Německý prezident rezignoval

Berlín - Německý prezident Christian Wulff dnes v 11:00 oznámil svou rezignaci. Důvodem je řada skandálů kvůli jeho kontaktům s vlivnými podnikateli v době, kdy byl premiérem spolkové země Dolního Saska. Demisi zdůvodnil prezident ztrátou důvěry občanů a nemožností naplno vykonávat svou funkci. Kvůli aférám čelil již delší dobu výzvám k odstoupení, což ale odmítal. Ve čtvrtek požádalo hannoverské státní zastupitelství poslance o zbavení jeho imunity. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad prezidentovou rezignací lítost. Vládní koalice nyní chce najít kandidáta, který bude přijatelný i pro opozici. Do zvolení nové hlavy státu bude nejvyšší funkci přechodně zastávat bavorský premiér Horst Seehofer, který nyní předsedá horní komoře parlamentu, Spolkové radě.

Wulff je druhým německým prezidentem v řadě, který předčasně složil funkci. V květnu 2010 abdikoval jeho předchůdce Horst Köhler kvůli kontroverznímu vyjádření, že by Německo mělo využít své vojenské přítomnosti v Afghánistánu i k prosazování svých hospodářských zájmů.

Christian Wulff oznámil demisi:

"Německo potřebuje prezidenta, který se může bez omezení věnovat národním i mezinárodním výzvám. Prezidenta, který se těší důvěře velké většiny obyvatel. Vývoj posledních dnů a týdnů ukázal, že důvěra ve mne, a tím i moje schopnosti jednat, je značně omezena. Proto dnes z fukce spolkového prezidenta odstupuji."

Jednání o Wulffově nástupci začnou zřejmě v sobotu

Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad Wulffovou rezignací lítost. Její středopravá koalice se podle ní bude snažit najít kandidáta na prezidentský úřad, který bude přijatelný i pro levicovou opozici. První jednání koaličních špiček by se podle zákulisních informací měla uskutečnit už v sobotu. „Christian Wulff se ve funkci zasadil o moderní a otevřené Německo. Dal nám důležité impulzy a zdůrazňoval, že síla této země tkví v její rozmanitosti,“ vyzdvihla kancléřka.

Německá veřejnost podle předchozích průzkumů odstoupení prezidenta vítá. Wulff měl podporu kancléřky Merkelové, která jeho zvolení do nejvyššího úřadu prosadila. Kvůli vyhrocené domácí situaci narychlo odvolala svou dnešní cestu do Itálie.

O jméně budoucího prezidenta se chce kancléřka nejprve poradit s koaličními partnery z FDP a CSU. Vybrané jméno pak plánuje Merkelová předložit opoziční SPD a Zeleným. „Chceme vést rozhovory s cílem nalézt v této situaci společného kandidáta pro volbu příštího spolkového prezidenta,“ prohlásila šéfka vlády. V médiích se už objevila některá prominentní jména, hledání přijatelného kandidáta se ale může protáhnout. Opozice by v prezidentském křesle ráda viděla nadstranickou osobnost. 

Německá hlava státu se vůbec poprvé v dějinách ocitla v hledáčku vyšetřovacích orgánů, což jen zesílilo tlak na Wulffovu rezignaci. Kromě opozice totiž po ní začali volat i někteří představitelé vládního tábora, který doposud za bývalým místopředsedou kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU) stál.

Výběr základních údajů o Christianu Wulffovi (52):

- Narozen 19. června 1959 v dolnosaském Osnabrücku.
- Vystudoval práva na univerzitě v Osnabrücku, později měl advokátní praxi.
- Od roku 1975 je členem Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU; od zvolení prezidentem měl členství přerušené). V letech 1994-2008 byl předsedou CDU v Dolním Sasku.
- Od roku 1994 byl do svého zvolení prezidentem poslancem dolnosaského zemského sněmu, od března 2003 do června 2010 pak předsedou vlády Dolního Saska.
- Prezidentem byl od 2. července 2010. Nejmladší prezident Německa od druhé světové války byl zvolen až ve třetím kole 30. června 2010.
- Wulff je od března 2008 podruhé ženatý, z prvního manželství má dceru Annalenu. S nynější manželkou Bettinou má syna Linuse Floriana.
- V ČR byl jako prezident dvakrát, v listopadu 2010 se setkal se svým českým protějškem Václavem Klausem, loni v prosinci se účastnil pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla.

Vše odstartovalo v prosinci odhalení, že jako dolnosaský premiér získal výhodou půjčku na dům od manželky známého podnikatele, obchodní styky s ním ale tehdy popřel. Později vyšlo najevo, že se Wulff pokoušel zabránit zveřejnění těchto informací údajně výhrůžným telefonátem šéfredaktorovi deníku Bild. Německý tisk navíc upozornil na další politikovy vazby s vlivnými podnikateli, u nichž trávil bezplatné dovolené. Osudnou se mu pravděpodobně stala rekreace na ostrově Sylt, kterou zaplatil filmový investor David Groenewold. Dolnosaská vláda pod Wulffovým vedením poté nabídla jeho firmě finanční záruky. Ty Groenewold sice nevyužil, podle státního zastupitelství v Hannoveru se tím ale Wulff mohl dopustit zneužití svého postavení. Zastupitelství proto ve čtvrtek požádalo Spolkový sněm o zbavení imunity prezidenta, aby ho mohlo vyšetřovat.

„Pokud jde o nadcházející právní prošetřování mé osoby, jsem přesvědčen, že povede k úplnému očištění. Ve svých úřadech jsem vždy jednal podle práva. Udělal jsem chyby, ale byl jsem vždy upřímný,“ uvedl dnes Wulff.

Wulffova aféra obohatila slovník Němců o nové slovo „wulffování“. Podle jednoho významu jde o vypovídávání se na telefonním záznamníku (právě na ten totiž prezident namluvil svůj vzkaz pro šéfredaktora Bildu), podle druhého jde o to, že člověk neřekne přímo pravdu, ale nechce vypadat ani jako lhář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...