Rok po Majdanu: Kyjev vzpomíná na oběti „krvavého čtvrtku“

Kyjev – V centru Kyjeva proběhla pieta věnovaná výročí loňských událostí na náměstí Nezávislosti, při nichž zahynulo více než sto lidí. Protesty proti proruské vládě vyvrcholily útěkem tehdejší hlavy státu Viktora Janukovyče a nástupem nové, prozatímní vlády Arsenije Jaceňuka. Připomínka událostí na Majdanu, jak se kyjevské náměstí Nezávislosti zkráceně nazývá, potrvá celý víkend.

Večer na kyjevském Majdanu vystoupil prezident Porošenko, krátce před tím zazněly kyjevské zvony. „Je to samozřejmě velmi emotivní vzpomínání. Lidé říkají, že masakrem to bohužel neskončilo, země se otřásá v základech,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident

„V roce 2014 jsme Ukrajinu ubránili. Rok 2015 bude rozhodující a přinese zásadní změny ve vývoji naší země. Věřím, že Ukrajina bude žít v míru, rozvíjet se a pokračovat na cestě do Evropy.“

Při zásahu policejních ostřelovačů zahynulo podle oficiálních údajů 105 lidí, oběťmi násilností se stalo i třináct policistů. Pro stovku mrtvých demonstrantů, kterým Porošenko posmrtně udělil čestný titul Hrdina Ukrajiny, se vžil název „nebeská setnina“. Na jejich počest byl prezidentským dekretem 20. únor vyhlášen státním svátkem.

  • Brian Whitmore, redaktor Rádia Svobodná Evropa o 20. únoru 2014: „Byl to den, kdy jsme pochopili, že jde o revoluci. Ukrajina nikdy podobné násilí, které páchá stát na svých občanech, nezažila. Uvědomili jsme si, že není cesty zpět. Lidé se zradikalizovali, okupovali vládní budovy na západě Ukrajiny – to by nejdůležitější okamžik.“  

U jejich pomníku v centru ukrajinské metropole se dnes scházejí stovky lidí, zapalují svíčky a pokládají květiny. Před nedalekým sídlem vlády uspořádalo několik desítek lidí demonstraci s požadavkem přísného a bezodkladného potrestání viníků. Podle organizace Amnesty International byl doposud za krveprolití odsouzen jediný policista, a to k podmíněnému trestu.

Ukrajinská generální prokuratura však dnes oznámila, že už obvinila dalších osmnáct lidí, většina z nich je na útěku. Jde údajně o vysoce postavené politiky, jejichž jména ale mluvčí prokuratury Serhij Horbaťuk neoznámil. Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá. Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes z krveprolití na Majdanu obvinil poradce ruské hlavy státu Vladislava Surkova.
   
Bohoslužby za padlé dnes večer připravují kyjevské pravoslavné i katolické kostely. Na hlavní oslavy se do Kyjeva o víkendu sjede řada zahraničních delegací, podle ukrajinských médií se očekává deset prezidentů nebo předsedů vlád. Českou republiku bude zastupovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Události, které započaly válku:

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podpořily.

Centrem a symbolem tehdejších protestů se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan. Na tomto ústředním náměstím v centru Kyjeva vyrostly barikády, v únoru zde v rámci tzv. „protiteroristické operace“, kterou vyhlásily ukrajinské tajné služby, zahynulo přes sto civilistů a necelá dvacítka policistů. Největší masakr se odehrál ve čtvrtek 20. února, pro tento den se vžilo pojmenování „krvavý čtvrtek“.

Dne 22. února poslanci sesadili prezidenta Viktora Janukovyče, který poté uprchl ze země, 27. února byla schválena vláda premiéra Arsenije Jaceňuka. O necelý měsíc později Rusko anektovalo Krym, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.

Obrazem: Připomeňte si události na Majdanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
11:10Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 51 mminutami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 1 hhodinou

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 5 hhodinami

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 5 hhodinami
Načítání...