Londýn - Vědci z německého Institutu Maxe Plancka zachytili světlo ze supernovy, kterou už v roce 1572 pozoroval Tycho Brahe. Díky dalekohledům umístěným na Havaji a ve Španělsku se podařilo spatřit a zaznamenat světelné odrazy exploze z doby před více než 430 lety. Ve svém novém čísle o tom informoval týdeník Nature.
Vědci zachytili odraz superhvězdy, kterou pozoroval už Tycho Brahe
„Zaznamenal jsem novou a nezvyklou hvězdu, která svítila víc než ostatní a zářila téměř přímo nad mou hlavou,“ napsal v listopadu roku 1572 Tycho Brahe a zaznamenal přesnou pozici hvězdy. Objekt nazval stella nova, neboli nová hvězda. To, co viděl, ale bylo zhroucení staré hvězdy, tedy jev dnes nazývaný supernova. Od časů dánského astronoma tato supernova značně vyhasla, přesto se ale astronomickým archeologům podařilo zachytit část světla ze začátku exploze. „Využili jsme mezihvězdný prach jako jakési zrcadlo,“ vysvětlil astronom Oliver Krause.
Při explozi hvězdy se do všech stran uvolní světlo a Brahe i jeho současníci spatřili to, které směřovalo k naší planetě. Světlo šířené jinými směry se často odrazí od mezihvězdného prachu. Tyto prachové mraky vzdálené stovky světelných let od původní supernovy pak vytvoří jakousi ozvěnu, již lze spatřit na Zemi ještě dnes.
Astronomové do minulosti tímto způsobem nahlédli už víckrát, supernova z časů císaře Rudolfa II. je ale zatím nejstarší úlovek. „Když jsme se podívali na naši obrazovku a spatřili spektrum Brahovy supernovy, bylo to velmi vzrušující,“ řekl Krause, který s kolegy použil dalekohled na Mauna Kea na Havaji.
Z Brahova měření vyplynulo, že nová hvězda byla daleko za Měsícem, což bylo v jeho době nemyslitelné, protože tehdy se věřilo, že v této vzdálenosti už jsou nebeské objekty konstantní. „Supernova z roku 1572 byla milníkem dějin vědy. Lidé se museli vzdát názoru o neměnnosti nebeských objektů,“ dodal Krause.