Obří krysu znovu objevili čeští badatelé na Filipínách

Praha - Českým badatelům se podařilo objevit údajně vyhynulou krysu dinegatskou, po které bez úspěchu pátralo několik vědeckých expedic od roku 1975. Tehdy byl spatřen první a dosud poslední exemplář hnědě zbarveného velkého hlodavce s extrémně dlouhým ocasem. Zooložka Milada Řeháková, která se svým manželem krysu opět zdokumentovala, doufá, že filipínská vláda a místní komunity se na záchraně vzácných živočichů budou dále aktivně podílet.

V malé severní části ostrova Dinagat na východě souostroví Filipín byla znovu nalezena vzácná krysa dinagatská. Přežívá pouze v severní části ostrova, kde zbývají poslední lesní porosty. „O chování těchto obláčkových krys se toho obecně mnoho neví,“ upozorňuje Řeháková. Tzv. obláčkové krysy, což jsou největší myšovití hlodavci na světě, se vyskytují pouze na Filipínách. „Jejich velikost je třicet centimetrů tělo, třicet centimetrů ocas,“ podotýká zooložka. Zvíře bylo v historii objeveno jen jednou, a to v roce 1975. Od té doby ho nikdo nikdy nespatřil a existovaly domněnky, že zvíře na ostrově Dinagat již vyhynulo.

Aby bylo zajištěno, že na Filipínách přežijí spolu s těmito krysami i další vzácní živočichové, je třeba zaměřit se na jejich ochranu. Právě ta by měla v první fázi vycházet především od místní komunity. „Snažili jsme se tam rozšířit povědomí, že to zvíře se vyskytuje pouze u nich a oni by měli být hrdí na to, že jinde na světě není, což samozřejmě v jejich očích ohromně stouplo. Myslím, že to je cesta, jak přimět místní komunitu, aby si zvířete vážila na úkor ničení pralesa za komerčními účely,“ doplnila Řeháková.

„Seděli jsme v lese a krysa k nám přišla sama“

Mnoho badatelských skupin se již v minulosti pokoušelo krysu spatřit, ale bezúspěšně. Zooložka vysvětluje, na čem pravděpodobně stojí úspěch jejich nálezu. „My jsme seděli v lese a čekali, což je jiný přístup, než měly ty expedice před námi,“ míní. Krysa pak k nim po hodině čekání přišla sama.

Řeháková na Filipínách již delší dobu sleduje také populaci extrémně vzácného nártouna. Tento malý primát s velkýma očima se vyznačuje dlouhým nártem a se svou váhou 120 gramů se vejde do dlaně. Když Řeháková s výzkumem živočicha začínala, existovaly o nártounech pouze tři krátkodobé studie. „My jsme nártouny sledovali pomocí vysílaček po dobu dvou let (…) Jako první jsme měli možnost pořídit záznamy nártouního miminka,“ uvedla zooložka. Výzkum ale ukázal, že počet populací je stále velká neznámá a ani neexistují odhady, kolik nártounů a na kterých ostrovech stále ještě přežívá.

Nahrávám video
Rozhovor se zooložkou Miladou Řehákovou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
Právě teď

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...