Paříž- Zpočátku se Pařížanům protivila, nazývali ji ošklivým monstrem a pořádali akce za její odstranění. Ale po 120 letech, které dnes uplynou od inaugurace Eiffelovy věže, tu tato jedinečná ocelová konstrukce stojí stále jako ikona Paříže a Francie vůbec. A za tu dobu vyrostlo po světě i mnoho jejích imitací, ke kterým se řadí i pražská Petřínská rozhledna. Na svou dobu grandiózní dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela, který je i autorem newyorské Sochy svobody, na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy v roce 1889. Ke svým narozeninám dostane Eiffelova věž pěkný dárek v podobě nového nátěru proti korozi.
Eiffelovka se od svého vzniku dočkala už sedmnácti nových nátěrů
Eiffelovka se od svého vzniku dočkala už sedmnácti nových nátěrů, informuje z Paříže zpravodaj ČRo 1 Radiožurnálu Jan Šmíd. Také si už vyzkoušela různé barvy: od hnědočervené přes okrově žlutou až po současnou bronzovou. Natřít celou věž bude dvaceti pěti horolezcům-natěračům trvat více než rok. Známá turistická atrakce zůstane ale otevřena návštěvníkům bez výrazného omezení. Podle odhadů bude spotřebováno asi 60 tun barvy a natěrači budou potřebovat 1500 pracovních oděvů a 50 kilometrů záchranných lan.
Monstrózní věž působí krásou a lehkostí
Věž, která vyrostla na Martových polích na levém břehu řeky Seiny, představovala radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými. Možná i proto Pařížany mřížovitá konstrukce nejdřív pohoršovala. Své „rozhořčení“ proti „neužitečné a monstrózní věži“ dali najevo například v deníku Le Temps, kde Eiffela označili za „nějakého konstruktéra strojů,“ který chce „nenapravitelně zohyzdit a zneuctít“ Paříž.
Eiffel, osvědčený stavitel mostů, na tyto útoky odpověděl suchými argumenty. Například, že oblouky v nejnižší části věže vtisknou konstrukci „dojem síly a krásy“ a že průhledy mezi jednotlivými konstrukčními prvky zaručí, že bude působit neuvěřitelnou lehkostí. Jak se také stalo.
S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887. O gigantičnosti díla svědčí čísla - ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka kvalifikovaných dělníků připravila v dílnách asi 18 tisíc prefabrikovaných dílů. Například jen vztyčení spodních částí věže do výše 57 metrů si vyžádalo šest měsíců usilovné práce.
Nejvyšší stavbou světa byla až do roku 1929
Francouzská vlajka zavlála díky úsilí 250 dělníků na vrcholu stavby ve 312 metrech 31. března 1889. Než se to ale stalo, museli dělníci usadit celkem 7300 tun kovových nosníků, k jejichž spojení použili dva a půl milionu nýtů a dalších 18 038 kovových součástí. Primát nejvyšší stavby světa si věž udržela až do roku 1929, kdy v New Yorku vyrostl mrakodrap Chrysler Building.