Jeruzalém – Poprvé ve funkci amerického prezidenta přiletěl do Izraele Barack Obama. Hlavním bodem oficiální návštěvy jednoho z nejbližších spojenců Washingtonu má být prezidentův čtvrteční projev v jeruzalémském mezinárodním kongresovém centru. Během třídenní cesty zavítá Obama také na palestinská území.
Obama poprvé v Izraeli: Vyrazí v kníru s Netanjahuem do kavárny?
Letadlo s Barackem Obamou přistálo na mezinárodním letišti v Tel Avivu před polednem. Na letišti ho přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu: „Uvidíte Izrael minulý, současný a budoucí, setkáte se s jedním z nejkreativnějších národů světa i s jeho mladými lidmi.“ Žertem pak pozval Obamu do kavárny, prý by tam mohli vyrazit inkognito s knírem, aby americký prezident poznal Izrael také z neoficiální stránky.
Hned na letišti Obama zdůraznil, že cesta do Izraele je první zahraniční cestou jeho druhého mandátu a že to není náhoda, protože Izrael si letos připomene 65. výročí svého vzniku. Přímo na letišti si Obama prohlédl protiraketový systém Železná klenba, na jehož instalaci se USA finančně podílejí. Z letiště dopravil šéfa Bílého domu vrtulník do sídla izraelského prezidenta Šimona Perese; Obamu čeká i jednání s Netanjahuem.
Barack Obama:
„Je mi ctí být tady v době, kdy se připravujete na oslavy 65. výročí svobodného a nezávislého státu Izrael. A vím, že vkročením na tuto zemi jsem vstoupil na historickou půdu židovského lidu.“
GALERIE
Benjamin Netanjahu a Barack Obama
Velká očekávání ani nadšení Obamovu návštěvu neprovázejí. Mezi pravicově zaměřenými izraelskými komentátory převažuje přesvědčení, že prezident stojí v izraelsko-palestinském konfliktu na straně Palestinců a že se na rozdíl od svých předchůdců netají kritikou izraelské politiky.
Trvalý mír mezi Izraelci a Palestinci byl na začátku Obamova prvního funkčního období jednou z priorit jeho zahraniční politiky, naplnit se ji však ani zdaleka nepodařilo. Spojenými státy zprostředkované mírové rozhovory ztroskotaly v roce 2010 - jen několik týdnů poté, co začaly.
Program návštěvy prezidenta Obamy v Izraeli:
Ve středu po oficiálním přijetí v rezidenci prezidenta Šimona Perese se Obama pokloní u hrobu Theodora Herzla i bývalého premiéra Jicchaka Rabina, který se v roce 1995 stal obětí atentátu. Ve čtvrtek ráno se Obama v Ramalláhu setká s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a navštíví také baziliku Narození Páně v Betlémě. Odpoledne bude jednat v rezidenci premiéra Benjamina Netanjahua o Íránu a Sýrii, následuje prohlídka pamětihodností a projev v kongresovém centru, na nějž se mají dostavit hlavně studenti. Čtvrteční večerní program zahrnuje gala večeři, na niž prý Obama osobně pozval izraelskou královnu krásy Jitjiš Ajnavovou. V pátek Izraelci Obamovi ukážou technologii raketové obrany, kterou budují s americkou finanční pomocí. Po poledni Obama odletí na další část své cesty do Jordánska.
Obama byl v Izraeli v roce 2008 v době kampaně před prvním zvolením. O rok později už ve funkci prezidenta přednesl v Káhiře projev o začátku nových vztahů s muslimským světem. Sdělil v něm tehdy jasně, že USA nebudou nikdy považovat za legální osady, jež Izrael staví na území zabraném za arabsko-izraelské války v roce 1967, tedy i na západním břehu Jordánu. Netanjahuova vláda ale v osadách dál staví, i když tyto vesnice stojí na území, kde má v budoucnu vzniknout palestinský stát. Izrael navíc Washingtonu uštědřil řádný diplomatický políček, když během březnové návštěvy viceprezidenta Joea Bidena zveřejnil plány na výstavbu dalších nových bytů. Tehdy se dokonce hovořilo o největší krizi ve vztazích obou zemí za více než 30 let.
Palestinci protestují proti návštěvě Baracka Obamy
Dalším sporným bodem ve vztazích obou spojenců se staly hranice budoucí samostatné Palestiny. Obama v květnu 2011 jako první americký prezident otevřeně podpořil vznik palestinského státu v hranicích z roku 1967. Tel Aviv to odmítá jako nepřijatelné, takové hranice by prý nebyl schopen ubránit. Komunikaci mezi USA a Izraelem v posledních letech neusnadnily ani chladné osobní vztahy mezi Obamou a premiérem Netanjahuem, který má blíže k americkým republikánům.
Navzdory kritickým hlasům zůstává bezpečnostní svazek obou zemí pevný. Spojené státy poskytují Izraeli každoročně vojenskou pomoc ve výši kolem tří miliard dolarů a finančně podporují i systém protivzdušné obrany Iron Dome, určený zejména proti raketám z pásma Gazy. Podobné cíle mají i ve vztahu k Íránu, který podle Západu usiluje o jaderné zbraně. I když Obama upřednostňuje diplomacii, předem nevylučuje žádnou alternativu, jak Teheránu v jejich získání zabránit. Tel Aviv opakovaně naznačil, že uvažuje také o preventivním útoku.
GALERIE
videogallery_319109