Obvinění se týkají let 2007 a 2008, kdy se nynější premiér živil jako právník a následně byl poslancem. Podle prokurátorů tehdy přijal sumu odpovídající v přepočtu částce 1,5 milionu korun od svého přítele Dana Sovy a částku pak zamaskoval 17 falešnými fakturami, vykazujícími práci pro Sovovu advokátní kancelář. Později se ocitl ve střetu zájmu, když Sovu dvakrát jmenoval ministrem.
Dvaačtyřicetiletý Ponta, který je prvním obviněným předsedou rumunské vlády, odmítl během výslechu na otázky prokurátorů odpovídat. Dříve opakovaně popíral, že by se dopustil čehokoliv protiprávního. V neděli kvůli podezření odstoupil z funkce předsedy vládní Sociálnědemokratické strany. Prezident Klaus Iohannis premiéra Pontu již dříve vyzval, aby rezignoval i funkce předsedy vlády. Ponta to ale odmítl s tím, že obvinění jsou politicky motivovaná.
Rumunský prezident, který je nyní na návštěvě Španělska, v pondělí odmítl kauzu jakkoliv komentovat. Uvedl pouze, že i nadále bude s premiérem spolupracovat, nicméně půjde jen o vztah dvou institucí. Zopakoval, že jeho postoj z 5. června, kdy vyzval Pontu k rezignaci, se nemění.
Premiér se tři týdny neúčastnil politického dění v Rumunsku, protože byl na operaci kolene v Turecku. Do práce se vrátil až minulý týden ve čtvrtek. Odjezd ze země vyvolal otázky ohledně jeho politické budoucnosti i stability rumunské vlády. Do nemocnice v Istanbulu odjel bez toho, že by informoval prezidenta či veřejnost.
K intenzivnějšímu boji s korupcí Rumunsko už několik let nabádá Evropská unie a úřady v poslední době začaly vyšetřovat mnoho případů, které zasahují do nejvyšších pater politiky a byznysu. Od začátku roku bylo odsouzeno několik významných lidí, včetně exministryně, soudců a známých podnikatelů. Protikorupční prokuratura kromě toho zahájila vyšetřování proti švagrovi premiéra Victora Ponty, proti mediálnímu magnátovi Adrianu Sarbuovi nebo proti vlivnému starostovi jedné z bukurešťských čtvrtí Marianu Vanghelieovi.
Kvůli podezření z korupce v březnu odstoupil ministr financí Darius Valcov, ze stejného důvodu ve funkci skončil i předseda rumunského Úřadu pro bezúhonnost (ANI) Horia Georgescu. Nedávno soud shledal vinným ministra regionálního rozvoje Livia Dragneu souzeného kvůli podvodům a podplácení s cílem ovlivnit hlasování, které mělo rozhodnout o sesazení bývalého prezidenta Trajana Basesca v roce 2012.
Ponta byl v minulosti obviněn z plagiátorsvtí
Premiérem Rumunska se Ponta stal v květnu 2012 ve 39 letech. Od února 2010 byl i šéfem nyní vládní Sociálnědemokratické strany (PSD), jedné z nejsilnějších politických stran v Rumunsku. Kvůli současnému skandálu ale z funkce šéfa PSD v neděli 12. července odstoupil.
Loni v listopadu Ponta ke všeobecnému překvapení neuspěl v prezidentských volbách, v nichž ve druhém kole zvítězil etnický Němec a starosta města Sibiu Klaus Ioahannis. Ten svou předvolební kampaň postavil zejména na boji proti korupci, jež tuto jednu z nejchudších zemí EU stále tíží.
Ponta na sebe poutal pozornost hned po nástupu do úřadu premiéra otevřeným bojem s tehdejším prezidentem Traianem Basescem, jehož mimo jiné vinil z toho, že porušil ústavu, když si přidělil pravomoci vyhrazené premiérovi. Ponta se Basesca dokonce pokusil sesadit pomocí referenda, to ale bylo nakonec neplatné kvůli malé účasti. Jako premiér pokračoval i po parlamentních volbách v prosinci 2012 a loni v březnu uspěl v hlasování o důvěře. Stalo se tak poté, co koaliční liberálové kvůli údajným neshodám kolem podoby reforem přešli do opozice a v kabinetu je nahradil Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR).
V roce 2012 Ponta čelil obvinění z plagiátorství. Vědecký server Nature v červnu 2012 uvedl, že opsal od dvou rumunských vědců většinu disertační práce o činnosti Mezinárodního trestního soudu. V červenci se Rada pro uznávání akademických titulů (CNATDCU) usnesla, že by měl přijít o univerzitní hodnost, měsíc nato ale ministerstvo školství rozhodlo, že Ponta napsal práci v souladu s akademickými standardy. Loni však Ponta oznámil, že se vzdá doktorátu.
