Tiskový zákon vyvolal v posledních týdnech na Slovenskou velkou diskusi. Opozici ani řadě vydavatelů se totiž zákon nelíbí, protože prý ohrožuje svobodu slova. Nejspornější pasáží je takzvané právo na odpověď. Předpis totiž umožňuje, aby se kdokoli, koho se nějak dotkne článek v médiích, mohl dožadovat toho, aby noviny uveřejnily jeho vyjádření. Odborníci i vydavatelé se proto obávají, že noviny budou takových textů plné, prý bude nový zákon pro tištěná média likvidační.
Slovenská média dokonce proti návrhu tiskového zákona protestovala tím, že na konci března vydala noviny s téměř prázdnou titulní stranou. Na prvním listu bylo pouze vypsáno sedm hříchů tiskového zákona. „Předpis bude přesně tak špatný, jak jsme o něm mluvili,“ reagoval dnes na schválení zákona šéf slovenských vydavatelů.
Lídři slovenských vládních stran se i přesto na počátku dubna dohodli, že nezmírní sporné ustanovení návrhu tiskového zákona. Ten dnes v parlamentu prošel. Zvedlo pro něj ruku 82 poslanců. Zřejmě se tím tedy zkomplikuje ratifikace Lisabonské smlouvy. Opozice již několikrát navrhovala změny tiskového zákona a jejich přijetím dokonce podmiňovala ratifikaci nové unijní smlouvy.
Proces ratifikace je na Slovensku zablokovaný již několik týdnů, další kolo jednání by mělo proběhnout ve čtvrtek. Vládní koalice ke schválení smlouvy potřebuje nejméně pět opozičních hlasů, po přijetí tiskového zákona i se sporným paragrafem zatím nemůže počítat s hlasy nejsilnější opoziční strany SDKU-DS Mikuláše Dzurindy, která se prý chystá při hlasování z parlamentu odejít.
Opozice už ale není jednotná, jak dosud vystupovala. Potřebné hlasy pro ratifikaci Lisabonské smlouvy by vláda údajně mohla získat u poslanců Strany Maďarské koalice.Tiskový zákon teď musí ještě podepsat prezident, ten ho ale může vrátit zpět do parlamentu, kde by se pak musel znovu projednat. O to teď budou zřejmě usilovat všichni odpůrci schváleného předpisu.
