Štít v Evropě nebude, USA asi mají nový plán

Varšava/Moskva - Americký radar v Česku ani raketové silo v Polsku nebudou. Spojené státy totiž opouštějí plán na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Českého premiéra o tomto rozhodnutí v noci telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. Rozhodnutí americké vlády tlumočila dnes americká delegace také ve Varšavě. Agentura Reuters dnes ale uvedla, že Spojené státy naopak jednají s Českem a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. Oficiální stanovisko Baracka Obamy by mělo být známo kolem 16:00.

S odvoláním na nejmenovaného činitele ministerstva obrany USA oznámila agentura Reuters, že Spojené státy jednají s Českou republikou a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. USA se totiž rozhodly „přepracovat“ svůj dosavadní protiraketový program. Nyní se prý přiklánějí od „velkého fixního“ systému k vybudování jiného, píše agentura Reuters.

Spojené státy mají dnes oznámit, jestli plán úplně zruší, odsunou jeho realizaci nebo zásadně změní umístění a podobu protiraketového štítu. Zatím o svém rozhodnutí obeznámily polskou stranu.

Poláky rozhodnutí nepřekvapilo

Varšava oficiálně rozhodnutí Američanů nezveřejnila ani po dnešním jednání polských představitelů s americkou delegací, které se uskutečnilo kolem poledne. „Bylo by nepatřičné prezentovat rozhodnutí Spojených států. Můžeme říci pouze to, že na dnešním setkání ve Varšavě bylo Polsko seznámeno s konečným rozhodnutím ohledně štítu. Zprávu oznámí v 16 hodin polského času prezident Obama,“ vysvětlil Piotr Paszkowski, mluvčí polského ministra zahraničí. „Navrhoval bych, zdržte se hodnocení, protože rozhodnutí Spojených států může být jiné, než mnozí očekávají,“ prohlásil přímo ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

S informací, že USA upustí od plánu vystavět radar ve střední Evropě, přišel list The Wall Street Journal. Někteří polští politici neskrývali rozhořčení. „Američané se vždy starali jen o své vlastní zájmy,“ okomentoval to Lech Walesa, první postkomunistický prezident Polska. „Všechny ostatní využívali pro své cíle,“ dodal. Zároveň to ale není pro Poláky žádné překvapení. „Když jsem viděl, jakou politiku prezident Obama provádí, očekával jsem to,“ podotkl Walesa.

Ani další polští politici ve svých prvních reakcích nijak výrazně rozhodnutím americké administrativy zaskočeni nebyli. Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer naznačil, že je velká pravděpodobnost, že protiraketová základna v Polsku nevznikne. „Z různých zdrojů se doslýcháme, že je vysoká pravděpodobnost, že protiraketový štít zde (v Polsku) vybudován nebude,“ uvedl.

Protiraketový štít ve střední Evropě

Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval.

Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadovaly na jednu miliardu dolarů (asi 17 miliard korun).

Překvapený není ani šéf polského Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo. Ustoupení od plánů na výstavbu štítu podle něj znamená porážku dosavadního dlouhodobého pohledu Spojených států na situaci ve střední Evropě. Protiraketová základna a radar nemají jen vojenský, ale především politický a strategický význam, poznamenal Szczyglo.

Oficiální stanovisko Spojených států by již dnes odpoledne měl oznámit americký prezident Barack Obama. Později vystoupí na tiskové konferenci i americký ministr obrany Robert Gates. Navíc zítra by se měl Gates setkat ve Washingtonu i s českým ministrem obrany Martinem Bartákem, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

Schůzka kvůli štítu se odpoledne uskuteční také v rámci NATO, kde bude americká delegace jednat s velvyslanci 27 členských zemí. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes již označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. Americká protiraketová základna nicméně měla podporu NATO, měla být součástí její obrany, takže spojenci budou zřejmě muset nějak přehodnocovat své plány.

Změna plánů prospěje vztahům mezi Spojenými státy a Ruskem

Odsunutí stavby protiraketového štítu by mohlo pro administrativu Baracka Obamy znamenat zlepšení vztahů s Ruskem. Oficiální ruské reakce nejsou zatím k dispozici. Z Ruska se ale ozývají hlasy, že to znamená satisfakci a potvrzení pozice velmoci, která je chytrým manévrováním schopna si na Spojených státech vynutit změnu jejich postoje.

„Pokud Spojené státy mají skutečně v úmyslu zrušit své plány na rozmístění protiraketového štítu v Polsku a Česku, je to zcela zjevně dobrá zpráva,“ řekl zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který nechtěl být jmenován.

Většina analytiků v Rusku ale chápe, že změna amerických plánů souvisí spíš s domácí situací Baracka Obamy a s jeho jinými prioritami. Moskva dlouhodobě protestovala proti záměrům USA vystavět štít v Evropě, označovala plány za ohrožení vlastní bezpečnosti a hrozila odvetnými opatřeními.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nemůžeme si dovolit selhat.“ Summit EU řeší půjčku pro Ukrajinu

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholné schůzky se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 56 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie. Nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.
01:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 4 hhodinami

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...