Rakouské úřady se rozhodly z bezpečnostních důvodů uzavřít dálnici A4 u hranic s Maďarskem, protože po této komunikaci míří pěšky do Vídně desítky migrantů. Na rakousko-maďarský přechod v Nickelsdorfu jich dorazily od půlnoci bezmála čtyři tisíce, hranice mezi Řeckem a Makedonií za posledních 24 hodin překročilo asi 7600 běženců.
Rakousko uzavřelo kvůli běžencům dálnici A4 u hranice s Maďarskem
Rakousko již ve čtvrtek pozastavilo železniční spojení s Maďarskem vzhledem k obrovskému přetížení, kterému vlaky musely čelit kvůli uprchlické vlně. Vlaky nebudou jezdit ani o víkendu, uvedly rakouské dráhy s tím, že cílem opatření je stabilizovat situaci na velkých vídeňských nádražích.
Hranice mezi Maďarskem a Rakouskem byla vystavena náporu o víkendu, kdy ji překročilo na 14 tisíc migrantů. Většina těch, kteří do Rakouska přicestovali z Maďarska, zamířila dál do Německa. Policejní ředitel ve spolkové zemi Burgenland Hans Peter Doskozil uvedl, že za celý čtvrtek přišlo 7500 lidí, jejich počet v příštích dnech opět poroste.
Další tisíce uprchlíků se hromadí na srbsko-maďarské hranici, kam přicházejí přes Řecko a Makedonii. Snaží se dostat dál do Evropy ještě před 15. zářím, po němž slíbila Budapešť zavést mnohem přísnější ochranu hranic. K zastavení mohutné uprchlické vlny chce Maďarsko povolat vojáky, potřebný zákon ale ještě musí schválit parlament. Armáda by pak měla právo zastavovat vozidla, uzavírat nebezpečné zóny, prosazovat svá opatření silou a v případě potřeby rovněž omezovat osobní svobody. Na jižní hranici Maďarska se již pohybuje asi 3800 vojáků, uvedl maďarský ministr obrany István Simicskó.
3 minuty
Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů
Hranice mezi Makedonií a Řeckem překročilo za jediný den zhruba 7600 migrantů, z nichž většina prchá z válkou zmítané Sýrie. Úřady uvádějí, že letos jich už prošlo Makedonií přes 160 tisíc.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvítal návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků jako krok správným směrem. Vyzval zároveň k vytvoření obřích přijímacích středisek, která by měla vzniknout v Řecku, Itálii a Maďarsku. Uvítal také oznámení USA, že přijmou 10 tisíc syrských uprchlíků, uvedl nicméně, že vzhledem k rozsahu krize by Spojené státy mohly a měly dělat více.
Maďarská policie vyslechla kameramanku, která kopala do běženců
Maďarská policie vyslechla kameramanku stanice N1TV, která na srbsko-maďarské hranici podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem v náručí a kopala do běženců. Byla vyslýchána jako podezřelá, ve vazbě ale nezůstane. Případem se ve čtvrtek začal zabývat státní zástupce z maďarské župy Csongrád.
Incident se stal v úterý večer u pohraniční obce Röszke, kde v utečeneckém táboře končí migranti překračující srbsko-maďarské hranice přes železniční trať a po silnici. Videozáznam, který jednání kameramanky zachycoval, se na internetu rychle rozšířil. Trestní oznámení na ni podaly opoziční strany Demokratická koalice a Dialog za Maďarsko. Televizní stanice N1TV, která je blízká nacionalistické straně Jobbik, oznámila, že žena byla propuštěna, a tím považuje případ za vyřízený.
Do Řecka letos podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo 175 tisíc Syřanů; Středozemní moře překonalo přes 430 tisíc migrantů.
Čtyřicetiletá kameramanka Petra Lászlóová se za své chování omluvila. V dopise, který zveřejnil deník Magyar Nemzet, uvedla, že „upřímně lituje toho, co se stalo“. Nicméně dodala: „Bála jsem se, když dav mířil směrem ke mně, a pak se ve mně něco zlomilo. (…) Nejsem bezcitná, rasistická kameramanka kopající do dětí,“ napsala Lászlóová. „Nezasloužím si tento politický hon na čarodějnice, který proti mně začal, ani pomluvy a často i výhrůžky smrtí. Jsem jen žena a nyní nezaměstnaná matka malých dětí, která učinila špatné rozhodnutí v situaci, kde vládla panika. Je mi to opravdu líto,“ dodala.
HRW: Česká debata o migraci by na Západě vzbudila poprask
Domácí veřejná debata o uprchlické krizi je v České republice vedena způsobem, který by v zemích západní Evropy vzbudil mezinárodní poprask, míní Andrew Stroehlein z bruselské pobočky organizace Human Rights Watch (HRW). Reputaci země a jejích politiků tak zatím podle něj do značné míry zachraňuje fakt, že mimo ČR samotnou ovládá český jazyk jen málokdo.
„Kdyby některé věci, které v těchto dnech zaznívají v české debatě, zazněly - dejme tomu - ve Francii nebo v Německu, bylo by z toho pozdvižení. Nejen kvůli rozdílné náladě ve společnosti, ale také proto, že okolní svět by si toho okamžitě všiml," míní Stroehlein. Naproti tomu Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy tři ze čtyř zemí visegrádské skupiny (V4), podle něj žijí v „pohodlné izolované bublině".
Právě země V4 jsou v současnosti nejhlasitější opozicí vůči návrhům Evropské komise na přerozdělení části žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska mezi ostatní státy osmadvacítky.
V Česku, jak připomíná Stroehlein, je nejhlasitější skupina Islám v ČR nechceme biologa Martina Konvičky. „Je zajímavé, že nejsilnější, nejextrémnější protimuslimská rétorika zní ze země, kde s nimi (s muslimy) nemají vůbec žádné zkušenosti," poznamenal zástupce HRW. „Daleko závažnější“ však podle něj je, když podobné uskupení podpoří v rozhovoru pro média také prezident Miloš Zeman.
2 minuty
Maďarsko-rakouskou hranici se dál snaží překročit tisíce migrantů denně
