Su Ťij: „Mám jasno. Chci být prezidentkou.“

Neipyijto - Vůdkyně barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij oznámila, že hodlá kandidovat na prezidentku země. „Chci kandidovat na prezidentku, mám v této otázce dost jasno,“ prohlásila držitelka Nobelovy ceny za mír. Su Ťij strávila během vojenské vlády téměř dvacet let v domácím vězení. Loni byla zvolena do parlamentu.

Volby plánované na rok 2015 jsou považovány za první potenciálně svobodné hlasování za více než 50 let v Barmě, kde teprve před dvěma roky převzala moc civilní vláda po desetiletích vojenské junty.

Do Aun Schan Su Ťij se narodila 19. června 1945 v Rangúnu bojovníkovi za nezávislost Barmy Aun Schanovi. Její matka Do Kchin Ťij byla první barmskou velvyslankyní v historii. Její otec byl zavražděn při atentátu, když byly Su Ťij dva roky.

Národní liga pro demokracii

Po studiu politologie v indickém Dillí získala titul bakalář v oboru filosofie, politologie a ekonomie na Oxfordu. Později absolvovala postgraduální studium na Škole východních a afrických studií v Londýně.

Roku 1972 se provdala za anglického akademika Michaela Arise, odborníka na tibetskou kulturu, který tehdy žil v Bhútánu. Narodili se jim synové Alexandr a Kim. Rodina pobývala převážně v Británii.

V roce 1988 se Su Ťij vrátila se do Barmy, aby se postarala o svou nemocnou matku. Tou dobou vrcholil lidový odpor proti vládnoucí vojenské juntě. Su Ťij veřejně podpořila demokratizační proces, vyhlásila „druhý boj za nezávislost“ a spoluzaložila Národní ligu pro demokracii (NLD), jejíž se stala generální tajemnicí.

Na návrh Václava Havla

Junta odpověděla tím, že ji roku 1989 za „ohrožování státu“ uvrhla do domácího vězení. O rok později ve volbách zvítězila s 80 procenty NLD. Vojenský režim však odmítl předat vládu vítězné opozici, což vedlo k mnoha protestům, které potlačila armáda.

Na návrh Václava Havla byla Su Ťij 14. října 1991 udělena Nobelova cena za mír, kterou si však v prosinci kvůli věznění nemohla osobně převzít. V příštích dvou desítkách let byla několikrát uzavřena v domácím vězení.

První parlamentní volby v Barmě po dvaceti letech v listopadu 2010 byly poznamenány vyloučením opozice z volebního procesu a neregulérnostmi. V následujících letech však došlo k částečnému uvolnění režimu, včetně předání řízení země do rukou civilní vlády. V doplňovacích volbách v dubnu 2012 Su Ťij získala poslanecké křeslo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 23 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 44 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 46 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 59 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...