Obama poprvé v Izraeli: Vyrazí v kníru s Netanjahuem do kavárny?

Jeruzalém – Poprvé ve funkci amerického prezidenta přiletěl do Izraele Barack Obama. Hlavním bodem oficiální návštěvy jednoho z nejbližších spojenců Washingtonu má být prezidentův čtvrteční projev v jeruzalémském mezinárodním kongresovém centru. Během třídenní cesty zavítá Obama také na palestinská území.

Letadlo s Barackem Obamou přistálo na mezinárodním letišti v Tel Avivu před polednem. Na letišti ho přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu: „Uvidíte Izrael minulý, současný a budoucí, setkáte se s jedním z nejkreativnějších národů světa i s jeho mladými lidmi.“ Žertem pak pozval Obamu do kavárny, prý by tam mohli vyrazit inkognito s knírem, aby americký prezident poznal Izrael také z neoficiální stránky. 

Hned na letišti Obama zdůraznil, že cesta do Izraele je první zahraniční cestou jeho druhého mandátu a že to není náhoda, protože Izrael si letos připomene 65. výročí svého vzniku. Přímo na letišti si Obama prohlédl protiraketový systém Železná klenba, na jehož instalaci se USA finančně podílejí. Z letiště dopravil šéfa Bílého domu vrtulník do sídla izraelského prezidenta Šimona Perese; Obamu čeká i jednání s Netanjahuem.

Barack Obama:

„Je mi ctí být tady v době, kdy se připravujete na oslavy 65. výročí svobodného a nezávislého státu Izrael. A vím, že vkročením na tuto zemi jsem vstoupil na historickou půdu židovského lidu.“

Velká očekávání ani nadšení Obamovu návštěvu neprovázejí. Mezi pravicově zaměřenými izraelskými komentátory převažuje přesvědčení, že prezident stojí v izraelsko-palestinském konfliktu na straně Palestinců a že se na rozdíl od svých předchůdců netají kritikou izraelské politiky.

Trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci byl na začátku Obamova prvního funkčního období jednou z priorit jeho zahraniční politiky, naplnit se ji však ani zdaleka nepodařilo. Spojenými státy zprostředkované mírové rozhovory ztroskotaly v roce 2010 - jen několik týdnů poté, co začaly.

Program návštěvy prezidenta Obamy v Izraeli:

Ve středu po oficiálním přijetí v rezidenci prezidenta Šimona Perese se Obama pokloní u hrobu Theodora Herzla i bývalého premiéra Jicchaka Rabina, který se v roce 1995 stal obětí atentátu. Ve čtvrtek ráno se Obama v Ramalláhu setká s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a navštíví také baziliku Narození Páně v Betlémě. Odpoledne bude jednat v rezidenci premiéra Benjamina Netanjahua o Íránu a Sýrii, následuje prohlídka pamětihodností a projev v kongresovém centru, na nějž se mají dostavit hlavně studenti. Čtvrteční večerní program zahrnuje gala večeři, na niž prý Obama osobně pozval izraelskou královnu krásy Jitjiš Ajnavovou. V pátek Izraelci Obamovi ukážou technologii raketové obrany, kterou budují s americkou finanční pomocí. Po poledni Obama odletí na další část své cesty do Jordánska.

Obama byl v Izraeli v roce 2008 v době kampaně před prvním zvolením. O rok později už ve funkci prezidenta přednesl v Káhiře projev o začátku nových vztahů s muslimským světem. Sdělil v něm tehdy jasně, že USA nebudou nikdy považovat za legální osady, jež Izrael staví na území zabraném za arabsko-izraelské války v roce 1967, tedy i na západním břehu Jordánu. Netanjahuova vláda ale v osadách dál staví, i když tyto vesnice stojí na území, kde má v budoucnu vzniknout palestinský stát. Izrael navíc Washingtonu uštědřil řádný diplomatický políček, když během březnové návštěvy viceprezidenta Joea Bidena zveřejnil plány na výstavbu dalších nových bytů. Tehdy se dokonce hovořilo o největší krizi ve vztazích obou zemí za více než 30 let.

Palestinci protestují proti návštěvě Baracka Obamy
Zdroj: ČTK/AP/Majdi Mohammed

Dalším sporným bodem ve vztazích obou spojenců se staly hranice budoucí samostatné Palestiny. Obama v květnu 2011 jako první americký prezident otevřeně podpořil vznik palestinského státu v hranicích z roku 1967. Tel Aviv to odmítá jako nepřijatelné, takové hranice by prý nebyl schopen ubránit. Komunikaci mezi USA a Izraelem v posledních letech neusnadnily ani chladné osobní vztahy mezi Obamou a premiérem Netanjahuem, který má blíže k americkým republikánům.

Navzdory kritickým hlasům zůstává bezpečnostní svazek obou zemí pevný. Spojené státy poskytují Izraeli každoročně vojenskou pomoc ve výši kolem tří miliard dolarů a finančně podporují i systém protivzdušné obrany Iron Dome, určený zejména proti raketám z pásma Gazy. Podobné cíle mají i ve vztahu k Íránu, který podle Západu usiluje o jaderné zbraně. I když Obama upřednostňuje diplomacii, předem nevylučuje žádnou alternativu, jak Teheránu v jejich získání zabránit. Tel Aviv opakovaně naznačil, že uvažuje také o preventivním útoku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na ministerstvo obrany v Damašku

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké zbraně jsou už na cestě na Ukrajinu, oznámil Trump

Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové udeřili na nákupní centrum. Ukrajina hlásí mrtvé a raněné

Nejméně dva lidé zahynuli a více než dvě desítky dalších utrpěly ve středu vpodvečer zranění při ruském leteckém úderu na nákupní centrum a tržiště ve městě Dobropillja na východě Ukrajiny, které leží asi dvacet kilometrů západně od fronty. Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin upozornil, že další lidé mohli zůstat pod sutinami a pátrání po nich pokračuje.
před 4 hhodinami

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
před 4 hhodinami

Izraelskou vládu opouští další strana

Izraelská ultraortodoxní strana Šas se rozhodla odejít z vlády premiéra Benjamina Netanjahua, píše agentura Reuters. Podle ní však v parlamentní koalici zůstává, kabinet si tak ve 120členném Knesetu drží nejtěsnější většinu. V úterý opuštění vlády oznámila ultraortodoxní strana Jednotný judaismus tóry, která se ovšem stáhla i z koalice. Důvodem jsou pro obě uskupení dlouhodobé spory o výjimkách z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EK navrhla rozpočet dva biliony eur na období let 2028 až 2034

Evropská komise navrhla rozpočet na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,21 bilionu korun), uvedl eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin. Finanční plán klade důraz na hospodářskou konkurenceschopnost a obranu, zároveň usiluje o reformu pravidel týkajících se dotací pro zemědělství a hospodářský rozvoj. V následujících měsících začne jedno z nejsložitějších vyjednávání, ke kterému v Bruselu dochází.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Kubě přibývá žebráků. Jde jen o přestrojení, tvrdila ministryně

Kubánská ekonomika se dál propadá a přibývá chudých a lidí bez domova. Vlnu kritiky proto vyvolalo prohlášení tamní ministryně práce Marty Eleny Feitó Cabrerové, že na ostrově nejsou žebráci. Podle ní jsou to jen lidé, kteří se za žebráky převlékají a vydávají. „Tito lidé nehledají mezi odpadky jídlo. Ve skutečnosti sbírají suroviny a nelegálně vydělávají v oblasti recyklace materiálů,“ prohlásila. Proti výrokům se poté ohradil i kubánský prezident Miguel Díaz-Canel a politička podala rezignaci.
před 5 hhodinami
Načítání...