Christian Wulff se stal novým německým prezidentem

Berlín – Novým německým prezidentem byl dnes zvolen vládní kandidát Christian Wulff. Dosavadní premiér spolkové země Dolní Sasko uspěl navzdory koaliční většině až ve třetím kole tajné volby. Jednapadesátiletý Wulff bude nejmladším prezidentem Spolkové republiky. Volby provázely pro vládní tábor nečekané problémy, protože přes absolutní většinu se Wulffa nepodařilo zvolit v prvních dvou kolech. Vládní kandidát v prvním kole dostal jen 600 hlasů, i když vládní koalice má ve sněmu celkem 644 hlasů. Někteří volitelé se ale od Wulffa odklonili a dali hlas opozičnímu kandidátovi Joachimu Gauckovi, ten v prvním kole získal 499 hlasů. Podobná situace nastala i ve druhém kole, kdy Wulff získal 615 hlasů.

Wulff ve třetím kole dostal 625 hlasů, tedy paradoxně dostatečný počet ke zvolení už v prvním nebo druhém kole, kde bylo zapotřebí získat absolutní většinu hlasů Spolkového shromáždění tvořeného 1244 německými poslanci a zástupci regionálních parlamentů.

V předchozích hlasováních se však pro něj vyslovilo jen 600 respektive 615 volitelů, což mu k vítězství ještě nestačilo. Ve třetím kole s Wulffem soupeřil už jen kandidát opoziční sociální demokracie (SPD) a Zelených Joachim Gauck, který obdržel 494 hlasů. Výsledek rozhodujícího kola určili volitelé postkomunistické Levice, kteří se po stažení své kandidátky Lukrezie Jochimsenové většinou zdrželi hlasování.

V koalici Merkelové to zjevně skřípe

Wulff byl jednoznačným favoritem voleb, měl podporu vládních křesťanských demokratů z CDU a liberálů z FDP. Koalice měla mít pro jeho zvolení ve Spolkovém shromáždění dostatečnou sílu. I přesto ale v prvním ani v druhém kole neprošel, znamená to velké oslabení pro vládu kancléřky Angely Merkelové.

Právě na ni se nyní soustředí německá média. Podle komentátorů totiž neznamená zvolení jejího prezidentského kandidáta až ve třetí kole další politickou ránu, server Spiegel Online dokonce otevřeně píše o vládním debaklu a fiasku. „Je to skutečně velká prohra,“ soudí podle agentury Reuters politolog z Göttingenské univerzity Peter Lösche. „Značné množství lidí otevřeně opustilo vládní tábor a hlasovalo pro Gaucka,“ připomněl výsledky prvních dvou kol.Kancléřka si to však nemyslí a absolutní počet hlasů pro Wulffa ve třetím kole označila po skončení voleb za důkaz důvěry ve vládního kandidáta.

Hlavu státu vybírá 622 poslanců dolní komory německého parlamentu a stejný počet zástupců vyslaných všemi 16 regionálními zastupitelskými sbory. K vítězství v prvním nebo druhém kole potřeboval některý z uchazečů získat absolutní většinu hlasů, tedy nejméně 623. Ve třetím kole stačilo ke zvolení prostá většina odevzdaných hlasů.

Wulff bude celkově desátým prezidentem Spolkové republiky. Úřadu se ujme v pátek, kdy před zákonodárci obou komor německého parlamentu složí přísahu. Jeho úloha je podobně

Volba desátého prezidenta Spolkové republiky Německo se konala jen měsíc po odstoupení Horsta Köhlera, který tak reagoval na kritiku vyvolanou jeho výroky spojující nasazení německé armády v Afghánistánu se zajišťováním hospodářských zájmů Německa.

Angela Merkelová a Christian Wulff
Zdroj: ČT24/AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 18 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...