V úterý večer řada zahraničních médií informovala, že do budov europarlamentu nebude mít přístup Čižov a další ruský diplomat. Informace pocházela z nejednoznačné tiskové zprávy, kterou dnes pracovníci europarlamentu upřesnili.
Zákaz se tedy s výjimkou velvyslance Čižova a jednoho dalšího člověka týká všech ruských diplomatů v Bruselu, kteří mají v současnosti stálý přístup do europarlamentu. Příslušná povolení má nyní deset diplomatů, osm bude zákazem postiženo.
Schulz své rozhodnutí zveřejnil po schůzce s Čižovem, kterému řekl, že ruská strana nedokázala své rozhodnutí o zákazu vstupu pro 89 lidí v souladu s mezinárodním právem transparentně zdůvodnit. Postižení nemají podle šéfa europarlamentu možnost se proti rozhodnutí bránit a odvolat se.
Minulý pátek finská televize YLE zveřejnila seznam jmen 89 politicky aktivních osobností z Evropské unie, pro které platí zákaz vstupu do Ruska. Restrikce ze strany EP podle Schulze potrvají tak dlouho, dokud Kreml „černou listinu“ nezruší.
Více než polovina osob z dosud neoficiálního seznamu pochází z Polska, Švédska a tří pobaltských států. Z českých občanů je tam předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, dále novinář, europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Jaromír Štětina a bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle. Všichni se v minulosti kriticky vyjadřovali na adresu Ruska. Vysvětlení k sankčnímu seznamu od Moskvy žádá i Německo. Má na něm osm vojenských a politických představitelů.
Moskva uvedla, že seznam je odpovědí na sankce, které osmadvacítka uvalila na některé ruské představitele v souvislosti s krizí na Ukrajině.
Dvěma českým europoslancům za KSČM, Kateřině Konečné a Oldřichu Maštálkovi, se Schluzův postup nelíbí. Oba vyzvali předsedu europarlamentu k přehodnocení kroku, o kterém prý rozhodl bez toho, že by členy europarlamentu informoval.
