Kolumbus překonal velkou bariéru strachu a objevil Ameriku

Palos de La Fontera - Chtěl doplout do Asie, objevil přitom ale Ameriku. Nejznámější mořeplavec Kryštof Kolumbus se vydal na svou nejslavnější plavbu 3. srpna 1492. Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera není ale největším Kolumbovým úspěchem to, že objevil Nový svět, ale spíš to, že překonal bariéru oceánu a dokázal se vrátit zpět do Evropy.

V roce 1492 se Kolumbus dočkal požehnání od španělské královny Isabely a mohl vyplout na cestu, jejímž cílem bylo objevit novou cestu do Indie. Jenže na konci jejich výpravy byl historický objev. Tři Kolumbovy lodě - Niňa, Pinta a Santa María - vypluly z andaluského přístavu Palos de la Frontera 3. srpna 1492 na cestu přes oceán. Po více než dvou měsících plavby pak narazily na Nový svět. 

Ve dvě hodiny ráno 12. října se z tajemného oceánu konečně vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní. 

Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera to přitom nebyl žádný mořeplavecký výkon: „Když si někdo sedne do lodi na Kanárských ostrovech a čtyřicet dní hraje karty, tak dopluje do Karibského moře, aniž by cokoli udělal.“ Přesto je podle něj historický přínos Kolumba nezpochybnitelný, ovšem z jiného důvodu, než o kterém se píše v historických učebnicích. 

„Jeho největší příběh je ten, že se dokázal Golfským proudem vrátit zpátky na sever a přes Azory domů do Evropy, to bylo tehdy naprosto neuvěřitelné,“ poznamenal. „Překročil velkou bariéru strachu, protože tenkrát celá řada vědeckých kapacit tvrdila, že svět je kulatý,“ dodává. Kolumbus překonal tuto bariéru jako první Evropan. 

První Kolumbova výprava
Zdroj: ČT24

Kromě nového území pro evropské panovníky a spoustu nových drahých předmětů, které z Ameriky mořeplavec dovezl, měla Kolumbova výprava ale i negativní dopady. Důsledkem Kolumbova „objevu“ byl výrazný pokles počtu původního obyvatelstva Ameriky v 16. století. A ač se vedou spory o jeho rozsahu (neexistují přesné statistiky) a příčinách, vymřelo tehdy přes polovinu domorodců a někde dokonce všichni (například Haiti a Dominikánská republika). Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.

Víte, že…

Kolumbova výprava s karavelami Niňa, Pinta a Santa María vyplula z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem slunce v pátek 3. srpna 1492. Kvůli závadě na Pintě se však musela expedice třetí den plavby zastavit na Kanárských ostrovech a na širé moře vyrazila až 6. září.

Mořeplavec Rudolf Krautschneider ovšem poznamenal, že Kolumbus měl na Kanárských ostrovech velmi blízkou přítelkyni, což mohlo být důvodem, že se zde zdržel.

Kolumbus nebyl první, kdo objevil Nový svět. Daleko dříve dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký strategický bombardér B-52 se po startu zřítil v Kalifornii

Na Edwardsově letecké základně v Kalifornii se v pondělí krátce po startu zřítil americký strategický bombardér B-52 Stratofortress. Na síti X o tom informovaly ozbrojené síly USA. Podle informací CNN, které se odvolávají na zdroj z letecké základny, zahynulo pravděpodobně osm členů posádky. Příčina nehody, která se stala v 11:20 místního času (20:20 SELČ), není známa.
včeraAktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 3 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 4 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 4 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 4 hhodinami

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
14. 6. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 8 hhodinami
Načítání...