Britští majitelé bytů budou muset vystěhovat ilegální migranty

Britská vláda v souvislosti s imigrační vlnou plánuje úpravu zákonů, na jejichž základě bude muset pronajímatel bytu vystěhovat nájemníky, kteří pobývají v Británii ilegálně. Majitelé bytů budou mít také povinnost kontrolovat povolení k pobytu a cestovní doklady svých nových nájemníků.

Pronajímatelé by na základě opatření byli nuceni vystěhovat ilegálního nájemce ihned po obdržení oznámení z ministerstva vnitra, že jejich nájemník již není oprávněn k pronajmutí jakéhokoliv majetku - tedy že jeho povolení k pobytu vypršelo či nebylo prodlouženo.

Majitelům bytů, kteří nelegální migranty nevykážou, anebo si předem nezjistí jejich status, může v případě opakovaného prohřešku hrozit až pětileté vězení. Tímto způsobem chce vláda zakročit proti profitování na nelegální migraci a pronajímání nevyhovujících prostor.

Nečekejte vřelé přijetí, varuje migranty ministryně

Dalším důvodem návrhu je odrazení migrantů od opuštění své rodné země a upozornění na to, že podmínky pro přistěhovalectví do Velké Británie nejsou snadné. Britská ministryně vnitra Theresa Mayová společně se svým francouzským protějškem Bernardem Cazeneuve potenciální migranty varují, že se po příchodu do Evropy nemusí nutně setkat s vřelým přijetím a perspektivou finančního zisku.

Nová opatření vnášejí obavy i do řad pronajímatelů. Ředitel Národní asociace pronajímatelů Richard Lambert upozorňuje, že ustanovení by vedlo k porušení 40 let trvající zásady, že jediným orgánem oprávněným vzít nájemcům právo na domov je soud, nikoliv vláda. Imigranti, kteří budou za těchto okolností vystěhováni, pak mohou přejít k zoufalým krokům, například zabarikádování se v bytech.

Vláda také hodlá ukončit finanční podporu pro neúspěšné žadatele o azyl. Zhruba 10 000 migrantů nadále dostává příspěvek 36 liber týdně (asi 1400 Kč) z peněz daňových poplatníků, přestože byla jejich žádost o azyl zamítnuta. Příspěvek je jim vyplácen díky tomu, že v Británii žijí se svou rodinou.

Uprchlíci v Calais
Zdroj: ČTK/AP

Návrhy na změnu zákona o imigraci přicházejí v době, kdy se britská a francouzská vláda snaží zvládnout uprchlickou krizi v Calais. Značný počet migrantů se tam noc co noc pokouší dostat se do tunelu pod Lamanšským průlivem spojujícího obě země a proniknout do Británie.

Calais čelilo novému náporu nelegálních přistěhovalců

Francouzská policie zaznamenala v noci na pondělí v Calais dalších 1700 pokusů migrantů proniknout do Británie. Tisícovku pokusů policisté zmařili u oploceného nákladního terminálu u ústí tunelu, zbytek až uvnitř areálu. Jeden strážce pořádku byl při zásahu zraněn, když ho súdánský imigrant zasáhl kamenem do tváře. Násilníka policie zatkla.

Počet pokusů o překonání Lamanšského průlivu na některé z vlakových souprav převážejících auta tunelem automaticky neznamená počet lidí: Někteří nelegální běženci se o to totiž v průběhu noci pokoušejí vícekrát, vysvětlila BBC. V oblasti jich různě pobývá kolem 4000 a o přechod do Británie se každý den pokoušejí odhadem stovky z nich.

Není přitom jasné, zda a případně kolika převážně africkým přistěhovalcům se podařilo v poslední době dostat na některou ze souprav a dorazit do Anglie. Na 70 procent migrantů podle francouzské policie mizí z Calais do čtyř týdnů po příchodu. Francie ale neví, zda tito migranti vstoupili do Británie, či se přemístili někam jinam ve Francii.

Ministr Cazeneuve nechal minulý týden povolat do Calais 120 policistů, aby pomohli 300 kolegům, kteří se snaží invazi imigrantů zastavit. Britský premiér David Cameron v pátek telefonicky francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi slíbil, že pošle do Calais nová oplocení, pátrací psy a další prostředky, protože současná situace je podle něj nepřijatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...