Teherán - Mohammad Chátamí dnes naznačil svůj záměr kandidovat v červnových prezidentských volbách v Íránu. Umírněný politik se stane rivalem současného prezidenta, ultrakonzervativního Mahmúda Ahmadínežáda, který už koncem ledna oficiálně potvrdil svůj záměr ucházet se o druhý mandát hlavy státu. Chátamí vykonával prezidentský úřad v letech 1997 až 2005. Toto období bylo charakterizováno zlepšením vztahů Íránu se Západem, které se od té doby zhoršují.
Chátamí se postaví Ahmadínežádovi v červnových prezidentských volbách
„Splním své sliby dané (íránskému) lidu a oznámím ochotu (kandidovat) navzdory svému osobnímu přání,“ řekl Chátamí na setkání s mládežnickými skupinami. Podle svého blízkého spojence Mohammada Alího Abtahího oznámí Chátamí oficiálně svou kandidaturu do voleb 12. června v nejbližších dnech.
Ahmadínežád je oponenty a některými médii kritizován za svou hospodářskou politiku, která je podle nich příčinou prudce rostoucí inflace v zemi. Proreformní politici zase mimo jiné obviňují prezidenta za prohlubování izolace Íránu v důsledku jeho plamenných projevů adresovaných proti Západu.
Obavy Západu prohloubilo vypuštění íránské družice
Vztahy Íránu a Západu jsou v současné době velmi napjaté kvůli jadernému programu Teheránu. Spojené státy a další země podezřívají Írán z toho, že jeho cílem je vyvinout nukleární zbraně, což Teherán kategoricky popírá. Obavy Západu ještě prohloubila nejnovější zpráva o vypuštění íránského satelitu vlastní výroby, který na oběžnou dráhu vynesla rovněž íránská raketa. Podle západních zemí je právě technologie nosné rakety využitelná i pro balistické střely. Izraelský ministr obrany Ehud Barak dokonce dnes vyzval mezinárodní společenství k zesílení sankcí proti Íránu, byť íránská diplomacie dnes zopakovala, že družice nemá vojenské úkoly.
Írán: Obamův nástup neznamená změny vztahu k USA
Nástup Baracka Obamy do prezidentského úřadu neznamená, že se vztahy Teheránu k USA změní, řekl to dnes významný regionální zástupce nejvyššího duchovního a politického vůdce islámské revoluce v Íránu ajatolláha Alího Chameneího. Sám Chameneí, který má rozhodující slovo v íránské politice, se ještě k Obamovu nástupu do úřadu ani k jeho nabídce „přímé diplomacie“ s Teheránem nevyjádřil. „Každá vláda má své neotřesitelné zásady a těmi našimi je odmítání arogantní politiky Ameriky a sionistického režimu (Izraele),“ řekl ajatolláhův představitel v islámských revolučních gardách severozápadní provincie Zandžán hodžatolislám Alí Mabúdí.
Írán neuznává právo Izraele na existenci a jeho představitelé často hovoří o tomto státu jako o „sionistickém režimu“. Íránští činitelé vyjadřují názor, že vazby mezi USA a Izraelem jsou tak těsné, že jejich politika je k nerozeznání. Chameneí má sice poslední slovo v politice, podle analytiků ale inklinuje k přijímání rozhodnutí cestou hledání konsenzu mezi vlivnými politiky, duchovními a mocnými státními institucemi.