Štít v Evropě nebude, USA asi mají nový plán

Varšava/Moskva - Americký radar v Česku ani raketové silo v Polsku nebudou. Spojené státy totiž opouštějí plán na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Českého premiéra o tomto rozhodnutí v noci telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. Rozhodnutí americké vlády tlumočila dnes americká delegace také ve Varšavě. Agentura Reuters dnes ale uvedla, že Spojené státy naopak jednají s Českem a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. Oficiální stanovisko Baracka Obamy by mělo být známo kolem 16:00.

S odvoláním na nejmenovaného činitele ministerstva obrany USA oznámila agentura Reuters, že Spojené státy jednají s Českou republikou a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. USA se totiž rozhodly „přepracovat“ svůj dosavadní protiraketový program. Nyní se prý přiklánějí od „velkého fixního“ systému k vybudování jiného, píše agentura Reuters.

Spojené státy mají dnes oznámit, jestli plán úplně zruší, odsunou jeho realizaci nebo zásadně změní umístění a podobu protiraketového štítu. Zatím o svém rozhodnutí obeznámily polskou stranu.

Poláky rozhodnutí nepřekvapilo

Varšava oficiálně rozhodnutí Američanů nezveřejnila ani po dnešním jednání polských představitelů s americkou delegací, které se uskutečnilo kolem poledne. „Bylo by nepatřičné prezentovat rozhodnutí Spojených států. Můžeme říci pouze to, že na dnešním setkání ve Varšavě bylo Polsko seznámeno s konečným rozhodnutím ohledně štítu. Zprávu oznámí v 16 hodin polského času prezident Obama,“ vysvětlil Piotr Paszkowski, mluvčí polského ministra zahraničí. „Navrhoval bych, zdržte se hodnocení, protože rozhodnutí Spojených států může být jiné, než mnozí očekávají,“ prohlásil přímo ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

S informací, že USA upustí od plánu vystavět radar ve střední Evropě, přišel list The Wall Street Journal. Někteří polští politici neskrývali rozhořčení. „Američané se vždy starali jen o své vlastní zájmy,“ okomentoval to Lech Walesa, první postkomunistický prezident Polska. „Všechny ostatní využívali pro své cíle,“ dodal. Zároveň to ale není pro Poláky žádné překvapení. „Když jsem viděl, jakou politiku prezident Obama provádí, očekával jsem to,“ podotkl Walesa.

Ani další polští politici ve svých prvních reakcích nijak výrazně rozhodnutím americké administrativy zaskočeni nebyli. Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer naznačil, že je velká pravděpodobnost, že protiraketová základna v Polsku nevznikne. „Z různých zdrojů se doslýcháme, že je vysoká pravděpodobnost, že protiraketový štít zde (v Polsku) vybudován nebude,“ uvedl.

Protiraketový štít ve střední Evropě

Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval.

Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadovaly na jednu miliardu dolarů (asi 17 miliard korun).

Překvapený není ani šéf polského Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo. Ustoupení od plánů na výstavbu štítu podle něj znamená porážku dosavadního dlouhodobého pohledu Spojených států na situaci ve střední Evropě. Protiraketová základna a radar nemají jen vojenský, ale především politický a strategický význam, poznamenal Szczyglo.

Oficiální stanovisko Spojených států by již dnes odpoledne měl oznámit americký prezident Barack Obama. Později vystoupí na tiskové konferenci i americký ministr obrany Robert Gates. Navíc zítra by se měl Gates setkat ve Washingtonu i s českým ministrem obrany Martinem Bartákem, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

Schůzka kvůli štítu se odpoledne uskuteční také v rámci NATO, kde bude americká delegace jednat s velvyslanci 27 členských zemí. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes již označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. Americká protiraketová základna nicméně měla podporu NATO, měla být součástí její obrany, takže spojenci budou zřejmě muset nějak přehodnocovat své plány.

Změna plánů prospěje vztahům mezi Spojenými státy a Ruskem

Odsunutí stavby protiraketového štítu by mohlo pro administrativu Baracka Obamy znamenat zlepšení vztahů s Ruskem. Oficiální ruské reakce nejsou zatím k dispozici. Z Ruska se ale ozývají hlasy, že to znamená satisfakci a potvrzení pozice velmoci, která je chytrým manévrováním schopna si na Spojených státech vynutit změnu jejich postoje.

„Pokud Spojené státy mají skutečně v úmyslu zrušit své plány na rozmístění protiraketového štítu v Polsku a Česku, je to zcela zjevně dobrá zpráva,“ řekl zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který nechtěl být jmenován.

Většina analytiků v Rusku ale chápe, že změna amerických plánů souvisí spíš s domácí situací Baracka Obamy a s jeho jinými prioritami. Moskva dlouhodobě protestovala proti záměrům USA vystavět štít v Evropě, označovala plány za ohrožení vlastní bezpečnosti a hrozila odvetnými opatřeními.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 9 mminutami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 10 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 33 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...