Nákaza se šíří i za oceán, EU odškodní zelináře

Toronto/Brusel – První případ nákazy smrtící střevní bakterií E. coli už zaznamenala zřejmě i Kanada. Lékaři mají podezření na střevní infekci u muže z Ontaria, který nedávno pobýval v Německu. Vědci stále nevědí, odkud se bakterie šíří. A odborníci varují, že se možná zdroj nákazy nikdy nepodaří objevit. Po španělských okurkách a mase se totiž podezření definitivně vyvrátilo i u zeleninových výhonků. Ministři zemědělství Evropské unie se dnes shodli, že unie producenty zeleniny odškodní poté, co lidé přestali kupovat zeleninu kvůli podezření, že se bakterie šíří právě z ní. Původní návrh byl 150 milionů eur pro celou unii, nakonec ale bude částka nejspíš vyšší. Na krvácivé průjmy zemřelo už 22 lidí, přes dva tisíce jich je v nemocnicích.

Muž z Ontaria byl nedávno v Německu a jedl tu prý saláty. Předběžné testy teď ukázaly, že se zřejmě nakazil nebezpečnou střevní bakterií způsobující krvácivé průjmy. Definitivně ještě ale musí výskyt smrtící mutace E. coli potvrdit laboratorní testy, které mohou trvat i několik dní.

Navíc jsou odborníci stále bezradní v hledání zdroje nákazy. Poslední podezření na luštěninové klíčky se nepotvrdilo a hledání je zhruba po měsíci zase na začátku.

Hamburská ministryně zdravotnictví Cornelia Prüferová-Storcksová dnes definitivně ujistila, že nákaza skutečně nepochází z luštěninových a zeleninových klíčků. Testy vyvrátily přítomnost smrtící mutace bakterie E. coli i u starého balíčku klíčků, které měl již několik týdnů v ledničce student z Hamburku. Již včera byla většina vzorků negativních, čekalo se ale ještě na výsledky těchto testů.

Petr Šebo, vedoucí laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, navíc upozorňuje, že se vůbec nemusí zjistit, odkud se bakterie rozšířila: „Je možná už pozdě a nemusíme přijít na to, kde ten zdroj byl. Když jsem se díval na genetické vlastnosti toho kmene, tak je to velice podivný hybrid, s kterým jsme se zatím nesetkali.“

Hlavní hygienik ČR Michael Vít si zase myslí: „Část toho genomu by mohla pocházet ze střední Afriky. Čili asi bychom se měli podívat do mikrobiologických bank na území celého světa, porovnat genom a pak jít po tom, v jakém světadílu se mohl vyskytnout a jestli neexistují nějaké cesty do Evropy.“

Čeští veterinární inspektoři začali z preventivních důvodů prověřovat i maso dovážené z Německa. „Každá krajská veterinární správa odebere dva vzorky ze zásilek z Německa vepřového a hovězího masa a prověří je,“ řekl ČT Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. Podle něj by mohly být do konce týdne známy výsledky.

Unie zelináře odškodní, část kompenzací chtějí i Češi

Kvůli nákaze se v Lucemburku mimořádně sešli ministři zemědělství Evropské unie. Producentům zeleniny, které tvrdě zasáhly dopady šíření nebezpečné bakterie, plánovala Evropská komise uvolnit až 150 milionů eur. Informoval o tom komisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Ministři zemědělství se nakonec shodli, že unie producenty zeleniny odškodní. Přesné podmínky kompenzací, například komu, za co a v jaké výši se peníze vyplatí, se doladí v příštích dnech.

Ukázalo se ale, že bude patrně zapotřebí o poznání více než původně navrhovaných 150 milionů. „Při diskuzích se všichni shodli, že kompenzace musí být. Otázka je tedy procentuální výše té kompenzace,“ řekl novinářům náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. Zdůraznil, že se ministři také dohodli, že všechny peníze půjdou z evropského rozpočtu. Definitivně jasno o kompenzacích by podle něj mělo být zřejmě v průběhu příštího týdne. Dnešní návrh komise počítal s tím, že by mělo být producentům vyplaceno 30 procent ceny jejich produktů. Některé země ale požadovaly až 100 procent. „Určitě to nebude sto procent, určitě to nebude 30 procent. To číslo se bude pohybovat někde mezi tím, ale je tam snaha o co nejvyšší číslo,“ podotkl Chmiel.

„Pochopitelně pokud to bude evropské řešení, tak se musí týkat i českých zemědělců,“ uvedl Chmiel. Ztráty některých zemědělců v EU dosahují výrazných výšek. Zatímco španělští farmáři hovoří o více než 200 milionech ztrát během týdne, Italové o zhruba 100 milionech eur. Chmiel uvedl, že odhady pro ČR zatím přesné nemá. Dodal ale, že podle jeho informací čeští zemědělci mají v odbytu ztráty kolem 50 procent u okurek, u rajčat a salátů něco kolem 30 procent.

Kromě Španělů, kteří chtějí náhradu za to, že se jejich okurky neprávem ocitly v podezření, unie nejspíš odškodní i další země. Hlásí se Němci, Nizozemci nebo Francouzi. Španělsko volá také po změnách v unijním systému varování před nebezpečnými potravinami.

Vydáno pod