Putin k boji proti IS: Spekulace o ruském zásahu v Sýrii jsou předčasné

Spekulovat o přímé účasti ruské armády v boji proti Islámskému státu (IS) v Sýrii je předčasné, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva se ale snaží vytvořit mezinárodní koalici pro boj s terorismem. Putin už možnost společného postupu konzultoval s americkým prezidentem. Rusko podporuje syrského prezidenta Bašára Asada. Podle šéfa Kremlu je Asad ochoten podělit se o moc se „zdravou" částí opozice.

„Pokračujeme v politickém úsilí o vytvoření nějaké koalice,“ konstatoval šéf Kremlu. „Není-li dnes možné zahájit přímo na bitevním poli spolupráci se zainteresovanými zeměmi, pak je třeba zajistit alespoň určitou vzájemnou koordinaci. Snažíme se o to a první kroky ukazují, že to je vcelku možné,“ dodal ruský prezident.

Zdá se, že Rusové zvažují zapojení do přímých bojových operací na straně Asadových vojáků. Pokud tak učiní, bude to spíš pro Bašára Asada než proti Islámskému státu. Asad a jeho lidé by se tak nemuseli bát – území, které drží, by bylo v bezpečí. Povstalci by proti ruským zbraním neměli šanci.
Pavel Novotný
redaktor ČT

Putin prý myšlenku mezinárodní protiteroristické koalice probíral s „americkými partnery,“ mluvil i s Obamou. Záležitost byla také předmětem Putinových konzultací s vedoucími představiteli Turecka, Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta a dalších zemí. Kromě toho se nedávno do Moskvy sjeli šéfové generálních štábů zemí, které s oblastmi konfliktů sousedí.

Asad prý souhlasí s předčasnými volbami a přizváním části opozice do vlády

„Pracujeme také s našimi partnery v Sýrii. Obecně chápeme, že společné úsilí bojovat proti terorismu musí jít ruku v ruce s politickým procesem v Sýrii samotné. Syrský prezident souhlasí s uspořádáním předčasných voleb, řekněme parlamentních, s navázáním kontaktu s takzvanou zdravou opozicí a s jejím zapojením do vlády,“ konstatoval Putin. Moskva zve k jednáním tuto část opozice stejně jako zástupce Asadovy vlády, oponenti Asada ale odmítají jakékoli ujednání, které by umožňovalo Asadovi zůstat u moci.

„Rusové jsou v Asadově Sýrii přítomni dlouhou dobu, mají tu středomořskou základnu. Zbraně, moderní techniku, ale i vojáky tam má Rusko neustále. Asadova armáda tak bojuje s ruskými zbraněmi, je jen otázka, jestli občas nějaký ruský voják do nějakého letadla zasedne, či nikoli,“ poznamenal redaktor ČT Pavel Novotný.

Přímou účast ruské armády v bojích proti IS Putin popřel s tím, že něco podobného je zatím předčasné.

Zvažujeme různé možnosti, ale účast ve vojenských operacích zatím není na pořadu dne. I tak ale Sýrii poskytujeme dosti výraznou vojenskou a technickou podporu.
Vladimir Putin
Ruský prezident

 O potřebě vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice hovořil ve čtvrtek v Pekingu při setkání s Putinem český prezident Miloš Zeman, který o záležitosti hodlá promluvit na nadcházejícím zasedání Valného shromáždění OSN. Hovořit má na vrcholné diplomatické akci i Putin, který v New Yorku povede ruskou delegaci.

Spekulace o přímé ruské účasti na bojích proti IS se v minulých dnech do světa rozšířily z izraelských zpravodajských serverů. Rusko podle nich zahájilo vojenskou intervenci přesunem leteckého kontingentu na svou základnu v Sýrii, odkud prý mají být vedeny útoky proti islamistům. Účast ruských sil v boji proti IS označil ve čtvrtek za „dost pravděpodobnou“ i český ministr obrany Martin Stropnický, Moskva ale podobné zprávy opakovaně popírá.

Hrobky v Palmýře údajně zničené islamisty
Zdroj: Sandra Auger/Reuters

Radikálové z IS zničili další část syrské Palmýry

Teroristé z IS dál ničí starověkou Palmýru. „Vyhodili do vzduchu tři pohřební věže, ty nejzachovalejší a nejkrásnější,“ řekl agentuře AFP Maamún Abdalkarím, který vede oddělení památek a muzeí. Hrobky pocházely z 1. století našeho letopočtu. 

Palmýra byla ve starověku významnou zastávkou na trase karavan. Dnes leží v poušti a je v ní rozsáhlé a cenné archeologické naleziště, kvůli němuž je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Satelitní snímky už minulý týden potvrdily poškození dvou hlavních chrámů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...