Wellington - Uprchlík před změnami klimatu se azylu na Novém Zélandu nedočká. Jeho žádost zamítl nejvyšší soud. Ioane Teitiota tvrdí, že stoupající hladina moře znemožňuje jeho rodině žít na Kiribati život v bezpečí. Soudce ale rozhodl, že problémy spojené s životním prostředím nejsou důvodem pro to, aby muž získal status uprchlíka.
Beznadějný případ. „Uprchlík“ z potápějícího se Kiribati azyl nezíská
Teitiotovi skončilo pracovní vízum na Zélandu a azyl nedostane. Nyní sedmatřicetiletý muž se na Zéland přistěhoval s manželkou v roce 2007. V zemi se jim narodily tři děti. Nyní jim hrozí vyhoštění. „Tím, že se vrátí na Kiribati, nedojde k trvalému a systematickému porušování jeho základních lidských práv, jako je právo na život, přiměřenou stravu, oblečení a bydlení,“ konstatoval soudce John Priestley. Už předtím dostal obyvatel Kiribati celkem dvakrát zamítavou odpověď.
Průměrná nadmořská výška chudého pacifického souostroví Kiribati nepřesahuje dva metry. Na 33 korálových ostrovech ležících na půli cesty mezi Havají a Austrálií žije více než 100 tisíc lidí a ostrovy jsou jednou z nejzranitelnějších zemí vůči globálnímu oteplování.
Kiribati
„Uprchlík“ popsal život na potápějících se ostrovech
Teitiota v žádosti vylíčil, že kolem roku 1998 začal příboj prorážet vlnolamy i u jeho vesnice, která byla přeplněná lidmi a neměla kanalizaci. Kontaminovaná pitná voda vyvolávala u obyvatel zvracení a lidé neměli žádné vyvýšené místo, kam by prchli před vodou, v níž se brodili po kolena. „Na Kiribati nemáme žádnou budoucnost – zvlášť naše dvě nejmenší děti,“ konstatoval muž.
Soudce ale nyní prohlásil, že kdyby definici uprchlíka rozšířil, měly by právo na status uprchlíka miliony dalších lidí po celém světě, kteří jsou oběťmi přírodních katastrof. Podle Teitiotova právníka ale skutečnost, že je ohroženo větší množství lidí, nemůže být důvodem k zamítnutí žádosti. Rovněž podotkl, že jeho klient nepřímo čelí perzekuci ze strany lidí z toho důvodu, že za změnu klimatu mohou právě lidé. „Úmluvu o uprchlících je třeba změnit a začlenit do ní lidi, kteří utíkají před klimatickou katastrofou,“ tvrdí právník.
Kiribati
Kiribati se připravuje na nejhorší
Vláda Kiribati mezitím už myslí do budoucna. Zaplatila kupříkladu zálohu na 6 tisíc akrů na nedalekém Fidži. Ty by mohly sloužit jako útočiště a zásobárna potravin. Kiribati už také hovořilo s japonskou firmou o možnosti vybudování plovoucího ostrova, což by ale stálo miliardy dolarů.
Podle mluvčího vlády Kiribati Rimona Rimona si nezvolil muž na Novém Zélandu vhodný přístup k celé záležitosti. „Označit se za uprchlíka je příliš snadná cesta, jak z toho ven,“ konstatoval. Vláda už mimo jiné školí obyvatele, aby se mohli v jiných zemích uplatit jako tesaři, opraváři či ošetřovatelé.
Kiribati přitom není jediné místo, které má zmizet z mapy. O pomoc volají i Maledivy. Jejich prezident upozornil na změny klimatu netradičně - poradu vlády svolal pod vodou. „Jsme v ohrožení a chceme vidět, že i ostatní mají starosti jako my a lidé s tím začnou něco dělat,“ doufá prezident Malediv Mohammed Nasheed. Katastrofické scénáře se netýkají jen Tichomoří. Podle Heidi Cullenové, autorky knížky Počasí budoucnosti, by do půl století mohl být pod vodu i Manhattan.
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) nedávno zvýšil pravděpodobnost lidské odpovědnosti za změnu klimatu z 90 na 95 procent. Zároveň předpověděl, že do konce století by hladina světového oceánu mohla vzrůst až o metr.