Bratislava - Slovenský exprezident Michal Kováč dnes prohrál spor s někdejším kontroverzním šéfem slovenské tajné služby (SIS) Ivanem Lexou kvůli svým výrokům z 90. let, že Lexa stál za zavlečením jeho syna do Rakouska v roce 1995. Bratislavský okresní soud dnes Kováčovi uložil, aby se Lexovi písemně omluvil a zaplatil odškodné 3 319 eur (80 000 Kč). Rozhodnutí není pravomocné, protože účastníci sporu se ještě mohou odvolat. Obě strany se na vyhlášení rozsudku nedostavily. Proces se vlekl 15 let.
Případ únosu Kováče mladšího patří ke stinným stránkám polistopadového vývoje Slovenska. Ze zavlečení prezidentova syna do ciziny byla podezřelá SIS, kterou v té době vedl právě Lexa, označovaný za blízkého spolupracovníka tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara. Tajná služba únosem údajně chtěla prezidenta zdiskreditovat, protože kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl totiž v té době v zahraničí vydán zatykač; rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal.
Kováč z pozice hlavy státu po únosu svého syna opakovaně prohlásil, že za únosem stála SIS v čele s Lexou. Lexa proti těmto výrokům podal v roce 1996 na Kováče žalobu. Soudce po přečtení verdiktu uvedl, že výroky exprezidenta považuje za „neoprávněné svým načasováním, medializací i slovními spojeními“ a označil je za neoprávněný zásah vůči Lexovi. Bývalému šéfovi SIS však přiznal jen desetinu odškodného, kterou požadoval. Soudce také zamítl Lexův návrh, aby bývalé hlavě státu zakázal podobné výroky o únosu.
Osmdesátiletý Kováč, který byl slovenským prezidentem v letech 1993 až 1998, rozhodnutí soudu kritizoval. Řekl, že proces se obrátil proti tomu, kdo byl v celé kauze únosu poškozeným. Odvolání zváží po doručení rozsudku a po poradě s právníkem. Nadále však soudí, že za únosem jeho syna stála SIS.
Soudce neposuzoval případ samotného zavlečení. Vyšetření únosu Kováčova syna do ciziny brání kontroverzní amnestie, které v roce 1998 udělil tehdejší premiér Mečiar, jenž vykonával také některé pravomoci hlavy státu. Parlament v minulosti zamítl pět návrhů na zrušení amnestií, pošesté bude o podobné iniciativě z dílny vládních křesťanských demokratů definitivně rozhodovat patrně v příštích týdnech. Schválení takového návrhu vyžaduje souhlas třípětinové většiny sněmovny, kterou ale koalice nedisponuje.
Objasnění únosu by prý mohlo pomoci i při vyšetřování vraždy policisty Róberta Remiáše, v jehož autě v roce 1996 vybuchla nastražená trhavina. Remiáš údajně zabezpečoval spojení s bývalým pracovníkem SIS Oskarem Fegyveresem, který se skrýval v zahraničí. Fegyveres vypověděl, že za únosem prezidentova syna do Rakouska stála právě SIS.
