Demonstranty rozehnala policie, razance zásahu ale vyvolala v zemi takové pobouření, že odstoupili ministři obrany a spravedlnosti. Obrovský odpor nakonec přinutil ke změně plánů i prezidenta Moralese - hlavního zastánce projektu.
Tři sta kilometrů nové komunikace měla postavit za brazilské peníze brazilská firma z města Cochabamba do San Ignácia de Moxos v amazonské nížině. Brazílie by díky ní získala přístup k tichomořským přístavům v Peru a Chile. Rezervace a národní park Isiboro jsou ale pro bolivijské Indiány posvátné. Dálnice podle nich rozpoutá lavinu nelegální těžby dřeva v deštném pralese a osídlování. Pokud teď vláda vypíše referendum, dozví se od nich jednoznačné ne. „Musíme zahájit národní dialog, zejména v regionech, které budou mít z dálnice prospěch nebo do kterých zasáhne. Dokud diskuse neproběhne, stavba v národním parku Isiboro zůstane zastavená,“ prohlásil prezident Morales.
Bolívie kvůli protestům zatím upouští od dálnice
Bolívie kvůli protestům zatím upouští od dálnice
PP 27.9.
