Znovuzrození Frauenkirche – obnova přišla na 180 milionů eur

Drážďany - Přes 100 tisíc lidí včetně mnoha čestných hostů z celého světa si nenechalo ujít historický okamžik - 30. října 2005 byl v Drážďanech znovu vysvěcen kostel Panny Marie, známý také jako Frauenkirche. Jedna z hlavních dominant saské metropole povstala z trosek 60 let poté, co ji na sklonku druhé světové války zcela zničilo spojenecké bombardování. Díky své pohnuté historii se kostel Panny Marie stal celosvětovým symbolem tolerance, „dílem smíření a připomínky míru“, jak jej při slavnostním znovuotevření nazval saský zemský biskup Jochen Bohl.

Dnes je Frauenkirche „otevřeným kostelem“ pro všechny. Slouží především jako místo setkávání a pořádají se v něm různé akce. Kromě bohoslužeb často hostí i koncerty, literární večery, diskuse a přednášky. Nabízí turistické prohlídky interiéru i výstup na kupoli, z jejíž terasy je jedinečný výhled na celé město. Pro mnohé je obnova Frauenkirche živoucím důkazem, že smíření mezi lidmi a národy je možné a staré rány se mohou časem plně zacelit.

Po kobercovém náletu britských a amerických jednotek 13. února 1945 zůstala budova kostela nejprve stát - zhroutila se až dva dny poté. Její pískovcové stěny dlouho odolávaly ničivému požáru, nakonec však neunesly tíhu obrovské kupole. Slavný chrám se ocitl v troskách stejně jako velká většina Drážďan, zvaných pro svou architektonickou krásu „Florencie na Labi“. Dílo zkázy dokonala po válce komunistická byrokracie, která při svých stavebních úpravách ignorovala původní půdorys města a nechala řadu poničených budov prostě strhnout. Některá další torza včetně Frauenkirche zůstala neopravena na svém místě - jako připomínka válečných útrap.

Trosky Frauenkirche v roce 1991
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Naděje na obnovu památky svitla až po pádu Ericha Honeckera a Berlínské zdi. Hned počátkem 90. let zvedly hlavu drážďanské občanské iniciativy, které pro svoji myšlenku znovupostavení Frauenkirche dokázaly nadchnout statisíce lidí po celém světě. Z kostela byly odstraněny trosky, a poté v roce 1994 začala nová stavba. Během následujících 11 let vznikala kousek po kousku podle původních plánů George Bähra. Při její konstrukci byly použity všechny historické kameny, které byly k nalezení - celkem jich bylo 8 425 a tvoří 45 procent celé stavby. Dodnes je lze lehce rozeznat od těch nových - mají totiž mnohem tmavší barvu. Celkové náklady na rekonstrukci Frauenkirche překročily částku 180 milionů eur (asi 4,4 miliardy korun). Většinu zaplatili soukromí dárci, asi 40 procent poskytly veřejné rozpočty.

Frauenkirche má za sebou bohatou tisíciletou historii. Již první církevní stavba, která stála v 11. století na místě dnešního barokního chrámu, byla zasvěcena Panně Marii. Sloužila tehdy misionářům, kteří přinášeli křesťanství do okolních srbských vesnic. Začátkem 13. století, po vzniku Drážďan, se stala městským farním kostelem, kde se odehrávaly všechny důležité církevní obřady včetně křtů, svateb a pohřbů. Jak stoupala sláva Drážďan, přestávala kapacita kostela stačit - několikrát byl kostel rozšířen a přestavěn. Svoje jméno si však zachoval i po reformaci, kdy byl předán do rukou protestantské církve, která nevyznává mariánský kult. Současnou podobu pak získal v letech 1726 až 1743. Tehdy vznikla většinou pod dohledem stavitele Georga Bähra i slavná kupole zvaná kamenný zvon, která byla opravdovou konstrukční výzvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
00:32Aktualizovánopřed 13 mminutami

Putin chce na Ukrajině zopakovat Mnichov 1938, řekl Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.
13:11Aktualizovánopřed 22 mminutami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Vystoupí také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastní diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 34 mminutami

NYT: Trumpova vláda chce od sociálních sítí osobní údaje kritiků ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity, píše deník The New York Times (NYT). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak podle deníku zesiluje své úsilí identifikovat ty, kteří nesouhlasí s operacemi kontroverzního úřadu.
před 1 hhodinou

Venezuela propustila další politické vězně, na zákon o amnestii se ale dál čeká

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.
09:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Armáda USA udeřila v Karibiku na loď podezřelou z pašování drog, zemřeli tři lidé

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.
před 10 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 16 hhodinami
Načítání...