Londýn - Britská vláda zaplatí odškodné rodinám zraněných nebo zabitých při takzvané „Krvavé neděli“. Oznámilo to tamní ministerstvo obrany. V severoirském Londonderry přišlo v lednu 1972 o život 13 lidí. Britští výsadkáři začali pálit do účastníků pokojného katolického protestního pochodu. Vláda se za zásah omluvila. Ještě není jasné, kdo přesně kompenzace dostane a jak budou vysoké.
Britská vláda odškodní rodiny obětí z „Krvavé neděle“
Dvanáctileté vyšetřování „Krvavé neděle“ dospělo v roce 2010 k závěru, že vinu nesou britští vojáci. Premiér Cameron se za to loni v červnu v parlamentu jménem vlády omluvil a prohlásil, že smrt obětí je „neoprávněná“ a „neospravedlnitelná“. Na premiéra se teď obrátili právníci rodin obětí s žádostí o odškodné. Ministerstvo obrany oznámilo, že hodlá tyto požadavky vyřešit co nejrychleji.
Střelba v Londonderry byla klíčovým momentem v konfliktu mezi katolíky a protestanty, který propukl již koncem 60. let. Konzervativní vláda premiéra Edwarda Heathe v roce 1972 tvrdila, že parašutisté z elitní jednotky stříleli na protestující v sebeobraně. Jenže svědci z místa činu tvrdili opak.
Až na konci 90. let dal celý incident znovu prošetřit tehdejší premiér Tony Blair. Závěrečná zpráva soudce Marka Savillea nakonec ukázala, že všechno bylo naopak a že vojáci stříleli do neozbrojených civilistů. Některé oběti zemřely, když utíkaly nebo když chtěly pomoci raněným. Nepotvrdilo se tak tedy, že výsadkáři stříleli poté, co na ně protestující zaútočili kameny.
Po takzvané „Krvavé neděli“ se zástupy katolických mladíků začaly hlásit do Irské republikánské armády (IRA) a následující vleklý násilný konflikt si vyžádal na 3600 mrtvých. Toto období, označované v Británii jako Troubles (Nepokoje), skončilo až v roce 1998.
6 minut
Rozhovor s Ivanem Kytkou
