Štít v Evropě nebude, USA asi mají nový plán

Varšava/Moskva - Americký radar v Česku ani raketové silo v Polsku nebudou. Spojené státy totiž opouštějí plán na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Českého premiéra o tomto rozhodnutí v noci telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. Rozhodnutí americké vlády tlumočila dnes americká delegace také ve Varšavě. Agentura Reuters dnes ale uvedla, že Spojené státy naopak jednají s Českem a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. Oficiální stanovisko Baracka Obamy by mělo být známo kolem 16:00.

S odvoláním na nejmenovaného činitele ministerstva obrany USA oznámila agentura Reuters, že Spojené státy jednají s Českou republikou a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. USA se totiž rozhodly „přepracovat“ svůj dosavadní protiraketový program. Nyní se prý přiklánějí od „velkého fixního“ systému k vybudování jiného, píše agentura Reuters.

Spojené státy mají dnes oznámit, jestli plán úplně zruší, odsunou jeho realizaci nebo zásadně změní umístění a podobu protiraketového štítu. Zatím o svém rozhodnutí obeznámily polskou stranu.

Poláky rozhodnutí nepřekvapilo

Varšava oficiálně rozhodnutí Američanů nezveřejnila ani po dnešním jednání polských představitelů s americkou delegací, které se uskutečnilo kolem poledne. „Bylo by nepatřičné prezentovat rozhodnutí Spojených států. Můžeme říci pouze to, že na dnešním setkání ve Varšavě bylo Polsko seznámeno s konečným rozhodnutím ohledně štítu. Zprávu oznámí v 16 hodin polského času prezident Obama,“ vysvětlil Piotr Paszkowski, mluvčí polského ministra zahraničí. „Navrhoval bych, zdržte se hodnocení, protože rozhodnutí Spojených států může být jiné, než mnozí očekávají,“ prohlásil přímo ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

S informací, že USA upustí od plánu vystavět radar ve střední Evropě, přišel list The Wall Street Journal. Někteří polští politici neskrývali rozhořčení. „Američané se vždy starali jen o své vlastní zájmy,“ okomentoval to Lech Walesa, první postkomunistický prezident Polska. „Všechny ostatní využívali pro své cíle,“ dodal. Zároveň to ale není pro Poláky žádné překvapení. „Když jsem viděl, jakou politiku prezident Obama provádí, očekával jsem to,“ podotkl Walesa.

Ani další polští politici ve svých prvních reakcích nijak výrazně rozhodnutím americké administrativy zaskočeni nebyli. Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer naznačil, že je velká pravděpodobnost, že protiraketová základna v Polsku nevznikne. „Z různých zdrojů se doslýcháme, že je vysoká pravděpodobnost, že protiraketový štít zde (v Polsku) vybudován nebude,“ uvedl.

Protiraketový štít ve střední Evropě

Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval.

Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadovaly na jednu miliardu dolarů (asi 17 miliard korun).

Překvapený není ani šéf polského Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo. Ustoupení od plánů na výstavbu štítu podle něj znamená porážku dosavadního dlouhodobého pohledu Spojených států na situaci ve střední Evropě. Protiraketová základna a radar nemají jen vojenský, ale především politický a strategický význam, poznamenal Szczyglo.

Oficiální stanovisko Spojených států by již dnes odpoledne měl oznámit americký prezident Barack Obama. Později vystoupí na tiskové konferenci i americký ministr obrany Robert Gates. Navíc zítra by se měl Gates setkat ve Washingtonu i s českým ministrem obrany Martinem Bartákem, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

Schůzka kvůli štítu se odpoledne uskuteční také v rámci NATO, kde bude americká delegace jednat s velvyslanci 27 členských zemí. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes již označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. Americká protiraketová základna nicméně měla podporu NATO, měla být součástí její obrany, takže spojenci budou zřejmě muset nějak přehodnocovat své plány.

Změna plánů prospěje vztahům mezi Spojenými státy a Ruskem

Odsunutí stavby protiraketového štítu by mohlo pro administrativu Baracka Obamy znamenat zlepšení vztahů s Ruskem. Oficiální ruské reakce nejsou zatím k dispozici. Z Ruska se ale ozývají hlasy, že to znamená satisfakci a potvrzení pozice velmoci, která je chytrým manévrováním schopna si na Spojených státech vynutit změnu jejich postoje.

„Pokud Spojené státy mají skutečně v úmyslu zrušit své plány na rozmístění protiraketového štítu v Polsku a Česku, je to zcela zjevně dobrá zpráva,“ řekl zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který nechtěl být jmenován.

Většina analytiků v Rusku ale chápe, že změna amerických plánů souvisí spíš s domácí situací Baracka Obamy a s jeho jinými prioritami. Moskva dlouhodobě protestovala proti záměrům USA vystavět štít v Evropě, označovala plány za ohrožení vlastní bezpečnosti a hrozila odvetnými opatřeními.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...