Rok po Majdanu: Kyjev vzpomíná na oběti „krvavého čtvrtku“

Kyjev – V centru Kyjeva proběhla pieta věnovaná výročí loňských událostí na náměstí Nezávislosti, při nichž zahynulo více než sto lidí. Protesty proti proruské vládě vyvrcholily útěkem tehdejší hlavy státu Viktora Janukovyče a nástupem nové, prozatímní vlády Arsenije Jaceňuka. Připomínka událostí na Majdanu, jak se kyjevské náměstí Nezávislosti zkráceně nazývá, potrvá celý víkend.

Večer na kyjevském Majdanu vystoupil prezident Porošenko, krátce před tím zazněly kyjevské zvony. „Je to samozřejmě velmi emotivní vzpomínání. Lidé říkají, že masakrem to bohužel neskončilo, země se otřásá v základech,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident

„V roce 2014 jsme Ukrajinu ubránili. Rok 2015 bude rozhodující a přinese zásadní změny ve vývoji naší země. Věřím, že Ukrajina bude žít v míru, rozvíjet se a pokračovat na cestě do Evropy.“

Při zásahu policejních ostřelovačů zahynulo podle oficiálních údajů 105 lidí, oběťmi násilností se stalo i třináct policistů. Pro stovku mrtvých demonstrantů, kterým Porošenko posmrtně udělil čestný titul Hrdina Ukrajiny, se vžil název „nebeská setnina“. Na jejich počest byl prezidentským dekretem 20. únor vyhlášen státním svátkem.

  • Brian Whitmore, redaktor Rádia Svobodná Evropa o 20. únoru 2014: „Byl to den, kdy jsme pochopili, že jde o revoluci. Ukrajina nikdy podobné násilí, které páchá stát na svých občanech, nezažila. Uvědomili jsme si, že není cesty zpět. Lidé se zradikalizovali, okupovali vládní budovy na západě Ukrajiny – to by nejdůležitější okamžik.“  

U jejich pomníku v centru ukrajinské metropole se dnes scházejí stovky lidí, zapalují svíčky a pokládají květiny. Před nedalekým sídlem vlády uspořádalo několik desítek lidí demonstraci s požadavkem přísného a bezodkladného potrestání viníků. Podle organizace Amnesty International byl doposud za krveprolití odsouzen jediný policista, a to k podmíněnému trestu.

Ukrajinská generální prokuratura však dnes oznámila, že už obvinila dalších osmnáct lidí, většina z nich je na útěku. Jde údajně o vysoce postavené politiky, jejichž jména ale mluvčí prokuratury Serhij Horbaťuk neoznámil. Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá. Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes z krveprolití na Majdanu obvinil poradce ruské hlavy státu Vladislava Surkova.
   
Bohoslužby za padlé dnes večer připravují kyjevské pravoslavné i katolické kostely. Na hlavní oslavy se do Kyjeva o víkendu sjede řada zahraničních delegací, podle ukrajinských médií se očekává deset prezidentů nebo předsedů vlád. Českou republiku bude zastupovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Události, které započaly válku:

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podpořily.

Centrem a symbolem tehdejších protestů se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan. Na tomto ústředním náměstím v centru Kyjeva vyrostly barikády, v únoru zde v rámci tzv. „protiteroristické operace“, kterou vyhlásily ukrajinské tajné služby, zahynulo přes sto civilistů a necelá dvacítka policistů. Největší masakr se odehrál ve čtvrtek 20. února, pro tento den se vžilo pojmenování „krvavý čtvrtek“.

Dne 22. února poslanci sesadili prezidenta Viktora Janukovyče, který poté uprchl ze země, 27. února byla schválena vláda premiéra Arsenije Jaceňuka. O necelý měsíc později Rusko anektovalo Krym, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.

Obrazem: Připomeňte si události na Majdanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 10 mminutami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Hongkongu uložil aktivistovi Laiovi dvacet let vězení

Soud v Hongkongu odsoudil bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. V prosinci soud rozhodl, že se prodemokratický aktivista údajně dopustil „spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů“. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. Spojené státy či Velká Británie označily jeho případ za politický a vyzvaly k jeho okamžitému propuštění.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na dnešek agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z dneška na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
před 2 hhodinami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 10 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 10 hhodinami
Načítání...