V odlesku „89“ Lipsko vzpomínalo i na československé dějiny

Lipsko - Umělecký a občanský projekt Slavnosti světla – důstojná připomínka Mírové revoluce, událostí roku 1989 v Lipsku. Sedmdesát tisíc lidí tehdy demonstrovalo v centru města za svobodu a demokracii a otevřelo tak cestu k převratným změnám v celé Evropě. Po dvaceti letech se lidé shromáždili v centru Lipska znovu - a učinili z toho každoroční tradici. Letošní pátý ročník Slavnosti světla přitom zavzpomínal na osudové události v sousedním Československu v letech 1969 a 1989. Hlavním bodem byl divadelní happening a videoinstalace na téma historických událostí útěku přes Prahu pod názvem "Wie geht's? Über Prag". Samotné zakončení vzpomínkové akce se neslo také v tradičním duchu: vytvoření obří číslice „89“ ze zapálených svíček.

Den Mírové revoluce – Lipsko 9. října 1989

  • Přestože symbolem otevření hranic je pád Berlínské zdi, a tudíž hlavní město Berlín, rozhodující masová demonstrace proti tehdejšímu režimu v NDR se konala 9. října 1989 právě v Lipsku. S hesly „My jsme ten lid“ a „Žádné násilí“ pochodovaly desetitisíce lidí městem. 

„Lipsko je na svou roli v roce 1989 dodnes velmi hrdé, a to poprávu. Pondělní demonstrace, které se začaly v průběhu roku 1989 v Lipsku konat, byly jedním z prvních signálů, že represivní orgány NDR přestávají situaci v zemi zvládat,“ připomíná zpravodaj Martin Jonáš.

V posledních letech věnovali organizátoři jednotlivé ročníky festivalu některé z bývalých zemí komunistického bloku a jejich boji za svobodu a demokracii. Letos tak připomněli události z let 1968 a 1989 v někdejším Československu. Mezi hosty byli třeba někdejší bojovník za občanská práva v NDR a dnes prezident Německa Joachim Gauck, český spisovatel a politik Milan Uhde nebo bývalý německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher.

A právě Uhde během večerního projevu připomenul důležitost lipských demonstrací pro vývoj v tehdejším Československu. „Je jasné, že bez mnohatisícových zástupů lidí na našich náměstích a ulicích by k politickému převratu nedošlo,“ vyzdvihl Uhde přínos masových manifestací, které na podzim 1989 přispěly k pádu komunismu v NDR i Československu. Ocenil také roli Charty 77, jejímž byl sám signatářem. O současném stavu demokracie v Česku se vyjádřil velmi kriticky, vyslovil nicméně naději, že cesta k záchraně demokracie existuje. „Hledat tuto cestu, najít ji a kráčet po ní je náš doživotní úkol,“ prohlásil v zaplněném kostele svatého Mikuláše.

Joachim Gauck s manželkou
Zdroj: Filip Nerad/ČTK

Právě nebývale početná, ale ve svém průběhu nekonfliktní demonstrace v Lipsku byla prvním důrazným protestem východních Němců, kteří usilovali o konec komunistického režimu. Devátého září se centrum Lipska proměnilo v dějiště největšího protestu v dějinách NDR. Navzdory výstrahám příslušníků tajné policie (Stasi) se shromáždilo odhadem téměř 100 tisíc lidí. Událostí v Lipsku ale byly za několik týdnů přehlušeny pádem Berlínské zdi – symbolickým aktem, u kterého už nechyběly kamery a fotoaparáty novinářů z celého světa.

V Lipsku se jednalo o první akci, jíž východoněmecká policie poprvé jen přihlížela, což znamenalo, že komunisté jsou ochotni jednat. Akce tehdy začala poměrně nenápadně. V lipském kostele sv. Mikuláše se konaly modlitby za mír. Kostel sv. Mikuláše byl tenkrát stejně jako dnes „otevřený pro všechny“. Proto se na tomto místě scházeli nejrůznější lidé: zvědavci, kritikové režimu i pozorovatelé Stasi, církevní spolupracovníci či soudruzi SED (Jednotné socialistické strany Německa), křesťani a nekřesťani. Roku 1989 byl kostel sv. Mikuláše jedním z nejlépe střežených míst v NDR. Onoho 9. října 1989 se mírové modlitby zúčastnilo asi 2 000 lidí, přibližně 600 soudruhů SED a lidí od Stasi.

Podzim 1989 - Malá strana: přestupní stanice mezi Německem a Německem 

Německé velvyslanectví v Praze během podzimu 1989 zaplnili uprchlíci ze socialistické NDR. Vše začalo přelézáním plotů a skončilo odjezdem tisíců lidí do vysněného cíle – na Západ. Impulsem, jenž spustil rozsáhlý exodus obyvatel honeckerovského Německa, se staly události v Maďarsku. To začalo na počátku května 1989 odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a poté zrušilo i přísně střežené hraniční pásmo podél této linie. Výsledkem bylo, že do Maďarska zamířily v létě 1989 tisíce obyvatel NDR. Část z nich našla útočiště na západoněmeckém velvyslanectví v Budapešti, podobný osud potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.

Na podzim roku 1989 přestala být maďarská cesta na Západ uvolněná kvůli některým diplomatickým opatřením. „Nakonec mohli východní Němci jezdit už jen do České republiky. Cesta přes Prahu pro ně byla jen jakousi vedlejší cestou, když pro ně přestalo být Maďarsko dostupné,“ vysvětlil historik Petr Blažek.

Před pádem železné opony sídlil v Lobkovickém paláci zastupitelský úřad někdejší Německé spolkové republiky (NSR), přes kterou se snažily do západního Německa uprchnout zástupy východních Němců. Stovky trabantů a wartburgů s východoněmeckými poznávacími značkami zaplavily na konci srpna roku 1989 ulice Malé Strany a zahrada západoněmecké ambasády se proměnila ve stanové městečko, kde tisíce východních Němců doufaly, že se nakonec dostanou pryč z Honeckerova vězení.

Od 17. srpna počet uprchlíků neustále vzrůstal a koncem září bylo v budově ve Vlašské ulici a okolí již více než 1 100 východních Němců. „Už v srpnu to začalo být kritické, ty počty sahaly do stovek a později do tisíců,“ dodal Blažek.

Tehdejší československé vedení si se situací nevědělo rady a až na výjimečné případy také překvapivě proti východoněmeckým emigrantům nezasáhlo. „Byl to velký problém pro pražské vedení. Dostali se spíše do pozice pozorovatele, na jednu stranu nechtěli nechat ambasádu úplně volně přístupnou. Na druhou stranu do rozhodnutí nemohlo vstupovat,“ uvedl Blažek. Politická garnitura v Československu se situace v okolí Lobkovického paláce obávala hlavně kvůli hrozbě destabilizace společnosti, v okolí zastupitelství zajišťovala klid policie.

Nakonec 30. září 1989 přicestoval do Prahy spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher, aby uprchlíky seznámil s dohodou obou německých zemí, podle níž mají být tito občané z NDR vypovězeni a přepraveni přes východoněmecké území do západního Německa. Po složitých diplomatických vyjednáváních představitelů východního Německa, Spolkové republiky Německo a Československa umožnil režim NDR těmto unaveným lidem 1. října 1989 vycestování 5 zvláštními vlaky do SRN.

Přestože mělo jít o jednorázovou záležitost, už druhý den se na malostranské velvyslanectví opět uchýlilo několik set východních Němců. Tato druhá vlna byla nakonec ještě mohutnější než ta předchozí, proto začaly být 4. října opět vypravovány zvláštní vlaky na Západ. Jako obranu proti odchodu svých občanů se tak NDR rozhodla uzavřít české hranice. 

Od 3. listopadu umožnilo Československo východoněmeckým uprchlíkům odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů či pasu. O šest dní později se stal zázrak, v který ještě nedlouho předtím věřil jen málokdo: přechody v Berlínské zdi byly natrvalo otevřeny a obyvatelé NDR se tak mohli dostat ke svým západním sousedům bez nutnosti absolvovat cestu do Prahy či Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 13 mminutami

Jednou ze čtyř světových stran je stále i západ, připomněl Pellegrini Ficovi

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.
12:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izraelští vojáci stříleli do davu Palestinců, kteří chtěli potraviny

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamní úřady to ve středu napsala agentura AP. Izraelská armáda jakýkoliv podíl na střelbě odmítá.
11:14Aktualizovánopřed 19 mminutami

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 25 mminutami

Pracovali pro USA, teď jim hrozí deportace do Afghánistánu

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.
před 1 hhodinou

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 3 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 3 hhodinami

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 4 hhodinami
Načítání...