Zahraniční tisk: Král Miloš I. je opojený mocí

Berlín - Prezident Miloš Zeman je opojený mocí a líbí se mu v roli vulgárně populistického Martina Luthera. I tak komentují včerejší dění kolem vlády Jiřího Rusnoka zahraniční noviny. Země podle tisku dál vězí v politické krizi. Komentáře jízlivě poznamenávají, že Čechům musí být od včerejška jasné, že přímá volba prezidenta neznamená více demokracie.

„Český prezident Miloš Zeman chce udržet jím vlastnoručně vybrané a jeho přáteli vybavené vládní družstvo v úřadě i proti vůli parlamentu,“ píše o včerejším Zemanově vystoupení ve sněmovně rakouský list Die Presse. „To, že jsou prezidentem Milošem Zemanem instalovaní 'experti' okolo premiéra Jiřího Rusnoka v pražském parlamentu všechno jiné jen ne oblíbení, ale hlavu státu netrápí. Stejně jako skutečnost, že by pravice, která narazila kvůli bizarnímu skandálu plného sexu, lží a špiclování, mohla složit nový kabinet, kdyby ji někdo nechal,“ poznamenává komentátor. „Místo toho se mu líbí v roli vulgárně populistického Martina Luthera, který je připraven pro své přesvědčení i krvácet,“ pokračuje článek. 

Německý list Mittelbayerische Zeitung pak popisuje včerejší dění ve sněmovně v článku s titulkem Král Miloš I. „Čechům je od včerejška jasné: lidem přímo zvolený prezident vůbec neznamená více demokracie. Miloš Zeman chodí po Pražském hradě, jako by mu posadili na hlavu svatováclavskou korunu, ústavní zvyklosti označuje za 'idiotské' a neprojevuje žádnou zdrženlivost, která se od hlavy státu očekává,“ tvrdí list. 

Frankfurter Rundschau soudí, že se ve středu v Poslanecké sněmovně odehrávalo divadlo, zatímco za kulisami zuřil mocenský boj. „Zeman v něm má tu výhodu, že je autorem, režisérem i hlavním hercem v tomto dramatu o jedné osobě. Scénář píše literou zákona: ústava prezidentovi umožňuje tím, že nikoho nenominuje, držet jeho chráněnce Rusnoka v úřadě. Většina je proti tomu bezmocná,“ konstatuje frankfurtský deník. 

Zeman při včerejším projevu ve sněmovně před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě dal jasně najevo, jak bude dál postupovat, pokud kabinet důvěru nezíská. Oznámil totiž, že se nechystá pověřit sestavením další vlády nikoho do doby, než skončí vyšetřování kauzy propojení politiků s kmotrovskými mafiemi. Kabinet sice důvěru podle očekávání nezískal, hlasování ale ukázalo, že bývalá koalice není jednotná. Stalo se tak poté, co dva poslanci ODS těsně před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě oznámili, že se jej nezúčastní. V reakci na to zvolila stejný postup šéfka LIDEM Karolína Peake.

Britská BBC cituje Jiřího Rusnoka, který poté, co jeho vláda nezískala důvěru, řekl, že je to velice důstojná prohra. BBC pak poznamenává, že Zeman udrží Rusnoka u moci, i když jeho kabinet podporu v parlamentu nedostal. Bude tomu tak do té doby, než vznikne nový kabinet nebo než se uskuteční nové volby. 

„Podle české ústavy má Miloš Zeman ještě druhý pokus jmenovat premiéra. V ústavě ale není žádný termín, do kdy by ho měl jmenovat. Rusnokova vláda tak může zůstat jako přechodná… Parlament má nicméně moc se sám rozpustit, což by vyvolalo předčasné volby. Očekává se, že v následujících dnech budou politické strany o takové možnosti diskutovat,“ nastiňují možné varianty vývoje The New York Times.

Návrat z divočiny 

Český prezident Miloš Zeman nakonec nezvrátil parlamentní aritmetiku, ale přesto po svém pozoruhodném návratu z divočiny prokázal převahu nad svými politickými rivaly. Píše to v hodnocení včerejšího vývoje agentura Reuters

„Česká úřednická vláda nedostala parlamentní důvěru a země dál vězí v politické krizi,“ soudí zase list The Financial Times. Francouzský Le Monde konstatuje, že středeční hlasování prokázalo absenci většiny v českém parlamentu. Tento stav, který podle listu bylo možné očekávat, dál prohlubuje krizi vyvolanou rezignací vlády Petra Nečase.

Česko - republika Miloše Zemana

Podle slovenského tisku prezident Zeman jasně ukázal, kdo v zemi skutečně vládne. „Česko se definitivně stalo republikou prezidenta Miloše Zemana. Ten dopředu rozhodl, že zemi povede jím vybraná vláda Jiřího Rusnoka. A to bez ohledu na to, že tato úřednická vláda důvěru českého parlamentu nezískala,“ napsaly Hospodárske noviny. „Zeman de facto spojil funkci prezidenta a premiéra, parlament zredukoval na debatní kroužek a Rusnok je i v nejlepším případě něco jako jeho první lokaj. Když jde o kšefty, říká se tomu spíš bílý kůň,“ uvedl list.  

„Vládu Rusnoka jmenoval český prezident bez souhlasu parlamentních stran. A na jejich rozhodnutí nečekal ani v den, kdy měly o důvěře úřednické vládě hlasovat v Poslanecké sněmovně,“ komentuje to zase deník Sme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...