Vědci dnes ráno zastavili vstřikování protonových svazků do urychlovače. Potrvá ale až do sobotního rána, než se magnety pracující v teplotě blízké absolutní nule ohřejí na pokojovou teplotu. Pak začne bezprecedentní období modernizace a oprav.
Velký hadronový urychlovač (LHC) je vybudován asi 100 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 1 800 velkých supermagnetů, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Po technických závadách, jež se projevily krátce po jeho prvním spuštění, LHC nikdy nepodával maximální projektovaný výkon.
Nejvýkonnější částicový urychlovač na světě se patrně nejvíce proslavil koncem loňského roku, kdy pravděpodobně zachytil takzvanou „božskou částici“ - Higgsův boson, po němž vědci pátrali desítky let. Mělo by jít o jeden ze základních stavebních kamenů současné fyziky vysvětlující, jak ostatní částice získaly hmotnost.
Opětovné spuštění zařízení za deset miliard eur (přes 250 miliard korun) podle mluvčího CERNu Jamese Gilliese otevře dveře k pozorování „mimořádných jevů“ a k vysvětlení řady záhad. Má umožnit experimenty, které přiblíží poznání prvních okamžiků existence vesmíru.
