Štít v Evropě nebude, USA asi mají nový plán

Varšava/Moskva - Americký radar v Česku ani raketové silo v Polsku nebudou. Spojené státy totiž opouštějí plán na výstavbu protiraketového štítu ve střední Evropě. Českého premiéra o tomto rozhodnutí v noci telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. Rozhodnutí americké vlády tlumočila dnes americká delegace také ve Varšavě. Agentura Reuters dnes ale uvedla, že Spojené státy naopak jednají s Českem a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. Oficiální stanovisko Baracka Obamy by mělo být známo kolem 16:00.

S odvoláním na nejmenovaného činitele ministerstva obrany USA oznámila agentura Reuters, že Spojené státy jednají s Českou republikou a Polskem o účasti na novém systému protiraketové obrany. USA se totiž rozhodly „přepracovat“ svůj dosavadní protiraketový program. Nyní se prý přiklánějí od „velkého fixního“ systému k vybudování jiného, píše agentura Reuters.

Spojené státy mají dnes oznámit, jestli plán úplně zruší, odsunou jeho realizaci nebo zásadně změní umístění a podobu protiraketového štítu. Zatím o svém rozhodnutí obeznámily polskou stranu.

Poláky rozhodnutí nepřekvapilo

Varšava oficiálně rozhodnutí Američanů nezveřejnila ani po dnešním jednání polských představitelů s americkou delegací, které se uskutečnilo kolem poledne. „Bylo by nepatřičné prezentovat rozhodnutí Spojených států. Můžeme říci pouze to, že na dnešním setkání ve Varšavě bylo Polsko seznámeno s konečným rozhodnutím ohledně štítu. Zprávu oznámí v 16 hodin polského času prezident Obama,“ vysvětlil Piotr Paszkowski, mluvčí polského ministra zahraničí. „Navrhoval bych, zdržte se hodnocení, protože rozhodnutí Spojených států může být jiné, než mnozí očekávají,“ prohlásil přímo ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

S informací, že USA upustí od plánu vystavět radar ve střední Evropě, přišel list The Wall Street Journal. Někteří polští politici neskrývali rozhořčení. „Američané se vždy starali jen o své vlastní zájmy,“ okomentoval to Lech Walesa, první postkomunistický prezident Polska. „Všechny ostatní využívali pro své cíle,“ dodal. Zároveň to ale není pro Poláky žádné překvapení. „Když jsem viděl, jakou politiku prezident Obama provádí, očekával jsem to,“ podotkl Walesa.

Ani další polští politici ve svých prvních reakcích nijak výrazně rozhodnutím americké administrativy zaskočeni nebyli. Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Kremer naznačil, že je velká pravděpodobnost, že protiraketová základna v Polsku nevznikne. „Z různých zdrojů se doslýcháme, že je vysoká pravděpodobnost, že protiraketový štít zde (v Polsku) vybudován nebude,“ uvedl.

Protiraketový štít ve střední Evropě

Smlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval.

Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012 a jeho náklady se odhadovaly na jednu miliardu dolarů (asi 17 miliard korun).

Překvapený není ani šéf polského Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo. Ustoupení od plánů na výstavbu štítu podle něj znamená porážku dosavadního dlouhodobého pohledu Spojených států na situaci ve střední Evropě. Protiraketová základna a radar nemají jen vojenský, ale především politický a strategický význam, poznamenal Szczyglo.

Oficiální stanovisko Spojených států by již dnes odpoledne měl oznámit americký prezident Barack Obama. Později vystoupí na tiskové konferenci i americký ministr obrany Robert Gates. Navíc zítra by se měl Gates setkat ve Washingtonu i s českým ministrem obrany Martinem Bartákem, který je tento týden na pracovní cestě ve Spojených státech.

Schůzka kvůli štítu se odpoledne uskuteční také v rámci NATO, kde bude americká delegace jednat s velvyslanci 27 členských zemí. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes již označil záměr Spojených států nebudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku za pozitivní krok. Americká protiraketová základna nicméně měla podporu NATO, měla být součástí její obrany, takže spojenci budou zřejmě muset nějak přehodnocovat své plány.

Změna plánů prospěje vztahům mezi Spojenými státy a Ruskem

Odsunutí stavby protiraketového štítu by mohlo pro administrativu Baracka Obamy znamenat zlepšení vztahů s Ruskem. Oficiální ruské reakce nejsou zatím k dispozici. Z Ruska se ale ozývají hlasy, že to znamená satisfakci a potvrzení pozice velmoci, která je chytrým manévrováním schopna si na Spojených státech vynutit změnu jejich postoje.

„Pokud Spojené státy mají skutečně v úmyslu zrušit své plány na rozmístění protiraketového štítu v Polsku a Česku, je to zcela zjevně dobrá zpráva,“ řekl zdroj z ruského ministerstva zahraničí, který nechtěl být jmenován.

Většina analytiků v Rusku ale chápe, že změna amerických plánů souvisí spíš s domácí situací Baracka Obamy a s jeho jinými prioritami. Moskva dlouhodobě protestovala proti záměrům USA vystavět štít v Evropě, označovala plány za ohrožení vlastní bezpečnosti a hrozila odvetnými opatřeními.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
před 54 mminutami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 3 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 6 hhodinami
Načítání...