Generál Gotovina dostal za válečné zločiny 24 let

Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu dnes poslal chorvatského generála Anteho Gotovinu za válečné zločiny na 24 let do vězení. Uznal jej vinným v devíti bodech obžaloby z deseti. Generál Ivan Čermak byl zproštěn viny a další generál Mladen Markać dostal 18 let. Čtení rozsudku přenášela v přímém přenosu chorvatská televize. Chorvatská vláda ho poté odsoudila.

Soud uznal 55letého hlavního obžalovaného Gotovinu vinným z pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Do výkonu trestu se mu započítá pět let a čtyři měsíce, které strávil ve vyšetřovací vazbě.

K uvedeným zločinům docházelo během dobývání samozvané Republiky srbská Krajina, vyhlášené chorvatskými Srby po jednostranném odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie. Soud konstatoval, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel působících vojsk za ně přímo zodpovědný. Zproštěn byl obvinění ze zločinů proti lidskosti.

„Soud považuje dělostřelecké ostřelování Benkovace, Kninu a Obrovace ze 4. a 5. května 1995, nařízené generálem Gotovinou, za nezákonné útoky na civilisty a civilní cíle,“ prohlásil soudce Alphons Orie při čtení rozsudku v Haagu. „Toto chování Gotoviny působilo jako vzor a významně přispělo k obecně zločinnému charakteru tažení,“ dodal.

Ivo Josipović, chorvatský prezident:

„Teze o zločinném spolčení, na kterém se mělo podílet nejvyšší politické a armádní velení je vážný právní a politický krok, který mě šokoval.“

Gotovina od počátku vinu popíral. Jeho stanovisko sdílí i značná část chorvatské veřejnosti, která v něm vidí hrdinu - osvoboditele „okupované“ části země. Verdikt dnes kritizovala i chorvatská premiérka Jadranka Kosorová. Ta se nechala slyšet, že její vláda „použije všechny legální prostředky k napadení“ dnešního rozhodnutí. „Operace Bouře byla legální operací, jejímž cílem bylo osvobození okupovaného chorvatského území,“ prohlásila Kosorová.

Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijetí Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu. Chorvatský týdeník Globus s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že informátorovi, který pomohl policii Gotovinu najít, vyplatily USA odměnu pět milionů dolarů.

Generál Čermak byl velitelem posádky v Kninu, obviňované z uskutečňování „etnických čistek“ proti Srbům. Osvobozen byl pro nedostatek důkazů.

Generál Markać velel speciálním policejním jednotkám nasazeným v rámci operace Bouře. Byl shledán vinným ve většině bodů jako Gotovina. Oba generálové, Čermak a Markać, se ICTY vzdali dobrovolně 11. března 2004, tedy ještě před dopadením Gotoviny.

Rozsudek nad touto trojicí se očekával také jako důkaz nestrannosti tribunálu. Zejména srbská strana často tvrdí, že odsuzováni dosud byli převážně Srbové, zatímco na zločiny páchané ostatními národnostmi bývalé Jugoslávie na Srbech se často zapomíná.

Ante Gotovina

* 12. října 1955 na ostrově Pašman poblíž Zadaru

Jako šestnáctiletý utekl do Francie. Přidal se k cizinecké legii a bojoval v Africe. Ve Francii byl později stíhán za trestnou činnost a odsouzen k několikaletému trestu.

Po návratu do Chorvatska se stal oddaným následovníkem prezidenta Franja Tudjmana. Oženil se se sekretářkou ministra obrany a přes absenci vzdělání byl jmenován generálem. V 90. letech údajně získal jeden z největších majetků v zemi.

Proslul jako velitel takzvané operace Bouře, která byla namířena proti chorvatským Srbům. Při této akci v srpnu 1995 chorvatská armáda dobyla zpět samozvanou Republiku srbská Krajina, kterou vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 000 až 200 000 jich bylo nuceno uprchnout.

Po válce se mu dlouho dařilo skrývat. Přestože Chorvatsko opakovaně popíralo, že by pobýval na jeho území, byl generál v zemi údajně několikrát spatřen. Spekulovalo se ale i o tom, že žije ve Francii, Jižní Americe nebo pod ochranou mafie na Sicílii.

7. prosince 2005 byl zadržen na Kanárských ostrovech.

Před ICTY byl obžalován z pronásledování, deportace, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Zločinů se měl dopustit s cílem trvale vysídlit srbské obyvatelstvo z chorvatské Krajiny.

Gotovina celou dobu vinu popírá. Jeho stanovisko sdílí značná část chorvatské veřejnosti, která v něm vidí hrdinu.

Obvinění proti němu bylo vzneseno 8. června 2001, soudní proces začal 11. března 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...