V USA proběhla soudní debata o osudu zdravotní reformy

Washington - Po šestihodinové debatě dnes americký nejvyšší soud ukončil třídenní slyšení o zdravotní reformě prezidenta Baracka Obamy. Do roku 2014 by si podle ní pod pohrůžkou sankcí měl každý Američan pořídit zdravotní pojištění. Právníci 26 amerických států označují toto opatření za neústavní, protože legalizuje vynucený obchod. Verdikt má padnout v červnu. Dnešní soudní debata se soustředila na osud celé zdravotní reformy v případě, že soud odmítne zásadu povinného pojištění. Podle odpůrců reformy by to automaticky mělo znamenat konec celého zdravotního programu. Vláda naopak tvrdí, že ostatní části reformy nedotčené soudním verdiktem mohou zůstat v platnosti.

Proces je v USA ostře sledován, protože bez ohledu na výsledek soudu ovlivní listopadové prezidentské volby. Pokud Obamova vláda reformu obhájí, bude prezident držet silný trumf proti svým odpůrcům. V opačném případě bude výhoda na straně republikánů, podle nichž je reforma příliš drahá, nadměrně posiluje roli státu ve zdravotnictví a v neposlední řadě je v rozporu s ústavou.

Jako podklad ke svému rozhodování obdržel soud 2 700 stran složité právní argumentace. „Co si proboha myslíte, snad to nemáme číst celé?“ zeptal se přítomných expertů soudce Stephen Bryer. Někteří členové nejvyššího soudu vyjadřovali názor, že spíš než soud by měl o osudu zdravotní reformy rozhodovat Kongres.

Mluvčí Bílého domu Josh Earnest po ukončeném slyšení prohlásil, že vláda je přesvědčena o ústavnosti svých zdravotních reforem. Dodal, že z průběhu dnešního jednání nelze usuzovat, jaké bude konečné rozhodnutí soudu.

Dnešní soudní debata se soustředila na osud celé zdravotní reformy. Podle amerických médií je devítičlenný panel soudců v názoru rozdělen a o budoucnosti reformy může rozhodnout jediný hlas. Podle spekulací by jím mohl být hlas nerozhodnutého soudce Anthonyho Kennedyho. Pokud se nejvyšší soud proti reformě nepostaví, musí si 30 milionů dosud zdravotně nepojištěných Američanů pojistku pořídit. Spojené státy byly do schválení zákona před dvěma lety jedinou z rozvinutých zemí, kde nefungoval program celostátní zdravotní péče.

Z devíti soudců nejvyššího soudu, které jmenuje prezident a jejichž mandát je doživotní, zastávají čtyři liberální a čtyři konzervativní stanoviska. Kennedy, jehož do funkce jmenoval republikánský prezident Ronald Reagan, hlasuje podle situace střídavě s oběma tábory.