Evropský parlament chce stranám ztížit přísun peněz z Ruska

Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby po politických stranách požadovala transparentní financování - a ztížila jim tak případný přísun peněz z Ruska. Žádost obsahuje rezoluce, kterou dnes schválila valná většina pléna. Rusko podle europoslanců navíc nelze považovat za strategického partnera - kvůli zapojení do východoukrajinského konfliktu a anexi Krymu.

Zprávu připravil zástupce největší lidovecké frakce v Evropském parlamentu, Litevec Gabrielius Landsbergis. Na štrasburském plénu ji podpořila valná většina hlasujících poslanců (494 ku 135). Rusko je v dokumentu označeno za agresora a narušitele demokratických pořádků, který „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly a který úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství“.

Michael Romancov, politický geograf o sankcích proti Rusku

„Vzhledem k tomu, jakým způsobem byly dohadovány evropské sankce vůči Rusku, tak zatím tomu nemůže být jinak, protože Rusko neudělalo nic, aby vyšlo Evropě vstříc. Nezaznamenal jsem žádný signál, že by Moskva chtěla měnit svůj postoj vůči východní Ukrajině, natož vůči Krymu. Není to obchodní válka, ale hodnotový spor. Pokud se Rusko nezmění, neměli bychom ustupovat.“

„Sestavili jsme velmi jasný seznam podmínek, které musí Rusko splnit, aby došlo v budoucnu k normalizaci našich vztahů. Samozřejmě jsme hovořili o minských dohodách. Hrozí ale, že se takové dohody zpolitizují a země ztratí přehled, jestli jsou jejich podmínky už splněny, nejsou naplněny, a jak si myslíme, že mají být plněny,“ uvedl Lansbergis.

Součástí textu je i výzva Evropské komisi, aby „předložila návrh právního předpisu zajišťujícího zcela transparentní financování politických stran v EU“, a to zejména ze strany subjektů sídlících mimo Unii. Pokud by takové nařízení nakonec vstoupilo v platnost, dotklo by se řady krajně pravicových a nacionalistických evropských stran, které podle médií získávají v Rusku výhodné půjčky.

  • Úplný zákaz EP nepožaduje. Proč došlo ke změnám a nakonec prošla „měkčí“ verze, neví ani europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN), který prý obsah ústně předneseného pozměňovacího návrhu neznal až do okamžiku, kdy ho přednesla jeho kolegyně. „Je to poměrně podivné, protože pokud EP nepožaduje minimální standardy pro fungování národních politických stran, tak se zde vytváří bezpečnostní hrozba a riziko pro Evropu,“ míní Polčák.

Nejznámějším případem je francouzská Národní fronta Marine Le Penové. Koncem loňského roku si půjčila devět milionů eur (249 milionů korun) na kampaň od První česko-ruské banky (PČRB) založené v roce 1996 v Praze. Le Penová se vedle toho netají tím, že obdivuje Vladimira Putina. „Máme společné strategické zájmy. Myslím, že máme i společné hodnoty,“ řekla politička loni na podzim. Západ podle ní vede proti Moskvě studenou válku. 

České partaje mají dary ze zahraničí zakázané už dnes

„Oblast financování politických stran neupraveného podle evropského práva představuje významné riziko,“ uvedl český europoslanec Stanislav Polčák z lidovecké frakce. Podle něj není dobře, že se nechává na libovůli vnitrostátních právních řádů, zda omezí nebo zakážou přijímat dary a půjčky od zahraničních subjektů mimo Evropskou unii. Český právní řád už přijímání darů od subjektů ze zahraničí zakazuje, půjčky v zahraničí možné jsou, strany ale o nich musejí zveřejnit podrobnosti.

Landsbergisova zpráva rovněž tlačí Evropskou komisi k intenzivnějšímu boji s ruskou propagandou a vyjadřují nesouhlas s tím, že se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století“. Tak tomu bylo například u dokumentu o Varšavské smlouvě, který před nedávnem odvysílala ruská státní televize. Srpnovou invazi do Československa shodně se sovětskou propagandou označil za přátelskou pomoc a prevenci před invazí NATO (více zde). 

Vydáno pod