USA. V dopise, jejž napsal jeho zástupce – arcibiskup Carlo Maria Vigano – se uvádí, že „prosí o zmírnění trestu na takový, který by lépe vyjádřil spravedlnost a milosrdenství, i když nechce snižovat závažnost tohoto trestného činu“.

Právníci popravené zase poukazovali na to, že se Američanka ve vězení změnila a svého činu lituje. Bývalý soudce nejvyššího soudu také prohlásil, že hrdelní trest považuje ve vztahu ke zločinu, který žena spáchala, za nepřiměřený.

Kelly Gissendanerová
Zdroj: ČTK/AP/Bita Honarvar

Předchozí termíny popravy byly vždy kvůli různým odvoláním a nesrovnalostem kolem výkonu tohoto hrdelního trestu na poslední chvíli zrušeny. Nakonec ale Nejvyšší soud v noci na středu SELČ všechna odvolání odmítl a umožnil popravu.

Ta proběhla krátce poté v místní státní věznici – žena dostala injekci se smrticí látkou. Podle svědků zpívala před smrtí píseň Amazing Grace.

Poprava dosud poslední ženy byla označena za chybu

Dosud poslední žena popravená v Georgii byla v březnu 1945 Lena Bakerová, odsouzená k smrti na ekeltrikém křesle za  vraždu svého zaměstnavatele. Žena tvrdila, že se jen bránila před jeho sexuálním napadením. Úřady v roce 2005 podle agentury Reuters uznaly, že její poprava byla „vážnou chybou“.

Trest smrti
Zdroj: Isifa/Capital Pictures

Od začátku roku se ve Spojených státech uskutečnilo podle místních úřadů celkem 21 poprav. Počet vykonaných trestů smrti se ale v USA postupně snižuje.

V roce 2014 padlo 72 těchto rozsudků, přičemž celkem 35 osob bylo popraveno. Tisíce lidí ale zůstávají v cele smrti. Z průzkumů z posledních let přitom vyplynulo, že proti trestu smrti je stále víc Američanů. Pew Research Center uvádí, že za popravami stojí více než tři čtvrtiny republikánů ve srovnání se 40 procenty demokratů.

V počtu poprav vede Texas

Na krátkou dobu byl trest smrti zrušen na celém území USA v letech 1972 až 1976. Po jeho obnově došlo ke zpřísnění podmínek pro jeho vykonávání. Od té doby jasně vede v počtu poprav Texas (přes 500), následuje Oklahoma a Virginia (přes 100). V Kansasu nebo New Hampshiru naopak nebyl popraven nikdo.

2 minuty
Poprvé po 70 letech byla v Georgii popravena žena
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...