Bajkonur - Trojice kosmonautů, kteří strávili téměř sedm měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici, se dnes odpoledne bezpečně vrátila na Zemi. Kvůli dubnové havárii nákladní lodi Progress museli kosmonauti vydržet na ISS o měsíc déle, než bylo původně plánováno. Díky tomu vytvořila Italka Samantha Cristoforettiová „ženský“ rekord v délce pobytu ve vesmíru.
Cristoforettiová spolu se svými kolegy Rusem Antonem Škaplerovem a Američanem Terrym Virtsem strávili na ISS 199 dní. Dosavadní nejdelší pobyt ženy ve vesmíru byl 194 dní a patřil americké astronautce Sunitě Wiliamsové.
Celých 199 dní Cristoforettiová průběžně dokumentovala na Twitteru a přibližovala lidem na Zemi život na ISS. Její fanoušci se tak mohli poučit ohledně „vesmírného“ vaření nebo se pokochat jedinečnými záběry Země.
Cesta domů se obešla bez problémů
Od spojovacího uzlu Mezinárodní vesmírné stanice se Sojuz se třemi pasažéry oddělil v poledne bez jakýchkoli technických potíží. Kolem 15:00 zapnul brzdicí motory ve výšce asi 350 kilometrů nad Zemí a v jedenáctikilometrové výši se otevřel přistávací padák. Přistání se uskutečnilo na plánovaném místě, asi 145 kilometrů jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan.
Návratu trojice kosmonautů ovšem předcházely dva incidenty. Během včerejška se samovolně nastartovaly motory zaparkovaného Sojuzu, které způsobily částečné vychýlení ISS z dráhy. Tento problém osádku stanice nijak neohrozil. „Bylo to v rámci přípravy, kdy se jejich dopravní loď po téměř půl roce oživovala. V rámci toho se stalo, že se nastartovaly motorky v okamžiku, kdy neměly,“ přiblížil situaci ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Lety k ISS jsou organizovány tak, že kosmonauti létají tam i zpět „svou“ lodí, která je u ISS celou dobu jejich pobytu zaparkovaná.
K závažnějším potížím došlo koncem dubna, kdy pozemní řídicí středisko ztratilo krátce po startu kontakt s nákladní lodí Progress vezoucí na ISS tři tuny zásob. Kvůli chybě nosné rakety nevystoupal Progress do požadované výšky, začal nekontrolovaně rotovat a padat zpátky k Zemi. Kusy vraku, které neshořely v atmosféře, dopadly začátkem května do Tichého oceánu.
„Protože Progress používá k vynesení na dráhu stejný typ rakety jako loď s posádkou, bylo rozhodnuto, že další výprava k ISS se posune o dva měsíce a tříčlenné posádce se pobyt na stanici prodlouží o měsíc,“ poznamenal Kolář. Díky tomu se Italka Cristoforettiová stala rekordmankou.
Problémy Sojuzu podkopávají důvěru v ruský kosmický program
Raketa Sojuz brázdí vesmír už od doby, kdy Američané začali létat na Měsíc. Pochopitelně dochází k její kontinuální modernizaci. „Aby měla takhle vyzkoušená technologie za poslední čtyři roky spolehlivost 86 procent, v době, kdy ostatní nosiče mají běžně nad 95 až 97 procent, je opravdu hodně neobvyklé,“ konstatoval šéfredaktor Kosmonautix.cz Dušan Majer. „Ukazuje to na velké nesrovnalosti v ruském kosmickém průmyslu.“ Projevuje se především výrazným podfinancováním.
To se projevuje i personálními problémy. Majer vzpomněl absurdní příběh kolem ruské rakety Proton, která před dvěma lety vynášela do vesmíru navigační družice: „Nějaký dělník špatně nainstaloval senzory úhlové rychlosti. Představte si USB disk, který můžete zastrčit buďto dobře, nebo když ho obrátíte o 180 stupňů, špatně. Pak nepasuje. Technikovi to také nešlo, tak použil kladivo. Senzory prostě zatloukl, což je samozřejmě děsivé. Ovšem možná ještě děsivější je, že dva nebo tři jeho nadřízení podepsali, že raketu zkontrolovali a že místo je v pořádku. Můžeme si říci, že se jednalo o náhodné selhání, ale je to zase jeden ze střípků, které ukazují, co se v ruském kosmickém průmyslu děje.“ Na druhou stranu, Rusko je v současnosti jedinou zemí, která lidské posádky na ISS vynáší.
