Brusel - Ani prezident Václav Klaus, ani premiér Petr Nečas (ODS) se nezúčastní předávání Nobelovy ceny za mír, kterou letos získala Evropská unie. Klaus už dříve řekl, že udělení ceny byrokratické instituci je tragický omyl. Nečas neúčast zdůvodnil pracovním vytížením. Česko tak bude reprezentovat velvyslanec, což kritizuje opozice.
Klaus ani Nečas na předání Nobelovy ceny EU nepřijedou
Právě prezident a premiér pozvánky za Česko dostali. Mluvčí Hradu Radim Ochvat potvrdil, že Klaus na ceremoniál nepřijede. „Předseda vlády Petr Nečas omluvil svoji neúčast na ceremoniálu z důvodu předem naplánovaných pracovních povinností,“ doplnil mluvčí vlády Michal Schuster. „Vidím v tom neschopnost poučit se z historie… Právě pro stát, jako je ČR, má mír, kooperace, spolupráce a vzájemný obchod životní význam. Žádná z těch menších zemí tam nebude chybět,“ kritizoval neúčast českých státníků místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Nejet tam mi připadá trapné“ přisadil si i šéf KSČM Vojtěch Filip.
Kromě Česka bude na ceremoniálu chybět i dalších pět států EU. Ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad to v pátek sdělil severu EUobserver. Cena bude předána 10. prosince třem nejvyšším představitelům EU, prezidentovi Hermanu Van Rompuyovi, předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi a předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi. Předání ceny odvysílá ČT24 v přímém přenosu.
Lundestad řekl, že na ceremonii přijedou státníci z 18 zemí, mezi nimiž jsou velké státy jako Francie, Německo, Itálie, Polsko a Španělsko. Neúčast už prý potvrdilo šest zemí, kromě ČR také Británie a Švédsko. V případě Švédska jde prý ale jenom o vytížený program premiéra Frederika Reinfeldta. Důvodem neúčasti Británie a Česka je dle EUobserveru euroskepse premiéra Davida Camerona a prezidenta Václava Klause. Lundestad odmítl spekulovat, zda jde o bojkot. „Je na nich, aby vysvětlili, proč nepřijedou,“ řekl.
Václav Klaus
Klaus k udělení ceny v říjnu řekl, že jde o tragický omyl a že si nejprve myslel, že je to novinářská kachna. „Dávat to instituci, navíc v tomto případě byrokratické instituci, to je prázdné vyznamenání. Já nevím, jestli se vůbec někdo odváží to převzít. Takže tudy asi cesta k udělování Nobelových cen nevede,“ uvedl Klaus. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg nicméně považuje ocenění za naprosto správné rozhodnutí. Podotkl ale, že osobně by byl šťastnější, kdyby cenu za své zásluhy dostala nějaká osobnost. Barroso pak udělení ceny komentoval slovy, že je to pocta pro všechny Evropany.
Debaty o lauerátovi neutichají
O výběru EU jako laureáta ceny se po vyhlášení hojně debatovalo a znovu se tak děje před předáním. Ke kritikům se připojila trojice nositelů ceny, jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, argentinský sochař a pacifista Adolfo Pérez Esquivel a irská mírová aktivistka Mairead Maguireová. Ti chtějí, aby nebyla letos udělena prémie osmi milionů švédských korun (23,3 milionu českých korun). Lundestad prohlásil, že za tímto protestem je norský právník Fredrik Heffermehl, který proti rozhodnutím Nobelova výboru protestuje roky. „Prémie ještě nikdy nebyla neudělena,“ prohlásil Lundestad.
Další Nobelovky, které vzbudily rozruch
- 2009 - Barack Obama
- 2007 - Al Gore
- 1994 - Jásir Arafat
- 1990 - Michail Gorbačov
Šéf socialistických poslanců v EP Hannes Swoboda je naopak toho názoru, že „po druhé světové válce byla EU vizí míru a EU mír přinesla“. Konference evropských církví a Světová rada církví se však shodně domnívají, že „roli EU coby tvůrce míru pro příští generaci popírá současná ekonomická a humanitární tragédie Řecka“.
Další kritiku také vyvolala čerstvá krize v pásmu Gazy. Přes 50 nositelů ceny, umělců, akademiků a diplomatů se domnívá, že by EU mělo být za její svazky s Izraelem ocenění odebráno. Ve společném dopise se poukazuje zejména na masivní podporu izraelského zbrojení příspěvky do jeho vývojového programu.
Reportáž Štěpánky Martanové a rozhovor s Lubomírem Zaorálkem (zdroj: ČT24)