V roce 1492 se Kolumbus dočkal požehnání od španělské královny Isabely a mohl vyplout na cestu, jejímž cílem bylo objevit novou cestu do Indie. Jenže na konci jejich výpravy byl historický objev. Tři Kolumbovy lodě - Niňa, Pinta a Santa María - vypluly z andaluského přístavu Palos de la Frontera 3. srpna 1492 na cestu přes oceán. Po více než dvou měsících plavby pak narazily na Nový svět.
Ve dvě hodiny ráno 12. října se z tajemného oceánu konečně vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní.
Podle mořeplavce Rudolfa Krautschneidera to přitom nebyl žádný mořeplavecký výkon: „Když si někdo sedne do lodi na Kanárských ostrovech a čtyřicet dní hraje karty, tak dopluje do Karibského moře, aniž by cokoli udělal.“ Přesto je podle něj historický přínos Kolumba nezpochybnitelný, ovšem z jiného důvodu, než o kterém se píše v historických učebnicích.
„Jeho největší příběh je ten, že se dokázal Golfským proudem vrátit zpátky na sever a přes Azory domů do Evropy, to bylo tehdy naprosto neuvěřitelné,“ poznamenal. „Překročil velkou bariéru strachu, protože tenkrát celá řada vědeckých kapacit tvrdila, že svět je kulatý,“ dodává. Kolumbus překonal tuto bariéru jako první Evropan.
Kromě nového území pro evropské panovníky a spoustu nových drahých předmětů, které z Ameriky mořeplavec dovezl, měla Kolumbova výprava ale i negativní dopady. Důsledkem Kolumbova „objevu“ byl výrazný pokles počtu původního obyvatelstva Ameriky v 16. století. A ač se vedou spory o jeho rozsahu (neexistují přesné statistiky) a příčinách, vymřelo tehdy přes polovinu domorodců a někde dokonce všichni (například Haiti a Dominikánská republika). Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.
Víte, že…
Kolumbova výprava s karavelami Niňa, Pinta a Santa María vyplula z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem slunce v pátek 3. srpna 1492. Kvůli závadě na Pintě se však musela expedice třetí den plavby zastavit na Kanárských ostrovech a na širé moře vyrazila až 6. září.
Mořeplavec Rudolf Krautschneider ovšem poznamenal, že Kolumbus měl na Kanárských ostrovech velmi blízkou přítelkyni, což mohlo být důvodem, že se zde zdržel.
Kolumbus nebyl první, kdo objevil Nový svět. Daleko dříve dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu.
