Praha – Osudy občanů Československa v sovětském gulagu, téma výzkumu při Ústavu pro studium totalitních režimů poodkrývající utrpení desetitisíců Čechů a Slováků, kteří byli v těchto nápravně-pracovních táborech nuceni pracovat. Téma gulagů je většinou spojováno především s obdobím po nástupu Stalinovy hrůzovlády. Materiály však historika Adama Hradilka, který byl hostem pořadu Před půlnocí, dovedly až do období první republiky. Už tehdy totiž Češi a Slováci končili v gulazích, když se jako emigranti usazovali na území bývalého Sovětského svazu a nedlouho po bolševické revoluci v roce 1917 byli intervenováni za kontrašpionáž.
V ruských gulazích končili Češi a Slováci už za první republiky
Vzhledem k faktu, že tábory se právě tehdy začaly budovat, byli právě Češi a Slováci jedni z prvních zajatců. Na tuto stopu Hradilka přivedl archiv českého ministerstva zahraničních věcí, kde jsou zachovány již od dvacátých let soupisy vězněných i s jejich medailonky.
Do gulagů se dostalo i několik tisíc českých Židů, kteří utíkali před nacistickou perzekucí a doufali, že jim Sovětský svaz pomůže. Celkově však počet Čechů a Slováků intervenovaných do gulagů přesahuje několik desítek tisíc, protože je podle Hradilka potřeba započítat i například tisíce českých vojáků ve službách wermachtu, kteří skončili na území bývalého SSSR jako váleční zajatci.
GALERIE
Bývalý sovětský gulag Perm-36 autor: ČT24, zdroj: ČT24
Podle historika Adama Hradilka je téma ruských gulagů fascinující samo o sobě. Navíc je podle něj tato problematika v Česku poměrně neprozkoumaná. Ačkoliv zde existují publikace historiků Vladimíra Bystrova nebo Mečislava Boráka, tak nynější výzkum se mimo jiné zaměřuje na skupinu pamětníků nebo jejich pozůstalých, kteří jsou v pracích zmiňovaných historiků opomenuti.
Už přes rok tak Hradilek spolu se spolupracovníkem projektu Janem Dvořákem prozkoumávají rodinné archivy pozůstalých, vyslechli řadu vzpomínek a pročetli velkou řádku dopisů. Informace ale nečerpají jen na území Česka či Slovenska, podařilo se i pátrat v archivech NKVD a navázat spolupráci s ruským sdružením Memorial, které Ústavu nabízí mimo jiné pomoc při hledání materiálů v těžko přístupných ruských archivech a provázání sbírek rozhovorů.
Dosavadní poznatky čítají i několik desítek výpovědí žijících pamětníků, kteří prošli těmito tábory. Náhled osmnácti rozhovorů s Čechoslováky, kteří prošli Gulagem, je možné nalézt na internetových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů.
Před půlnocí (zdroj: ČT24)