Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu

Varšava - Průmyslový sever Polska ochromila v sedmdesátých letech minulého století vlna demonstrací a stávek. Bezprostřední příčinou rozsáhlých protestů bylo rozhodnutí o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince 1970. Následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic nastoupit do práce. K potlačení občanských nepokojů neváhali polští komunisté nasadit kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých, stovky zraněných a definitivní ztráta iluzí o podstatě režimu, jenž neváhá proti obyvatelům poslat tanky.

Událost se stala jedním z takzvaných „polských měsíců“. První byl v Poznani roku 1956, v březnu 1968 pak následovaly velké studentské stávky a demonstrace.

Akce v prosinci 1970 ale měla ohlas největší. Jednalo se totiž o celé „trojměstí“ Gdyně-Gdaňsk-Štětín. „Loděnice se vzbouřily a moc se zachovala hloupě, začala totiž do dělníků střílet,“ poznamenala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

7 minut
Rozhovor s Petruškou Šustrovou
Zdroj: ČT24

„Události z roku 1970 se jasně staly předzvěstí vzniku Solidarity a následného pádu komunismu. Dělníci to ale v té době nemohli tušit.“

Dělníci demonstrovali proti zvýšení cen. Situace byla o to horší, že zvyšování mělo nastat v předvánočním čase. Incident dal ale věci rychle do pohybu. Po několika dnech už bylo na nohou celé Polsko. Vojenské kolony se stahovaly k Varšavě, Wroclavi či Krakovu. „Komunisté tehdy zareagovali výměnou prvního tajemníka, což mělo situaci uklidnit,“ vzpomíná Šustrová.

Střelba, zapálené budovy, tanky v ulicích

Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.

Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.

Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1 100 raněných.

Komunistická propaganda byla velmi účinná

Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5 000 policistů a 27 tisíc vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.

Západ byl o incidentech informován a postupně opustil model „détante“, tedy důrazu na dohodu. „Západní svět si uvědomoval, že lidé nejsou spokojeni. Komunistická propaganda ale byla velmi účinná, nebylo to jednoduché,“ prohlásila Šustrová.

Rezignaci ohlásil první tajemník strany Wladyslaw Gomulka

Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Na ulicích ještě nestačila uschnout krev, když svou rezignaci ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka.

Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.

Zárodky budoucího konce komunismu v Polsku

Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku.

Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.

Obžalován byl tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski

Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski. Soudní proces však záhy zabředl do právních tahanic a jeho konec, bude-li nějaký, je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli.
před 1 hhodinou

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 8 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...