Oslo - Norsko si připomíná čtvrté výročí atentátů, při nichž pravicový extremista Anders Breivik zabil ve vládní čtvrti Osla a na ostrově Utöya 77 lidí. Památku obětí uctila během dne řada akcí, jako bohoslužba za přítomnosti premiérky Solbergové i korunní princezny Mette-Marit či minuta ticha u vládní budovy zničené 22. července 2011 výbuchem Breivikem nastražené bomby. Nedaleko odsud se pak otevřela kontroverzní výstava věnovaná celé tragédii.
Na výstavě jsou k vidění například pozůstatky automobilu, v němž byla nastražená bomba, nebo také Breivikův falešný policejní průkaz. Kritici otevření muzea poukazují na to, že by se místo mohlo stát „Breivikovou síní slávy“, jakýmsi poutním místem pravicových extremistů, kteří čin namířený proti multikulturní společnosti schvalují. „Je politováníhodné, že se útočníkovi dostává takové pozornosti. Přesně to si přál,“ poznamenal Tor Östboe, jehož manželka přišla o život při Breivikově řádění.
Jeho názor reprezentuje ty norské občany, kteří preferují, aby se na Breivika co nejdříve zapomnělo. Podle Johna Christiana Eldena, právního zástupce rodin některých z obětí tragédie, je otevření výstavy podobnou kontroverzí, jako kdyby v New Yorku na místě útoků z 11. září 2001 byly ukazovány osobní věci Usámy bin Ládina.
Yngvar Brenna: Pro některé Nory je jméno Breivik stále ještě tabu
Opačného mínění je norská předsedkyně vlády. „Informační centrum by mělo šířit povědomí (o činu) v zájmu naší ochrany před nenávistí, násilím a terorismem,“ uvedla Erna Solbergová. Kritiku výstavy odmítla v rozhovoru poskytnutém agentuře AFP i Lisbeth Kristine Röynelandová, předsedkyně sdružení pozůstalých po obětech, která při atentátech přišla o svou 18letou dceru.
Skutečnost, že je norská společnost poměrně dost rozdělena v této otázce, potvrzuje spolupracovník ČT Yngvar Brenna z webu Norge.cz. „Pro některé Nory je jméno Breivik stále tabu. Jiní podezírají sociálně-demokratickou Stranu práce, že zneužívá utrpení k získání sympatií a politických bodů. Jsou také tací, kteří vidí Breivika jako obět, protože se mu už v dětství nedostalo pomoci. Pro další je zase zástupcem občanů, jejichž hlas není slyšet a je převálcován úřady a vládou,“ okomentoval Brenna odlišné názory rezonující uvnitř norské společnosti.
Na ostrově Utöya se čtyři roky od hrůzného neštěstí opět uskuteční letní tábor mládežnického křídla norské vládní Strany práce (AUF). Očekává se přitom rekordní počet účastníků. Na akci se už přihlásilo přes 400 členů AUF a oblastní šéf organizace Andreas Brandt uvedl, že předpokládá, že na ni nakonec dorazí více než tisícovky mladých lidí.
Kemp má pro organizaci obrovský symbolický význam. V den masakru bylo na ostrově Utöya 564 lidí. „Je skvělé, že tolik lidí má zájem o to, aby byl ostrov znovu přijat,“ řekl Andreas Brandt, šéf AUF v provincii Buskerud, norské veřejnoprávní televizi NRK.
„Je to historická událost a první krok k opětovnému přijetí ostrova,“ prohlásil Jörgen Watne Frydnes, který řídí rekonstrukční práce na ostrově. „Je důležité ukázat, že pokračujeme v aktivitách, které se staly terčem atentátu. To bylo naším cílem od prvního dne. Chceme tím ukázat, že terorismus nás nezastaví,“ zdůraznil.
Většina budov na ostrově byla zbourána a na jejich místech vyrostly nové stavby. Vznikl také památník připomínající oběti. „Je to místo, kam bychom měli jezdit, sami či s druhými. Památník je vyroben z kmenů stromů, které jsou uspořádány do kruhu, a ocelového pásu se jmény a věkem těch, kdo zde 22. července zahynuli,“ řekl nový předseda AUF Mani Hussaini.
Masový vrah studentem politologie
Šestatřicetiletý Anders Behring Breivik, jenž si ve vězení odpykává 21letý trest s možností prodlužování až na doživotí, bude studovat politologii. Rektor univerzity v Oslu Ole Petter Ottersen oznámil, že škola Breivika přijala. „Všichni vězni v norských věznicích mají právo na vyšší vzdělání, pokud splní přijímací podmínky,“ uvedl Ottersen. Breivik bude studovat ze své cely.
