Abcházie je 20 let samostatná. Důvodů k oslavám ale moc není

Suchumi - Kavkazská republika Abcházie se připravuje na oslavy své dvacetileté existence. V září 1993 tamní ozbrojenci s pomocí Moskvy vytlačili ze země gruzínskou armádu. Od té doby trvá napětí, které nedovoluje návrat více než dvěma stům tisícům uprchlíků z Gruzie.

Most přes řeku Inguri, který postavili po válce němečtí zajatci, je dnes jedinou oficiální spojnicí mezi Gruzií a Abcházií. Pohraničníci přes něj pouštějí většinou jen koňské povozy, právo přejít po rozbité silnici ale má jen ten, kdo si vyběhá nutná povolení. To je ale pro většinu gruzínských uprchlíků nedostižný sen. „Pokud bych měl dokumenty, tak bych jel. Ale takhle? Rusové mě chytí a zavřou,“ vysvětluje Goča Šeljakov. 

Společně s matkou žije v někdejší opuštěné administrativní budově na gruzínské straně. Na Abcházii se každý den dívají jen z okna. Práce není, musí stačit podpora v přepočtu 800 korun na člověka. A tak to jde už 20 let.

Abcházie
Zdroj: ČT24

Zatímco v Gruzii je o místo nouze, v Abcházii je tomu opačně – opuštěné zůstávají celé vesnice i městské čtvrti. Očamčira, lázeňské město u moře, mělo před válkou dvacet tisíc obyvatel. Dnes zůstala čtvrtina. „Celé město je prázdné, celý okres je prázdný,“ naříká obyvatelka Očamčiry.

Abcházie volá po uznání, Evropa o tom ale nechce ani slyšet

Na začátku konfliktu byla letitá rivalita mezi Abcházci a Gruzíny. Když první vyhlásili samostatnost, druzí poslali tanky. Válčilo se rok, v září 1993 gruzínská vojska ustoupila. A s nimi na 250 tisíc uprchlíků, polovina obyvatel země. Vrátit se mohla jen malá část z nich. „Pro naše děti určitě budeme potřebovat rozvoj vztahů – ale jen po právním uznání toho, že dnešního dne jsme 20 let nezávislí. Tak ať to pochopí a uznají nás,“ přeje si občanský aktivista Erik Rštuni.

Nejen Gruzie, ale i Evropa a další země o uznání Abcházie nechtějí ani slyšet. Země tak spoléhá na Moskvu. Ta má v Abcházii přes 3000 vojáků a pomáhá ekonomicky. Statisíce Rusů míří každoročně na abchazské pláže a drží tamní ekonomiku nad vodou. Investoři z Ruska vidí v Abcházii budoucnost a skupují domy na pobřeží.

3 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 8 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 8 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 10 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...