„Nová smlouva zakotvuje přesné vymezení toho, jak budou Američané s údaji nakládat,“ informovala česká europoslankyně Zuzana Roithová. Informace USA získají až poté, co evropské úřady potvrdí, že je žádost odůvodněná, tedy jen v případě, že se bude jednat o vyšetřování teroristických činů.
Spojené státy se přitom mohou dotazovat jen na informace o finančních tocích mezi unií a třetími zeměmi, ne tedy přímo v rámci Evropské unie. Američané budou moci data uchovávat jen po dobu konkrétních vyšetřování, pro které byla vyžádána. Data, která při vyšetřování nezpracují, budou muset být do pěti let odstraněna. Evropané navíc budou moci od Spojených států požadovat odškodnění v případě, že by byla data nějak zneužita. Z toho plyne pro USA potřeba přijmout zákon, který dá právo na nápravu bez ohledu na národnost žadatele, protože ten nyní USA nemají.
Unie poskytne USA bankovní data
Američané budou mít ale i tak k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu.
Přechodnou verzi dohody v únoru zákonodárci i přes tlak z Washingtonu smetli ze stolu, mimo jiné kvůli tomu, že prý nezajišťovala dostatečnou ochranu dat. Smlouva proto byla přepracována a napodruhé v parlamentu prošla.
