Durban - Výsledky konference OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu vyvolaly ve světě smíšené reakce. Dohodu, jež předpokládá zahájení práce na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů, která bude závazná i pro velké znečišťovatele, přivítala Indie i Čína, za velký úspěch ji označila Evropská unie. Odborníci na životní prostředí ale tvrdí, že přinese jen malý pokrok. Přitom se podařilo dojednat více, než se očekávalo.
Výsledek klimatické konference vítá Indie, Čína a EU - ekologové se zlobí
Indie, která požadovala, aby v závěrečném textu byl zakotven princip stejného zacházení se všemi státy, vyšla z jednání spokojená. Podle ministryně životního prostředí Džantí Nataradžan její země projevila více pružnosti než ostatní, ale od tohoto principu nemohla ustoupit. Dillí dlouho prosazovalo, aby základem pro mezinárodní měření bylo zjišťování emisí škodlivin na osobu. Míra znečištění je u Indie asi desetinová oproti západním průmyslovým státům.
Čína dohodu přivítala, ale zároveň přičetla bohatým státům vinu na pomalém pokroku při ochraně klimatu. „V rozvinutých zemích chybí politická vůle snížit emise a poskytnout na pomoc rozvojovým zemí finance a technologie,“ prohlásil čínský zástupce Sie Čen-chua. Na jednání v Kataru příští rok bude podle něj Peking očekávat od průmyslových zemí politickou serióznost při přípravě druhé fáze Kjótského protokolu, která by měla vést k redukci vypouštění skleníkových plynů a ke splnění finančních a technologických závazků.
Systém, který odpovídá propojenosti
Evropská unie označila výsledky jednání za historický průlom v boji proti změnám klimatu. „Strategie Evropské unie fungovala. Když řada států předpovídala, že Durban bude moci jen potvrdit rozhodnutí z Kodaně a Cancúnu, EU měla větší ambice a podařilo se je naplnit,“ prohlásila komisařka Connie Hedegaardová. Vysvětlila, že EU nemohla souhlasit s novým obdobím Kjótského protokolu bez plánu, který by zavazoval všechny státy.
„Společně jsme vyvinuli pozitivní tlak na ty, kteří nátlak trochu potřebují,“ komentovala dnes ráno výsledek jednání eurokomisařka pro ochranu klimatu Connie Hedegaardová.
„Všichni si uvědomujeme, že to není dokonalé. Ale neměli bychom z dokonalosti dělat nepřítele toho, co je dobré a co je možné,“ oznámila Maite Nkoanaová-Mashabaneová, předsedkyně klimatické konference.
„Je to kompromis. My stojíme na jednom konci spektra, partneři z rozvinutých zemí na druhém, a sešli jsme se někde uprostřed. Nejsme úplně spokojení, ale je to krok správným směrem,“ uvedl Tosi Mpanu Mpanu, vrchní vyjednavač africké skupiny.
„Zatímco Kjóto rozděluje země na dvě kategorie, nyní budeme mít systém, který odpovídá propojenosti současného světa,“ dodala Hedegaardová. EU nakonec souhlasila s návrhem formulace Indie, která předpokládá jako formát budoucí dohody „protokol, nebo jiný právní nástroj či jednotné řešení s právní silou.“
WWF a Greenpeace jsou výsledkem zklamáni
Greenpeace a Světový fond na ochranu přírody (WWF) jsou ale výsledkem zklamáni. Kritizují hlavně to, že dohoda, která má vstoupit v platnost v roce 2020, nebude právně závazná. Pro dodržení závazku oteplování o méně než 2 stupně nestačí podle Greenpeace ani Kjótský protokol, ani v Durbanu schválený plán.
GALERIE
Vlajková loď Greenpeace zdroj: ČT24
„Mezinárodní společenství zůstalo lidem opakovaně dlužno odpověď na akutní otázku ohledně způsobu řešení problému oteplování klimatu,“ prohlásil Martin Kaiser z Greenpeace. Z této dohody se budou moci stáhnout jak USA, tak i Čína a Indie, tvrdí organizace. I podle WWF si svět zaslouží lepší dohodu.
Nepřijel Bono, ani Schwarzenegger, ani DiCaprio…
Na výsledek je naopak pyšná pořadatelská země, Jihoafrická republika. Mnoho obyvatel se obávalo, že konference skončí debaklem, a to i proto, že předem ohlášené světové hvězdy nakonec do Durbanu nepřijely. Nezúčastnil se ani zpěvák Bono, herečka Angelina Jolieová, bývalý kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger ani bývalý americký viceprezident Al Gore či herec Leonardo DiCaprio.
GALERIE
videogallery_185451
Úspěšný závěr nebyl očekáván i vzhledem ke stížnostem na průběh konference ze strany některých delegátů, na špatnou logistiku a přípravu dokumentů k jednání. Navíc ani vedení jednání nemělo často pozitivní ohlasy.
Nová klimatická smlouva, o které začnou podle shody z Durbanu státy vyjednávat, postaví všechny země pod stejný právní rámec k prosazování emisních závazků s platností nejpozději od roku 2020. V současné době platí takzvaný Kjótský protokol, ve kterém se některé průmyslové státy zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Tímto dokumentem ale nejsou vázáni jedni z největších znečišťovatelů, Čína a USA.
Co se dohodlo na klimatické konferenci v Durbanu?
Celkem asi 190 zemí se shodlo na čtyřech základních věcech: na druhé fázi závazků vyplývajících z Kjótského protokolu, na vytvoření Zeleného klimatického fondu, na mandátu přimět všechny země do roku 2015 k podpisu nové smlouvy, která by je přinutila snížit emise do roku 2020, a na pracovním plánu pro nadcházející rok.
Přehled hlavních dohodnutých bodů:
PRODLOUŽENÍ KJÓTSKÉHO PROTOKOLU: Dnešní dohoda prodlužuje platnost Kjótského protokolu, jehož první fáze snížení emisí se uskutečňuje od roku 2008 do konce roku 2012. Druhé závazné období bude od ledna 2013 do konce roku 2017.
PRÁVNÍ FORMA: Delegáti se dohodli na začátku rozhovorů o nové právně závazné smlouvě, která by měla být připravena do roku 2015 a měla by vstoupit v platnost do roku 2020. Konkrétnější podoba tohoto dokumentu bude teprve vznikat. Proces jejího vzniku by měl „zvýšit ambice“ v úsilí o redukci emisí skleníkových plynů. Delegáti se dohodli na pracovním plánu, který odstranil disproporci mezi současnými závazky zemí na snížení emisí do roku 2010 a cílem udržet proces globálního oteplování pod hodnotou dvou stupňů Celsia.
TRANSPARENTNOST: Durbanský balíček obsahuje nová opatření k většímu zprůhlednění akcí, které podnikají rozvojové i vyspělé země ke snížení svých emisí. To je klíčový požadavek pro budování důvěry mezi zúčastněnými stranami.
FINANCE: Rozhovory v Durbanu představují pokrok ve vytvoření Zeleného klimatického fondu, z kterého by mělo být do roku 2020 poskytnuto až 100 miliard dolarů chudším státům. Zatím ale není příliš jasno kolem zdrojů financí fondu. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl.
NOVÉ TRŽNÍ MECHANISMY: Byla odsouhlasena definice nových tržních mechanismů v rámci nástupnické smlouvy Kjótského protokolu s tím, že pravidla pro tyto mechanismy by měla být vypracována do příštího roku. Tyto mechanismy by měly pomoci rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba těchto mechanismů byla zakotvena v mezinárodním právu. Nyní se bude pracovat na jejich systému s cílem předložit doporučení na summitu v Kataru koncem roku 2012.
ZACHYTÁVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ EMISÍ: Kjótský projekt odměňuje vlády či společnosti, které investují do projektů čisté energie v rozvojových zemích, takzvanými emisními povolenkami, s nimiž mohu obchodovat a prodávat je se ziskem. Nová pravidla nutí developery těchto projektů odevzdat pět procent z hodnoty emisních povolenek do rezervy, která by jim byla vyplacena až poté, co by bylo prokázáno, že ani po 20 letech neuniká z podzemních skladišť žádný oxid uhličitý.
SNÍŽENÍ EMISÍ Z ODLESŇOVÁNÍ A ZNEHODNOCOVÁNÍ LESŮ: Delegáti souhlasili se zvážením soukromého financování a tržních mechanismů jako možností financování programu redukce emisí z odlesňování a znehodnocování lesů. To by uvolnilo cestu miliardám dolarů soukromých investorů do této sféry. Detaily tohoto plánu budou projednávány během příštího roku.