Tragédie ve Wisconsinu: Šok, strach a zármutek

Americké úřady oznámily totožnost čtyřicetiletého atentátníka. Jde o bývalého vojáka Wadea Michaela Page, který v americké armádě strávil kolem šesti let. Důvod jeho útoku zatím není známý; mohl mít rasové či etnické motivy. Policie usuzuje, že útok byl aktem „vnitrostátního terorismu“, tedy činem zosnovaným uvnitř USA. Bývalý voják neměl vazby na žádnou extremistickou skupinu. V americké armádě působil od dubna 1992 do října 1998. Sloužil v jednotce, která měla na starost psychologické operace, a to nejprve na základně Fort Bliss v Texasu a později na základně Fort Bragg v Severní Karolíně. Z armády byl propuštěn bez poct kvůli blíže neurčenému prohřešku. Podle NBC News byl Page zpěvákem a kytaristou neonacistické skupiny End Apathy.

„Hluboce šokován a zarmoucen“ je útokem i indický premiér Manmóhan Singh, který sám je sikh. „Zvláště bolestné je to, že tento čin neodůvodněného násilí byl zaměřen proti náboženskému terči,“ dodal v prohlášení Singh. „Doufáme, že úřady pomohou postiženým rodinám a zajistí, aby se podobné násilné činy v budoucnu neopakovaly.“ 

Sikhové v Americe tvrdí, že jejich obec byla zranitelná již od útoků z 11. září - řada Američanů si totiž sikhy plete s muslimy. „Měli jsme strach, že se něco takového může stát. Jenom jsme nečekali, že to bude tak velké,“ tvrdí předseda sikhské rady v USA.

Právě 11.září 2001 znamenalo pro víc než půl milionu amerických Sikhů konec bezstarostnosti. Přestože vyznávají hodnoty jako pracovitost a služba pro druhé, turban a vousy je v očích většiny házejí do jednoho pytle s nebezpečnými islamisty. Sikhové totiž, podobně jako muslimové, nosí turbany, proto se již v minulosti omylem stali terčem útoku, který byl původně směřován proti muslimské komunitě. „Právě turban nás automaticky označuje jako podezřelé teroristy,“ tvrdí americká filmařka, která zaznamenala útoky na sikhy. 

Sikhismus je přísně monoteistické náboženství, které vzniklo na přelomu 15. a 16. století v Pándžábu (Indie), kde je dodnes centrum sikhů. Vírou v jediného boha, všemocného stvořitele, se sikhismus inspiroval v muslimském náboženství - jde o sjednocení všech hinduistických bohů a Alláha. Hlavním rysem sikhistického učení je rovnost všech lidí, která vede ke zrušení kastovního systému, což bylo příčinou vydělení sikhismu z hinduismu. 

V 60. letech 20. století vypukl v Pándžábu boj za nezávislost na Indii, proto je sikhismus v současnosti spojován s terorismem, neboť dva sikhští osobní strážci, kteří sympatizovali se separatistickým hnutím, v roce 1984 zavraždili indickou premiérku Indíru Gándhíovou. 

Sikhismus má asi 14 milionů vyznavačů, nejvíce v Indii, kde se k němu hlásí 2 procenta Indů, a po hinduismu a islámu je tak sikhismus třetím nejpočetnějším náboženstvím Indie.

Sikhové nejsou Taliban. „Nikdy jsme nic špatného nikomu neudělali.“

V září 2001 byl v Arizoně zastřelen majitel benzinové pumpy, útočník tak prý chtěl pomstít muslimy z 11. září. Sikhové v Americe se bojí, protože mezi lidmi je tolik nepravdivých informací a mnozí si pletou sikhy a příslušníky hnutí Taliban. Proto se takové incidenty jako ten v září 2001 v Arizoně může obrátit i proti nim. Nicméně členové postižené komunity si nikdy nemysleli, že by něco podobného mohlo postihnout i je samotné. „Nikdy jsme nic špatného nikomu neudělali,“ říkají. 

Chrám se nachází v Oak Creek asi dvacet minut cesty podél Michiganského jezera jižně od Milwaukee. Střelec zaútočil na věřící, kterých byla v době střelby v chrámu asi stovka - vesměs indického původu. Uvnitř chrámu byli zabiti čtyři lidé, tři další včetně útočníka před ním. Několik dalších lidí utrpělo zranění a nejméně tři včetně jednoho policisty jsou v kritickém stavu v nemocnici. „Vyšetřujeme to jako domácí incident teroristického typu. Pomůže FBI, která má vhodné prostředky,“ komentoval vyšetřování šéf místní policie. Mezi útočníkem a chrámem není podle policie žádné spojení.

Oběti útoku si večer přímo na místě tragédie připomnělo několik set lidí.