Leviatan rozzlobil ruského ministra kultury: Takové filmy točit nebudeme

Ruský film Leviatan, nominovaný na Oscara, sice nakonec zlatou sošku nezískal, přesto zaujal světové publikum. Doma však tvrdě narazil: příběh o korupci na malém ruském městě nejprve dostal státní dotaci, ale nyní ho úřady označují za útok na vládu a ministr kultury už připravuje legislativu, která má kritickým filmařům zkomplikovat život. Podle poradce prezidenta v otázkách kultury naopak film potvrzuje svobodu tvorby v Rusku.

2 minuty
Leviatan rozzlobil ruského ministra kultury
Zdroj: ČT24

Snímek Leviatan režiséra Andreje Zvjaginceva se dostal do nominace na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů, je držitelem Zlatého glóbu za rok 2014, na filmovém festivalu v Cannes získal cenu za nejlepší scénář, hlavní cenu dostal loni v říjnu na londýnském filmovém festivalu. V domácím Rusku však naráží na rostoucí problémy, nepřízeň oficiální kritiky, odpor duchovních a dokonce stížnosti státních úředníků.

Ve filmu se nepoznávám, říká ministr

Zvjagincev umístil děj filmu na pobřeží Barentsova moře na samém severu Ruska. Hlavní hrdina Kolja spolu s manželkou žije v nevelkém městečku, kde má autoopravnu. Když se starosta rozhodne jeho dům zbořit a majetek konfiskovat, povolá Kolja z Moskvy přítele právníka. I ten ale narazí na svévoli úředníků (recenzi najdete zde).

Snímek sugestivně popisuje koalici korupcí prohnilé radnice, policie, soudního systému a pravoslavné církve. Této mafii sekundují bezmocní, vulgární, nešťastní občané, kteří své životy utápějí ve vodce. Takový obrázek současného Ruska však establishment velmi těžko přenáší přes srdce, ačkoliv snímek paradoxně ze třetiny zaplatil.

Vladimir Medinskij
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS

„I když tvůrci přiměli postavy nadávat a pít vodku, tak se jim nepovedlo z nich udělat Rusy. Já ve filmu Leviatan nepoznávám sebe, své kolegy, své známé ani známé známých,“ hodnotí film ministr kultury Vladimir Medinskij. Snímek podle něj „otevřeně plive“ na současnou vládu a navíc urazil poctivé ruské státní zaměstnance.

  • Ministr Medinskij se rozhodl zařídit, že podobné filmy napříště nebudou hrazeny z peněz daňových poplatníků. Navrhovaná právní úprava stanovuje, že filmům, které „špiní národní kulturu, představují hrozbu pro národní jednotu a podkopávají základy ústavního pořádku“ v budoucnu nebude uděleno právo na veřejné projekce.

Někteří poslanci žádají, aby autoři Leviatana vrátili peníze, které od státu dostali. Do problémů se dostal herec Valerij Griško, který ve Zvjagincevově filmu ztvárnil zápornou postavu popa, který svou autoritou zaštiťuje zločiny radnice. V jeho rodné Samaře, kde je šéfrežisérem místního divadla, pravoslavní aktivisté sepsali otevřený dopis, v němž postavu duchovního označují za „cynickou a špinavou parodii ruského pravoslaví“.

Mnozí kritikové považují Leviatana za přímý útok na šéfa Kremlu, protože prezident Vladimir Putin se ve filmu objeví na obraze ve starostově kanceláři. Sám Putin se k Leviatanu otevřeně nevyjádřil, po mluvčím jenom vzkázal, že je rád, že se o filmu mluví. Putinův poradce v otázkách kultury Michail Švydkoj uvedl, že film potvrzuje svobodu tvorby, která v Rusku panuje: „Film podle mnohých získává ceny jen proto, že očerňuje ruské poměry a zobrazuje je ve špatném světle. Sociálně kritická tvorba ale existuje všude na světě.“

„Je to dokonce ještě horší“

Rozpaky film způsobil v městečku Teriberka, které leží na poloostrově Kola u Barentsova moře a ve kterém se většina scén natáčela. Nelichotivý portrét totiž upozorňuje na jeho vlastní problémy. „Je to fikce, vymyšlený svět, který nemá nic společného s naší realitou,“ reaguje rozhodně starostka města Taťána Trubilinová. „Filmaři hledali hezké místo, které tu našli, a proto v Teriberce natáčeli. To je jediný důvod, proč se k nám upíná pozornost.“

S tím ovšem nesouhlasí jeden z jejích předchůdců Valerij Jarancev. Ten byl z křesla starosty odvolán v roce 2010 poté, co byl usvědčen z nedbalosti a zneužití pravomoci kvůli instalaci nových radiátorů. Nyní tvrdí, že kauza byla vytvořena uměle, protože chtěl upozornit na manipulace, skrze které se nezákonně obohacovaly krajské úřady.

  • „Život v Teriberce, a nejen tady, je dokonce horší, než jak je to ztvárněné ve filmu. Vládě se film nelíbí, protože v něm spatřila sama sebe v zrcadle. Jako mafie se státními zástupci a policií jako donucovacími orgány,“ říká bývalý starosta.

„Já se ztotožňuji s hrdinou Leviatana, protože jsem prošel stejnou nespravedlností,“ nechal se dále slyšet bývalý starosta Jarancev. „Je to pravdivý, zlověstný film, který nám ukazuje, co se v Rusku děje. Pro mne to je také historický dokument, který jednou může vypovídat proti těm, kteří přivedli Teriberku do takového stavu rozkladu.“

Nejenom Rusko

Podobně mluví režisér filmu; korupci v zemi prý v Leviatanu zobrazil objektivně. „Kdybychom nezmínili, že Rusko je naprosto zkorumpovaným státem, pak bychom lhali,“ říká Andrej Zvjagincev. Zároveň však zdůrazňuje, že jeho snímek nemá být pamfletem proti režimu Vladimira Putina, ale univerzálním příběhem o absolutní moci.

Andrej Zvjagincev
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Zvjagincev přitom hledal inspiraci i mimo Rusko. Opírá se mimo jiné o události z roku 2004, kdy v americkém městě Granby v Coloradu frustrovaný majitel autoservisu Marvin John Heemeyer zdemoloval pomocí obrněného buldozeru 13 městských budov, včetně radnice, protože nesouhlasil s nesrovnalostmi ohledně územního plánování.

Leviathan je titul knihy napsané roku 1651 politickým filozofem Thomasem Hobbesem. Její název odkazuje na biblického leviatana, tedy mořskou nestvůru neboli velrybu. Na titulní stránce Hobbesovy knihy je obluda zobrazena coby gigant, tvořený z množství jednotlivců, který nese v jedné ruce meč, ve druhé svírá biskupskou berlu.

Titulní strana knihy Leviathan
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...