Kolumbus překonal velkou bariéru strachu a objevil Ameriku

Palos de La Fontera - Chtěl doplout do Asie, objevil přitom ale Ameriku. Nejznámější mořeplavec Kryštof Kolumbus se vydal na svou nejslavnější plavbu 3. srpna 1492. Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera není ale největším Kolumbovým úspěchem to, že objevil Nový svět, ale spíš to, že překonal bariéru oceánu a dokázal se vrátit zpět do Evropy.

V roce 1492 se Kolumbus dočkal požehnání od španělské královny Isabely a mohl vyplout na cestu, jejímž cílem bylo objevit novou cestu do Indie. Jenže na konci jejich výpravy byl historický objev. Tři Kolumbovy lodě - Niňa, Pinta a Santa María - vypluly z andaluského přístavu Palos de la Frontera 3. srpna 1492 na cestu přes oceán. Po více než dvou měsících plavby pak narazily na Nový svět. 

Ve dvě hodiny ráno 12. října se z tajemného oceánu konečně vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní. 

Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera to přitom nebyl žádný mořeplavecký výkon: „Když si někdo sedne do lodi na Kanárských ostrovech a čtyřicet dní hraje karty, tak dopluje do Karibského moře, aniž by cokoli udělal.“ Přesto je podle něj historický přínos Kolumba nezpochybnitelný, ovšem z jiného důvodu, než o kterém se píše v historických učebnicích. 

„Jeho největší příběh je ten, že se dokázal Golfským proudem vrátit zpátky na sever a přes Azory domů do Evropy, to bylo tehdy naprosto neuvěřitelné,“ poznamenal. „Překročil velkou bariéru strachu, protože tenkrát celá řada vědeckých kapacit tvrdila, že svět je kulatý,“ dodává. Kolumbus překonal tuto bariéru jako první Evropan. 

První Kolumbova výprava
Zdroj: ČT24

Kromě nového území pro evropské panovníky a spoustu nových drahých předmětů, které z Ameriky mořeplavec dovezl, měla Kolumbova výprava ale i negativní dopady. Důsledkem Kolumbova „objevu“ byl výrazný pokles počtu původního obyvatelstva Ameriky v 16. století. A ač se vedou spory o jeho rozsahu (neexistují přesné statistiky) a příčinách, vymřelo tehdy přes polovinu domorodců a někde dokonce všichni (například Haiti a Dominikánská republika). Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.

Víte, že…

Kolumbova výprava s karavelami Niňa, Pinta a Santa María vyplula z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem slunce v pátek 3. srpna 1492. Kvůli závadě na Pintě se však musela expedice třetí den plavby zastavit na Kanárských ostrovech a na širé moře vyrazila až 6. září.

Mořeplavec Rudolf Krautschneider ovšem poznamenal, že Kolumbus měl na Kanárských ostrovech velmi blízkou přítelkyni, což mohlo být důvodem, že se zde zdržel.

Kolumbus nebyl první, kdo objevil Nový svět. Daleko dříve dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu.

10 minut
Rozhovor s mořeplavcem Rudolfem Krautschneiderem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...