Varšava – Plán na rozmístění těžké americké výzbroje na východě Evropy poblíž hranic s Ruskem zásadně změní pozici NATO v tomto regionu, shoduje se v komentářích polský tisk. Ačkoli Polsko, ČR a spol. vstoupily do NATO v roce 1999, plnohodnotné členy z nich podle konzervativního polského deníku Rzeczpospolita činí až nynější americký plán.
Polský tisk: Díky plánu USA bude z východní Evropy plnohodnotný člen NATO
Přední polští či litevští politici potvrdili, že s USA o rozmístění zbraní vyjednávají a že chtějí tanky či obrněné vozy mít na svém území. Zbraně by podle médií mohly být umístěny nejen v Polsku či Pobaltí, ale například i v Bulharsku.
„Tahle změna je počátkem konce koncepce NATO-bis, aliance druhé kategorie, v němž náš region bez vlastní vůle dlí od chvíle přistoupení (k NATO),“ píše Rzeczpospolita s odkazem na koncepci prosazovanou začátkem 90. let tehdejším prezidentem Lechem Walesou. NATO-bis mělo být bezpečnostní organizací zemí bývalého východního bloku, které by nebyly plnohodnotnými členy Severoatlantické aliance. Aliance tak nyní zásadně mění svůj přístup k dokumentu, který před 18 lety vymezil její vztahy s Ruskem a „který už Moskva dávno zmačkala a hodila do koše, ale vyžaduje, aby ho druhá strana uctívala jako bibli“, píše Rzeczpospolita.
Deník Gazeta Wyborcza si všímá, že Moskva na plány zveřejněné o víkendu dosud oficiálně nereagovala, ačkoli obvykle neponechává bez komentáře ani méně významné zprávy. Podle listu jde o zásadní obrat v americkém přístupu k evropské bezpečnosti. „V březnu 2013 se v německém přístavu Bremerhaven rozloučili s posledním tankem M1 Abrams v Evropě. Myslelo se, že na bezpečném evropském kontinentu již tanky americké armády nejsou potřeba. Nyní v odpovědi na ruskou imperiální politiku míří americké tanky opačným směrem,“ uvedl komentátor deníku Pawel Wroński. Očekávaná přítomnost těžkých amerických strojů v Polsku podle něj znemožní prezidentu Vladimiru Putinovi podobné akce, jakou byla anexe Krymu. V té době totiž šéf Kremlu věděl, že za pár dní by na východě Evropy mohlo být několik letounů F-16, za měsíc pozemní jednotky, ale na těžkou techniku by východoevropské země čekaly až půl roku, uvedl deník.
Zatímco ruští představitelé k plánu zveřejněnému o víkendu listem The New York Times mlčí, deník Kommersant přinesl názory expertů, podle nichž bude Moskva v reakci nucena do oblasti přiblížit vlastní útočné zbraně, které budou s to v případě konfliktu zničit americké objekty. Pobaltí se tak prý nestane bezpečnějším, ale stane se rukojmím střetu obou velmocí. Americké plány podle nejmenovaného vysoce postaveného zdroje z ruského ministerstva obrany představují „vážný destabilizační faktor“, což Rusové hodnotí „jako první krok našich partnerů k přehodnocení základního aktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem“ z roku 1997, který zakazuje Alianci rozmisťovat na východním křídle nastálo „významné bojové síly“. Rusko a NATO se přitom rozcházejí v názoru, jaké síly jsou „významné“, poznamenal Kommersant.
Rozhodnutí o konkrétní podobě plánu padne podle Varšavy během několika týdnů. „Rozhodnutí je na Spojených státech. Pokud je mi známo, není to vzdálený horizont… to znamená několik nejbližších týdnů,“ řekl polský ministr obrany Tomasz Siemoniak. Ruští představitelé se k plánu nechtějí vyjadřovat, dokud jej nepotvrdí americká oficiální místa. „K této věci nevydaly Spojené státy žádné prohlášení, takže v současnosti nemám žádný komentář,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Vydáno pod