Německý prezident rezignoval

Berlín - Německý prezident Christian Wulff dnes v 11:00 oznámil svou rezignaci. Důvodem je řada skandálů kvůli jeho kontaktům s vlivnými podnikateli v době, kdy byl premiérem spolkové země Dolního Saska. Demisi zdůvodnil prezident ztrátou důvěry občanů a nemožností naplno vykonávat svou funkci. Kvůli aférám čelil již delší dobu výzvám k odstoupení, což ale odmítal. Ve čtvrtek požádalo hannoverské státní zastupitelství poslance o zbavení jeho imunity. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad prezidentovou rezignací lítost. Vládní koalice nyní chce najít kandidáta, který bude přijatelný i pro opozici. Do zvolení nové hlavy státu bude nejvyšší funkci přechodně zastávat bavorský premiér Horst Seehofer, který nyní předsedá horní komoře parlamentu, Spolkové radě.

Wulff je druhým německým prezidentem v řadě, který předčasně složil funkci. V květnu 2010 abdikoval jeho předchůdce Horst Köhler kvůli kontroverznímu vyjádření, že by Německo mělo využít své vojenské přítomnosti v Afghánistánu i k prosazování svých hospodářských zájmů.

Christian Wulff oznámil demisi:

"Německo potřebuje prezidenta, který se může bez omezení věnovat národním i mezinárodním výzvám. Prezidenta, který se těší důvěře velké většiny obyvatel. Vývoj posledních dnů a týdnů ukázal, že důvěra ve mne, a tím i moje schopnosti jednat, je značně omezena. Proto dnes z fukce spolkového prezidenta odstupuji."

Jednání o Wulffově nástupci začnou zřejmě v sobotu

Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila nad Wulffovou rezignací lítost. Její středopravá koalice se podle ní bude snažit najít kandidáta na prezidentský úřad, který bude přijatelný i pro levicovou opozici. První jednání koaličních špiček by se podle zákulisních informací měla uskutečnit už v sobotu. „Christian Wulff se ve funkci zasadil o moderní a otevřené Německo. Dal nám důležité impulzy a zdůrazňoval, že síla této země tkví v její rozmanitosti,“ vyzdvihla kancléřka.

Německá veřejnost podle předchozích průzkumů odstoupení prezidenta vítá. Wulff měl podporu kancléřky Merkelové, která jeho zvolení do nejvyššího úřadu prosadila. Kvůli vyhrocené domácí situaci narychlo odvolala svou dnešní cestu do Itálie.

O jméně budoucího prezidenta se chce kancléřka nejprve poradit s koaličními partnery z FDP a CSU. Vybrané jméno pak plánuje Merkelová předložit opoziční SPD a Zeleným. „Chceme vést rozhovory s cílem nalézt v této situaci společného kandidáta pro volbu příštího spolkového prezidenta,“ prohlásila šéfka vlády. V médiích se už objevila některá prominentní jména, hledání přijatelného kandidáta se ale může protáhnout. Opozice by v prezidentském křesle ráda viděla nadstranickou osobnost. 

Německá hlava státu se vůbec poprvé v dějinách ocitla v hledáčku vyšetřovacích orgánů, což jen zesílilo tlak na Wulffovu rezignaci. Kromě opozice totiž po ní začali volat i někteří představitelé vládního tábora, který doposud za bývalým místopředsedou kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU) stál.

Výběr základních údajů o Christianu Wulffovi (52):

- Narozen 19. června 1959 v dolnosaském Osnabrücku.
- Vystudoval práva na univerzitě v Osnabrücku, později měl advokátní praxi.
- Od roku 1975 je členem Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU; od zvolení prezidentem měl členství přerušené). V letech 1994-2008 byl předsedou CDU v Dolním Sasku.
- Od roku 1994 byl do svého zvolení prezidentem poslancem dolnosaského zemského sněmu, od března 2003 do června 2010 pak předsedou vlády Dolního Saska.
- Prezidentem byl od 2. července 2010. Nejmladší prezident Německa od druhé světové války byl zvolen až ve třetím kole 30. června 2010.
- Wulff je od března 2008 podruhé ženatý, z prvního manželství má dceru Annalenu. S nynější manželkou Bettinou má syna Linuse Floriana.
- V ČR byl jako prezident dvakrát, v listopadu 2010 se setkal se svým českým protějškem Václavem Klausem, loni v prosinci se účastnil pohřbu bývalého prezidenta Václava Havla.

Vše odstartovalo v prosinci odhalení, že jako dolnosaský premiér získal výhodou půjčku na dům od manželky známého podnikatele, obchodní styky s ním ale tehdy popřel. Později vyšlo najevo, že se Wulff pokoušel zabránit zveřejnění těchto informací údajně výhrůžným telefonátem šéfredaktorovi deníku Bild. Německý tisk navíc upozornil na další politikovy vazby s vlivnými podnikateli, u nichž trávil bezplatné dovolené. Osudnou se mu pravděpodobně stala rekreace na ostrově Sylt, kterou zaplatil filmový investor David Groenewold. Dolnosaská vláda pod Wulffovým vedením poté nabídla jeho firmě finanční záruky. Ty Groenewold sice nevyužil, podle státního zastupitelství v Hannoveru se tím ale Wulff mohl dopustit zneužití svého postavení. Zastupitelství proto ve čtvrtek požádalo Spolkový sněm o zbavení imunity prezidenta, aby ho mohlo vyšetřovat.

„Pokud jde o nadcházející právní prošetřování mé osoby, jsem přesvědčen, že povede k úplnému očištění. Ve svých úřadech jsem vždy jednal podle práva. Udělal jsem chyby, ale byl jsem vždy upřímný,“ uvedl dnes Wulff.

Wulffova aféra obohatila slovník Němců o nové slovo „wulffování“. Podle jednoho významu jde o vypovídávání se na telefonním záznamníku (právě na ten totiž prezident namluvil svůj vzkaz pro šéfredaktora Bildu), podle druhého jde o to, že člověk neřekne přímo pravdu, ale nechce vypadat ani jako lhář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Šen-čenu jednají Si, Trump a Putin

Americký prezident Donald Trump jedná v čínském Šen-čenu s ruským vládcem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Všechny tři země by se podle Siho měly zaměřit na spolupráci při řešení globálních problémů. Podobně se vyjádřil také Trump. Lídři mají podle něj jedinečnou pozici k jednání o omezení jaderných zbraní. Putin pak prohlásil, že společným úsilím je možné dosáhnout globální stability. Očekává se, že státníci budou mluvit i o válkách na Ukrajině a v Íránu.
03:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 2 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.