Washington - Americký prezident a horlivý bojovník proti komunismu Ronald Reagan vystupňoval 23. března 1983 zbrojní americko-sovětské závody tím, že oznámil zahájení projektu Strategické obranné iniciativy (SDI). I když SDI zůstala nakonec nerealizována, vedla pravděpodobně k pádu komunismu. Sověti totiž nebyli schopni tomuto programu čelit. A protože se jednalo o vybudování obrany v kosmu, vžilo se pro projekt označení „hvězdné války“.
Hvězdné války měly Sověty zruinovat
- „Zahajujeme program, který má za úkol čelit strašlivé hrozbě sovětských raket novou obrannou zbraní. Musíme se obrátit k naší silné vědeckotechnické základně, díky níž dosáhl náš průmysl své vysoké úrovně a která nám také zajistila dnešní životní úroveň. Co byste řekli tomu, kdybychom mohli zachycovat balistické střely nepřítele ještě předtím, než dopadnou na naši půdu nebo na půdu našich spojenců?“ řekl ve svém projevu Američanům Reagan.
Idea protiraketové obrany se v politice USA objevuje již od konce 50. let. Od počátku vyvolávala kontroverze a potýkala se zejména s technologickými problémy. Nový impuls dostala právě se zvolením Reagana, který SSSR označoval za „říši zla“. Základem systému, jenž měl USA chránit před raketami, měly být nové technologie z oblasti počítačové a laserové techniky.
Velkolepým záměrem chtěl Reagan finančně vyčerpat hroutící se sovětské hospodářství, a ve svých důsledcích tak přispět ke konci studené války. Projekt SDI se ale brzy stal terčem kritiky jak na mezinárodní, tak i na domácí politické scéně. Sovětský svaz byl zaskočen a protestoval argumentem, že se jedná o porušení smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile) z roku 1972, která omezovala počty systémů protiraketové obrany.
Představy Američanů nenašly pochopení ani u evropských spojenců, kteří se domnívali, že v případě nezasažitelnosti vlastního území by USA mohly být v pokušení začít v Evropě omezenou konvenční či jadernou válku. Další teorií bylo, že pokud by konflikt nastal bez přičinění Američanů, mohli by zůstat stranou. Důležitým problémem byly i několikamiliardové náklady. Odborníci poukazovali také na nerealizovatelnost projektu z technologického hlediska.
Plány „hvězdných válek“ nepřinesly podstatnější výsledky
Rojily se zavádějící informace i obvinění z falšování testů – prezident George Bush proto v roce 1989 projekt omezil. Po pádu železné opony výzkum pokračoval, ale například pro Billa Clintona nebyl prioritní; v roce 1993 program zastavil a nahradil jej jiným, který nebyl zaměřen na protiraketovou obranu ve vesmíru (BMDO). Rozhodnutí o vývoji následníka „hvězdných válek“ bylo na Georgi W. Bushovi. Ten v roce 2001 přišel s vybudováním systému Národní raketové obrany (NMD), který také nepočítal se zbraněmi v kosmu. Přes ruské protesty Bush v témže roce jednostranně vypověděl smlouvu ABM, od níž pak USA odstoupily v roce 2002.
USA plánovaly vybudovat v Evropě protiraketovou základnu, kterou by tvořila skupina střel v Polsku a radar v Česku. Záměr ale vyvolal námitky mimo jiné v Rusku, po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu od něj Američané v září 2009 ustoupili. Nedlouho poté USA představily nový protiraketový program, jehož smyslem je pokrýt evropský prostor sítí pozemních a námořních radarů a protiraket schopných odvrátit případné ohrožení z Íránu.