Zemřela vdova po Andreji Sacharovovi aktivistka Jelena Bonnerová

Moskva - Ve věku 88 let zemřela v pátek bývalá sovětská disidentka a vdova po známém bojovníkovi za lidská práva Andreji Sacharovovi Jelena Bonnerová. Zemřela po dlouhé nemoci v americkém Bostonu, kde měla k dispozici dům, upřesnila její dcera z prvního manželství Taťjána Jankelevičová. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg o sovětské disidentce prohlásil, že byla obdivuhodná žena a patřila k těm, na které se nezapomíná.

O svém životě Bonnerová říkala, že měl tři fáze: růžové dětství, pak mateřství a nakonec Andrej Sacharov. Po boku svého muže, významného sovětského fyzika, bojovníka za lidská práva a nositele Nobelovy ceny za mír, stála až do jeho smrti v roce 1989. Snášela s ním vyhnanství, hladovky i pronásledování režimu. „Bylo to jako v pohádce. Spojily se dvě polovičky duše. Byla to absolutní shoda. Ve všem, od nejintimnějších až po celosvětové záležitosti,“ napsala v roce 2001.

Karel Schwarzenberg:

„Byla to báječná žena, opravdu obdivuhodná, vysoce inteligentní a odvážná žena. Když něco řekla, bylo to velmi obsažné.“

2 minuty
Reportáž Pavla Šimka
Zdroj: ČT24

Bonnerová se narodila 15. února 1923 ve městě Merv v Turkmenistánu. Její otec byl předním činitelem arménské komunistické strany. V roce 1937 byl zatčen a o rok později popraven stalinským režimem jako „nepřítel lidu“. Její matka, rovněž aktivní komunistka, byla poté odsouzena. Jelena v osmnácti letech dobrovolně odešla na frontu, kde působila jako zdravotní sestra. Byla dvakrát zraněna a málem přišla o zrak. Dosáhla hodnosti poručíka a vstoupila do strany. V roce 1970 se seznámila s Andrejem Sacharovem a o dva roky později se za něj provdala. Týž rok vrátila stranický průkaz s tím, že ideologie KSSS je v rozporu s jejím přesvědčením.

Bonnerová měla blízko k Dubčekovi i Havlovi

Jedním ze zásadních mezníků v jejím životě byly podle jejích slov události Pražského jara v roce 1968. Jako jediná v oblastní stranické organizaci tehdy odmítla hlasovat pro rezoluci o vojenské intervenci do Československa. S některými představiteli tehdejšího Československa ji pojil přátelský vztah, později měla blízko i k představitelům disentu okolo Václava Havla.

V roce 1975 dostal Sacharov Nobelovu cenu za mír, sovětské úřady mu ale nepovolily výjezd ze země. Cenu nakonec převzala jeho manželka, která v té době na Západě podstoupila operaci očí. „Byla to podpora nejen jemu osobně, ale myšlence ochrany lidských práv na celém světě. Byl to impulz k tomu, že se myšlenka boje za lidská práva stala důležitou pro všechny liberální politiky,“ řekla k tomu Bonnerová.

Alexandr Vondra, ministr obrany:

„Společně s Andrejem Sacharovem a Alexandrem Solženicynem se asi nejvíc zasloužili o to, že se na Západě vědělo, jak sovětský režim porušoval lidská práva.“

V roce 1976 patřila k zakladatelům Moskevské helsinské skupiny, která dokumentovala porušování lidských práv v SSSR. V roce 1984 pak byla společně s manželem odsouzena k pěti letům vyhnanství za „očerňování sovětského společenského a státního systému“. Trestu byla oficiálně zproštěna až v roce 1986 po nástupu Michaila Gorbačova, kdy se společně se Sacharovem vrátili zpět do Moskvy.

Ve své veřejné činnosti pokračovala i po smrti svého muže v roce 1989. Ostře kritizovala především postoj Ruska v čečenském konfliktu. „Čečensko pro mne bylo stejným otřesem jako Československo v roce 1968. Je to historický zločin Ruska,“ prohlásila.

V lednu 2003 se připojila k výzvě Václavu Havlovi, aby se ujal řízení „soudu cti evropských politiků“, který by se měl zabývat morálkou státníků. V posledních letech žila Bonnerová se svojí rodinou v americkém Bostonu. Byla předsedkyní Mezinárodní nadace Andreje Sacharova, přednášela a publikovala články. Především se ale věnovala rodině. „Jediné, co chci dál v životě, je, že chci být babičkou. Dosud jsem neměla dostatek času se vnoučatům věnovat,“ řekla v roce 1998, když slavila 75. narozeniny.

  • Andrej Sacharov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2566/256575.jpg
  • Michail Gorbačov zdroj: biographyonline.net http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1191/119069.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...