V čele monarchie má úderem 18:30 našeho času odslouženo 23 226 dní. Nic zvláštního neplánovala – jen běžný formální program po cestě ve Skotsku. I to ukazuje zvláštní spojení majestátu, jistoty a stability, které představuje po dnešku nejdéle vládnoucí korunovaná hlava Británie. Překonává tak éru své praprababičky, královny Viktorie. Členka windsorské dynastie sedí na trůně už 63 let a sedm měsíců.
„Dlouhý život nevyhnutelně prochází řadou milníků, můj nebyl výjimkou, chci ale poděkovat všem za dojemné a velmi laskavé vzkazy,“ nechala se slyšet 89letá královna Alžběta II. s tím, že o titul nejdéle vládnoucí panovnice Británie nikdy neusilovala.
Jako skutečně úctyhodnou ocenil délku královnina vládnutí i britský premiér David Cameron. „Setkání s královnou je vždy jednou z nejpříjemnějších a nejvíce inspirujících povinností toho úřadu,“ podotkl Cameron.
Při jejím nástupu na trůn řada lidí podle listu The Guardian doufala v novou alžbětínskou dobu, během níž by Británie zažila stejné období rozkvětu jako za Alžbětiny první jmenovkyně ve druhé polovině 16. století. Ve skutečnosti byla ale doba panování současné královny poznamenána úpadkem impéria.
V letech 1945 až 1965 se britská koloniální říše zmenšila z původních 700 milionů obyvatel na pouhých pět milionů. Krizím za 63 let panování čelila i Alžbětina rodina. Ta největší byla spojená s rozvodem prince Charlese s oblíbenou princeznou Dianou a s její následnou smrtí při autonehodě. Podle The Guardian ale královna veškeré změny uvnitř své rodiny i své země, které během let přinášela doba, zvládala se ctí.
To se odráží mimo jiné i v průzkumu veřejného mínění, který britská společnost YouGov zveřejnila tři dny před prolomením rekordu. Současnou královnu v něm za nejlepší panovnici britských dějin zvolilo 27 procent dotázaných.
Co o Alžbětě II. možná nevíte:
- Oficiální titul britské panovnice je Její královská výsost Alžběta II., z milosti boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a ostatních držav a území, hlava Společenství, obhájkyně víry.
- Narodila se ve dvě hodiny 40 minut (21. dubna 1926) císařským řezem, u porodu byl přítomen tehdejší premiér.
- Za šedesát let vlády Alžběta II. podnikla 261 oficiálních zahraničních návštěv v celkem 116 zemích – nikdy ale třeba nebyla v Řecku, odkud pochází její manžel princ Philip.
- V roce 1995 poslala dopis Charlesovi, v němž ho vyzvala, aby se rozvedl s princeznou Dianou. Údajně to byl jeden z nejtěžších z jejich státnických kroků.
- Uklidňuje se pletím záhonků.
- Vyšlechtila nové psí plemeno – takzvaného dorgiho – když zkřížila jednoho ze svých corgiů s jezevčíkem Pipkinem, který patřil její sestře Margaret.
- V roce 1986 se stala prvním britským monarchou, který navštívil Čínu.
- Zakázala služebnictvu nosit mobilní telefony poté, co jeden zazvonil při slavnostním banketu.
- Královna ráda fotografuje.
- Na svých zahraničních cestách dostala několikrát i živé dárky – při cestě na Seychely dostala dvě želvy, v Kamerunu dokonce slona a v Kanadě párek bobrů.
- V roce 1945 si udělala řidičák a umí dokonce opravit auto. Je jedinou osobou v zemi, která smí řídit bez řidičského průkazu a bez státní poznávací značky na svém vozidle.
- Alžbětě II. patří všechny labutě v zemi.
- V Buckinghamském paláci zavedla dny otevřených dveří.
- Na vlastní přání platí daně z příjmů.
- Podpořila historickou změnu v nástupnictví, kdy na trůn může nově i nejstarší dcera.
Historie světa, Británie – a jedné ženy
Ze svého trůnu Alžběta sledovala téměř všechny zásadní světové události novodobých dějin. A svět neméně bedlivě sledoval klíčové epizody jejího života.
1952 – Vlídná rozhlasová slova
Už od roku 1932 královská rodina pravidelně promlouvala k lidu skrze rozhlasové vlny. Tradici zahájil Alžbětin dědeček, král Jiří V. Jeho projev byl tehdy tak úspěšný, že se stal každoroční tradicí, na kterou navázal v roce 1936 i následník trůnu – Jiří VI. V kontextu blížící se války však „královské vysílání“ získalo význam zejména morální podpory. Civilnost vrátila do panovnických projevů právě Alžběta v roce 1952 – 20 let od historicky prvního vysílání.
1965 – Vrchol Studené války a návštěva Berlína
Podobně jako v případě J. F. Kennedyho, i královnina návštěva Berlína získala značnou odezvu. Alžběta jednoznačně přislíbila podporu západní straně Berlínské zdi, za což ji tisíce lidí v centru města tleskalo. V diplomatických aktivitách přitom opakovaně dokázala jemně naznačit, kde leží její sympatie.
1979 – Ženy vládnou
Koncem osmdesátých let triumfovala konzervativní politika na obou stranách Atlantiku. Tandem Ronald Reagan v USA – a Margareth Thatcherová na Ostrovech – utvořl silné politické partnerství. Je těžké říct, zda to stejné platilo i pro vnitřní politiku Británie. S nástupem Thatcherové v roce 1979 každopádně poprvé stály na nejvyšších pozicích monarchie dvě ženy. Právě Thatcherová měla podle mnohých expertů na britskou politiku vliv více než kdokoliv jiný od časů Winstona Churchilla.
1982 – Falklandské memento
Do té doby největší zásah do územní integrity Británie od konce kolonialismu. Když na začátku dubna 1982 Argentina pod vedením vojenské junty generála Galtieriho napadla Falklandské ostrovy, neváhala „železná lady“ Thatcherová zakročit rychle a rázně. Krátká bitva přinesla vítězství – ale také 900 válečných obětí. V roce 2013 se obyvatelé ostrovů vyslovili drtivou většinou pro zachování v rámci monarchie. Érou pozdní Alžbětiny vlády se ale otázka Falkland dál vášnivě probírá.
1997 – Smrt (ne)milované princezny
O vzájemném, spíše chladném vztahu královny s princeznou Dianou byly napsány desítky knih či bulvárních článků. Smrt tehdy již bývalé manželky prince Charlese při pařížské autonehodě se stala globální událostí – vyvrcholila pohřbem, který sledovalo přímým přenosem 2 a půl miliardy lidí. Sama královna po incidentu mlčela a podle svých slov se „vypořádala s tragédií o samotě“.
2003 – Britští jestřábi
Pod vedením Tonyho Blaira se Británie stala hlavním spojencem USA v boji proti husajnovskému režimu v Iráku. Více než 600 britských vojáků během bojů v Iráku a Afghánistánu zemřelo. Služba vlasti v týlu nepřítele se neměla vyhnout ani Alžbětinu vnukovi – princi Harrymu. V roce 2008 měl narukovat do Iráku, nakonec strávil dva měsíce v sousedním Afghánistánu, než se jeho přítomnost stala bezpečnostním problémem pro posádku.
2011 – Podpora ženského nástupnictví
Po celou dobu vlády se Alžběta nebránila řadě progresivních změn – včetně zásahů do tradic královského majestátu. Jedním z nich byla tzv. dohoda z Perthu, kdy se premiéři zemí Commonwealthu dohodli na změně principu nástupnictví – právo prvorozeného se nově může uplatňovat bez ohledu na to, zda jde o muže či ženu.
2014 – Vzedmutí skotských vášní
To, co dlouhá léta jemně bujelo, propuklo naplno na podzim 2014. Skotští separatisté snící o nezávislosti své země prosadili referendum, které se ukázalo být dramatem až do konce. Skotsko silou 55,3 procenta hlasů odmítlo vlastní nezávislost, ale dosáhlo na Londýně ústupků i pokračující debatu o budoucnost severní části monarchie. „Doufám, že lidé budou o budoucnosti uvažovat velmi pečlivě.“ To byla jediná slova, kterými Alžběta komentovala rozjitřenou kampaň před hlasováním.
