Žena mužem, muž ženou. K cestě za rovnováhou pomáhá medicína

Praha/Kodaň – Pro mnohé jen těžko pochopitelná touha být bytostí opačného pohlaví provází jedince už od pradávna, teprve od 40. let si s ní ale umí poradit medicína. Počátkem prosince roku 1952 potom došlo k první, široce medializované změně pohlaví, když se z Američana George Jorgensena stala žena – Christine. Operaci, jíž předchází náročná hormonální proměna, od té doby podstoupily tisíce lidí. V Česku se ročně jedná o padesát až šedesát osob.

První pokusy o změnu se uskutečnily už ve 20. a 30. letech minulého století v Berlíně, (ještě tajně a bez hormonální léčby) a v Česku k ní došlo poprvé v roce 1942, kdy se muž změnil v ženu. První doložená zmínka o transsexualitě (mužství uvězněné v ženském těle a naopak) pochází už od antického spisovatele Herodota.

Za průlomový je obecně považován případ George Jorgensena. Newyorčan s dánskými kořeny podstoupil hormonální léčbu a sérii operací počátkem 50. let vet Stockholmu. Jméno Christine si vybral na počest svého operatéra Christiana Hamburgera. Případ vyvolal obrovskou publicitu. „Z bývalého vojáka je blonďatá sexbomba!“ jásal americký tisk. Nová kráska neměla moc klidný život, ale k obživě jí stačilo vystupovat po estrádách jako herečka a zpěvačka. Zemřela v roce 1988.

Dnes v oboru existuje mnoho specializovaných klinik, proslulá je například nabídka v srbské metropoli Bělehradu. Nechává se přitom operovat více mužů než žen.

V Česku změnu pohlaví podstoupí desítky lidí ročně

Transsexualita je obecně popsána jako stav nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. Jedná se o vrozenou dispozici a mezi příčinami se uvádí hormonální nerovnováha v matčině těle během těhotenství – nelze k ní tedy vychovat a nelze ji ani vyléčit. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje transsexualismus za psychickou chorobu, kdy se muž narodí v těle ženy, a i když má prsa a dělohu, cítí se být mužem, a naopak žena se narodí v těle muže.

Změna pohlaví je proces, který probíhá několik let. Začíná důkladným pohovorem pacienta s lékaři a psychoterapeuty. Než se člověk dostane až před komisi, prověřuje se, zda o přeměnu opravdu stojí. Po delší fázi podávání pohlavních hormonů a sžívání se s novou rolí (např. nošení příslušného oblečení) přichází operace změny orgánů a poté právní kroky - nové pohlaví musí být úředně zapsáno.

Transsexualismus v Česku:

Výskyt transsexualismu je 0,1 na 100 000 obyvatel a ročně jde v Česku před komisi s žádostí o změnu pohlaví 50 až 60 lidí. Zákrok podstoupilo už víc než tisíc Češek a Čechů. Zpočátku to byli jednotlivci, do desítek ročně stoupla čísla před 20 lety. Podle údajů Transfóra žije v ČR až 30 000 lidí, které lze mít do té či oné míry za transsexuály.

V Česku se při změně do fyzické podoby muže odstraní děloha s vaječníky a prsa, ale ne vždy se vytvoří nový penis, protože funkci v sexu stejně neplní. Při změně do fyzické podoby ženy se zvětší prsa a odstraní penis, který se rovnou využije pro vytvoření pochvy. Přeměna se dělá postupně několika operacemi.

„Operace prodělaly za poměrně krátkou dobu zajímavý vývoj. Od prosté kastrace až ke snaze vytvořit zevní genitál, vzhledově i funkčně co nejvíce se blížící předloze,“ říká Jan Válka, šéf kliniky v Brně, kde se v roce 1975 poprvé v ČR podařilo prosadit změnu pohlaví a s tím související změnu jména a dokladů.

Zvětšení prsou si pacienti platí, vše ostatní hradí zdravotní pojišťovna. Lidé si doplácejí jen na hormony. Podle přednosty Sexuologického ústavu Iva Procházky se transsexualismus jako porucha zařadit musí, jen tak mohou české zdravotní pojišťovny operační přeměnu zaplatit. Proto se Česko řídí doporučením WHO.

Známí lidé, kteří podstoupili změnu pohlaví:

Letos v létě se nechal slyšet režisér kultovního snímku Matrix Larry Wachowski, že po deseti letech užívání hormonů je konečně ženou. Jmenuje se Lana. Proměnu podstoupila také tenistka Renée Richardsová nebo spisovatel Jan Morris. K dalším známým případům z nedávné doby patří proměna dcery zpěvačky Cher jménem Chastity do muže jménem Chaz Bono.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 16 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 25 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.