„Když jsem se ujímal funkce, slíbil jsem tři věci,“ řekl prezident v projevu vysílaném rozhlasem do celé země. „Pokud nebudu schopen plnit své povinnosti, rezignuji. Za druhé jsem řekl, že udělám vše, co bude v mých silách, aby vláda fungovala v celé zemi. To se také nepodařilo. Za třetí jsem vyzval vůdce, aby se mnou spolupracovali pro dobro lidí. To se nestalo.“
Abdullahi Yusuf Ahmed byl do funkce prezidenta zvolen 14. října 2004. Jeho administrativě se za více než čtyři roky nepodařilo do válkou zničené země přinést stabilitu ani bezpečí. Vláda má dnes pod kontrolou jen části hlavního města Mogadiša a města Baidoa, ve kterém sídlí parlament. Většinu země ovládají islámští povstalci.
Od roku 2007 zemřelo 10 000 civilistů
Očekává se, že diplomaté v regionu rezignaci somálského prezidenta přivítají. Mohla by totiž uvolnit cestu pro novou vládu široké koalice a obnovení mírového procesu. Někteří odborníci však varují, že prezidentova demise může mít i opačný efekt a že povede k dalšímu násilí a zintenzivnění bojů milic o moc.
Somálsko nyní zažívá největší krizi od počátku 90. let minulého století, kdy po svržení prezidenta Mohammeda Siada Barreho vypukla válka klanů a v zemi zavládla anarchie. Jen od začátku roku 2007 si boje v Somálsku vyžádaly životy 10 000 civilistů a milion lidí kvůli nim muselo opustit domovy. Kolem tří milionů Somálců, což je asi třetina všech obyvatel, je odkázáno na humanitární pomoc.
