Sopka Vesuv, která pohřbila Pompeje, sice spí, ale…

Pompeje – Sopka Vesuv v současnosti patří k oblíbeným turistickým atrakcím neapolského regionu. Psal se rok 79 a právě 24. srpna měl její výbuch za následek jednu z největších starověkých katastrof. V římských Pompejích a v dalších městech v širším okolí vulkánu zemřelo na 25 tisíc lidí. Dokonale zakonzervované památky se posléze staly archeologickou senzací. Ačkoli Vesuv momentálně spí, vědci jej bedlivě sledují a nevylučují opakování exploze.

Nečekaný, ale o to ničivější výbuch Vesuvu v roce 79 vyvrhl do výšky až 32 kilometrů obrovské množství horniny a rozpálil vzduch na 500 stupňů Celsia. „Smrt přišla rychle. Lidé zemřeli na teplotní šok,“ vysvětlil autor knihy Pompeje, život ve stínu Vesuvu Josef Fryš. Ničivý výbuch prý probíhal po 3 dny. 

Vesuv zásoboval své okolí materiálem tři dny a například Pompeje, dnes jedna z nejnavštěvovanějších italských památek vůbec, se ocitly pod šestimetrovým nánosem popela a kamení. Zkáze dokázala uniknout jen hrstka šťastlivců. Byl mezi nimi i Gaius Plinius mladší, který celou tragédii věrohodně popsal. Jeho strýc, známý antický intelektuál, vojevůdce a filozof Gaius Plinius starší, zemřel při pokusu evakuovat alespoň část obyvatel loděmi.

Města byla znovuobjevena až v novověku

Postižená města se poté už nikdo nesnažil přivést k životu a po staletí upadla v zapomnění. Pompeje byly poprvé objeveny v roce 1599, ale na archeologický výzkum čekalo další zasypané město Herculaneum až do roku 1738 a Pompeje ještě o deset let déle. Vědci byli nadšeni - sopečný materiál totiž vše dokonale zakonzervoval. Nejemotivnějším symbolem celé zkázy se staly sádrové odlitky těl obyvatel v momentech, kdy je zastihla smrt.

Velkou pozornost návštěvníků poutá také zřejmě nejstarší nevěstinec na světě, kterému se latinsky říkalo lupanarum (ze slova lupa - vlčice, prodejná žena). Stěny jeho místností zdobí i na dnešní dobu odvážné erotické výjevy doplněné dobovými nápisy se sexuálním podtextem. Podobná výzdoba byla nalezena i v některých honosných vilách patricijů.

Vědci očekávají další výbuch

Nebezpečný Vesuv je pod pečlivým dohledem od 19. století. První vulkanologická stanice na něm byla zřízena v roce 1842. Dnes je na sopce celá síť vědeckých přístrojů, které neustále sledují otřesy půdy, teplotu i chemické složení výparů a další hodnoty. Z vesmíru vulkán střeží satelity, jež kontrolují jeho tvar (před výbuchem se obvykle mění sklon svahů) a za pomoci infračervených kamer i změny jeho teploty.

Od neblahého roku 79 bylo zaznamenáno kolem třicítky erupcí. Naposledy se Vesuv probudil 18. března 1944, kdy chrlil lávu celých 11 dní, 26 lidí připravil o život a 12 tisíc o střechu nad hlavou. Vědci ale varují před dalším opakováním výbuchu. „Je zjevné, že sopka znovu vybuchne,“ varoval seismolog z Geofyzikálního ústavu AV Aleš Špičák a zároveň dodal:„Geologické procesy nekončí ze dne na den. Procesy jsou sice pomalé, ale fungují dlouho.“

Teorie o smrti obyvatel téměř potvrzena

Poprvé od objevení ztraceného města vědci přišli s novou teorií, jak jeho obyvatelé zemřeli. Prý se neudusili, ale zahynuli v důsledku extrémně vysokých teplot. Těla obětí se pod šestimetrovou vrstvou prachu zachovala přesně v pozicích, kdy je zastihla smrt. Josef Fryš, autor knihy Pompeje, život ve stínu Vesuvu k tomu dodává, že tato teorie není úplně nová, sám o ní prý psal už před devíti lety v jednom článku. Italští vědci ji však teprve nyní dokázali téměř potvrdit, když pomocí nejmodernějších přístrojů zahřívali kosti na teplotu totožnou s tou, se kterou se onoho osudného dne Pompejané „setkali“.

Podle Josefa Fryše na nás už v Pompejích žádné další překvapení nečeká. V současnosti zbývá odkrýt pouze tři poslední části města a bude se zřejmě jednat pouze o další běžné domy. Významné části jako fórum, náměstí, divadla, sportoviště i amfiteátr už jsou kompletně odkryta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Speciální vysílání: Donald Trump dorazil do Kapitolu

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stane 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskuteční uvnitř rotundy Kapitolu. Trump už dorazil do Kapitolu, kde složí přísahu. Poté zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
20. 1. 2025

Česko a Vietnam uzavřely strategické partnerství, chtějí zintenzivnit obchod

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.
20. 1. 2025

Biden preventivně omilostnil Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil preventivní milosti generálu Marku Milleymu, epidemiologovi Anthonymu Faucimu a členům vyšetřovacího výboru Kongresu a svědkům ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Předpokládá se, že se je snaží ochránit před potenciální „mstou“ nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025

„Vyhráli jsme,“ řekl Trump svým příznivcům před inaugurací

Večer před oficiálním inauguračním ceremoniálem využil zvolený americký prezident Donald Trump k tomu, aby se setkal se svými příznivci ve washingtonské aréně Capitol One za použití své obvyklé předvolební rétoriky, píší agentury. V neděli se ve Washingtonu také sešel čínský viceprezident Chan Čeng s americkými podnikateli a budoucím americkým viceprezidentem JD Vancem. V pondělí Trump zahájí inaugurační den ranní bohoslužbou v kostele sv. Jana.
20. 1. 2025Aktualizováno20. 1. 2025
Načítání...