Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu

Varšava - Průmyslový sever Polska ochromila v sedmdesátých letech minulého století vlna demonstrací a stávek. Bezprostřední příčinou rozsáhlých protestů bylo rozhodnutí o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. O chystaném přepisování cenovek byli Poláci informováni v sobotu 12. prosince 1970. Následující pondělí odmítli zaměstnanci gdaňských loděnic nastoupit do práce. K potlačení občanských nepokojů neváhali polští komunisté nasadit kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých, stovky zraněných a definitivní ztráta iluzí o podstatě režimu, jenž neváhá proti obyvatelům poslat tanky.

Událost se stala jedním z takzvaných „polských měsíců“. První byl v Poznani roku 1956, v březnu 1968 pak následovaly velké studentské stávky a demonstrace.

Akce v prosinci 1970 ale měla ohlas největší. Jednalo se totiž o celé „trojměstí“ Gdyně-Gdaňsk-Štětín. „Loděnice se vzbouřily a moc se zachovala hloupě, začala totiž do dělníků střílet,“ poznamenala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová.

7 minut
Rozhovor s Petruškou Šustrovou
Zdroj: ČT24

„Události z roku 1970 se jasně staly předzvěstí vzniku Solidarity a následného pádu komunismu. Dělníci to ale v té době nemohli tušit.“

Dělníci demonstrovali proti zvýšení cen. Situace byla o to horší, že zvyšování mělo nastat v předvánočním čase. Incident dal ale věci rychle do pohybu. Po několika dnech už bylo na nohou celé Polsko. Vojenské kolony se stahovaly k Varšavě, Wroclavi či Krakovu. „Komunisté tehdy zareagovali výměnou prvního tajemníka, což mělo situaci uklidnit,“ vzpomíná Šustrová.

Střelba, zapálené budovy, tanky v ulicích

Policie a armáda postupovaly proti demonstrantům s mimořádnou tvrdostí. Kromě obligátních obušků a slzného plynu neváhaly proti účastníkům manifestací použít i ostrou munici. Zejména v Gdaňsku a Gdyni situace připomínala občanskou válku, jejíž atmosféru evokovalo kromě střelby i několik zapálených budov a přítomnost tanků v ulicích.

Bezohledný postup pořádkových sil se každopádně neminul účinkem. V pátek 18. prosince se podařilo zpacifikovat hlavní ohniska odporu s výjimkou Štětína, kde protesty pokračovaly ještě další čtyři dny.

Kolik osob bylo během bouřlivého prosincového týdne zastřeleno, nebo zemřelo pod pásy tanků, není přesně známo. Odhady nejčastěji hovoří o 39 až 45 mrtvých a zhruba 1 100 raněných.

Komunistická propaganda byla velmi účinná

Přesnější jsou údaje o počtu nasazených sil. Do akcí proti manifestujícím se zapojilo na 5 000 policistů a 27 tisíc vojáků, kteří měli k dispozici 550 tanků a kolem sedmi stovek obrněných vozidel.

Západ byl o incidentech informován a postupně opustil model „détante“, tedy důrazu na dohodu. „Západní svět si uvědomoval, že lidé nejsou spokojeni. Komunistická propaganda ale byla velmi účinná, nebylo to jednoduché,“ prohlásila Šustrová.

Rezignaci ohlásil první tajemník strany Wladyslaw Gomulka

Rozsáhlé nepokoje měly dohru ve vedení vládní PSDS. Na ulicích ještě nestačila uschnout krev, když svou rezignaci ohlásil první tajemník Wladyslaw Gomulka.

Oficiálním důvodem byly zdravotní problémy, svou roli nicméně sehrál tlak jeho vnitrostranických odpůrců. Právě souboj křídel uvnitř Polské sjednocené dělnické strany mohl být podle některých historiků příčinou krvavého zásahu, který měl Gomulku a jeho spolupracovníky kompromitovat a zbavit moci.

Zárodky budoucího konce komunismu v Polsku

Přestože to tak v danou chvíli nevypadalo, viděno z odstupu čtyř desetiletí v sobě prosincové události roku 1970 nesly zárodky budoucího konce komunismu v Polsku.

Jedním z organizátorů protestního hnutí byl mladý elektrikář z gdaňských loděnic Lech Walesa, který se při obdobných nepokojích o deset let později postavil do čela nezávislého odborového svazu Solidarita. Právě tato organizace výrazně přispěla k pokojnému přechodu Polska k demokracii na konci osmdesátých let.

Obžalován byl tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski

Po pádu komunismu se zásahem proti demonstrantům z prosince 1970 začaly zabývat soudy. Ze spoluzodpovědnosti byl obžalován mimo jiné tehdejší ministr vnitra Wojciech Jaruzelski. Soudní proces však záhy zabředl do právních tahanic a jeho konec, bude-li nějaký, je v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...