Ruský tisk před dnešní schůzkou obou prezidentů napsal, že by Lukašenko mohl dosáhnout nižší ceny plynu a ruského úvěru výměnou za politické ústupky Moskvě, například uznání Abcházie a Jižní Osetie. Ty se odtrhly od Gruzie a jako nezávislé státy je dosud uznalo jen Rusko a Nikaragua.
Samo konání dnešní schůzky lze podle ruských médií považovat za diplomatické vítězství běloruského hosta, zvláště po skandálu, který se počátkem prosince rozvířil okolo zrušení schůzky obou prezidentů. Minsk vyhrožoval, že zveřejní diplomatickou korespondenci, aby bylo jasné, kdo zrušení schůzky zavinil. Na oplátku kancelář ruského prezidenta slibovala, že odtajní stenogramy z jednání obou hlav států, kde „v každém řádku (citátu běloruského vůdce) jsou vytečkovaná místa…“
Nic se však nestalo. Lukašenko se sice marně snažil s Medveděvem setkat na pohřbu patriarchy ruské pravoslavné církve Alexije II., ale nakonec se na dnešní schůzce dohodl telefonicky.
Lukašenko: „Do Kremlu po kolenou nelezeme!“
„Chci veřejně zavrhnout všechny pomluvy z poslední doby, že div ne po kolenou jdeme do Kremlu, abychom si něco vyprosili,“ řekl na úvod dnešní schůzky Lukašenko. Zmínil se však i o tom, že případný krach běloruské ekonomiky by se v Rusku projevil deseti miliony nezaměstnaných. Mezitím Minsk však už jednu prosbu Moskvě adresoval. „Dostali jsme dopis s žádostí o poskytnutí 100 miliard rublů, pokud přejdeme ve vzájemném obchodu k zúčtování v rublech,“ řekl Interfaxu náměstek ruského ministra financí Dmitrij Pankin.
Rusko už poskytlo Bělorusku úvěr ve výši dvou miliard dolarů. Polovinu Minsk dostal minulý měsíc, druhá část má následovat do konce února. Půjčku ve výši 1,5 miliardy dolarů poskytla Moskva i loni v prosinci.
