Gauckův „bojkot“ ZOH: Rusko mluví o pranýřování, Němci pro i proti

Berlín – Mluvčí německého prezidenta Joachima Gaucka potvrdil, že prezident nepřijede na olympiádu v ruském Soči. Podle týdeníku Der Spiegel Gauck hry bojkotuje kvůli porušování lidských práv v Rusku. Zatímco v Rusku se hned ozvali kritici, kteří to považují za chybu, řada německých organizací i osobností prezidenta chválí. Mezinárodní olympijský výbor ale nevidí mezi Gauckovým krokem a stavem lidských práv v Rusku souvislost. A představitelé německého sportu se vůči slovu „bojkot“ ohradili.

Německý týdeník Der Spiegel o víkendu napsal, že se Gauck jako vůbec první významný politik rozhodl olympijské hry v Soči bojkotovat (více čtěte zde). Gauckův mluvčí ale důvod prezidentovy účasti neuvedl. Německý prezident je každopádně bývalým bojovníkem za občanská práva v komunistické Německé demokratické republice a nikdy se netajil kritikou stavu lidských práv v současném Rusku.

Vysoký funkcionář německého olympijského svazu Christian Breuer ale už varoval před tím, aby se Gauckovo rozhodnutí považovalo za bojkot her. Prezident prý od začátku cestu do Soči neplánoval, zato přivítá německé sportovce v Mnichově při jejich návratu z olympiády. „Když někdo někam nejede, neznamená to hned, že něco bojkotuje,“ podotkl generální ředitel svazu Michael Vesper.

Sportoviště v Soči
Zdroj: ČT24/ČT Sport

Lepší než bojkot je řešit věc na místě, ozývá se z německé politické scény

Někteří němečtí politici přitom s rozhodnutím prezidenta nesouhlasí. „Návštěva olympijských her nabízela dobrou příležitost vést rozhovory s reformními silami v Rusku a zajistit jejich požadavkům v politické debatě více pozornosti,“ řekl listu Die Welt poslanec za německé sociální demokraty (SPD) Lars Klingbeil.

Gauckovo rozhodnutí naopak velmi potěšilo německé organizace a osobnosti zasazující se za dodržování lidských práv. „Jelikož se nevyslovili pro bojkot olympiády sportovci, kteří se na závody roky připravují, považujeme odřeknutí návštěvy Soči od spolkového prezidenta za zvlášť silné znamení,“ sdělil deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mluvčí Human Rights Watch Wolfgang Büttner. „Znovu to upře zraky na porušování lidských práv v Rusku a na situaci v olympijském městě Soči - na vykořisťování pracovních migrantů, nucené přesídlování lidí, zastrašování občanské společnosti a zákon proti homosexuálům,“ dodal Büttner.

Německý prezident Joachim Gauck
Zdroj: ČTK/ABACA/Gouhier Nicolas

Úžasné gesto, říká zmocněnec německé vlády pro lidská práva

Pozitivně vnímá Gauckův krok i předsedkyně výboru pro lidská práva v Evropském parlamentu za německé Zelené Barbara Lochbihlerová. „Je to dobrý signál. Pokud by hry v Soči navštívil, jen by tím (ruský) systém posvětil,“ myslí si. Zmocněnec německé vlády pro otázky lidských práv Markus Löning pak označil prezidentovo rozhodnutí za „úžasné gesto podpory všem ruským občanům, kteří se zasazují za svobodu názoru, demokracii a občanská práva“.

Ruským představitelům se Gauckův postoj nezamlouvá. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov německého prezidenta kritizoval za to, že pranýřuje Rusko, ale zabíjení dětí a žen v Afghánistánu mu prý nevadí. Za chybu považuje Gauckovo rozhodnutí rovněž ruský expert na Německo Vladislav Bělov. „Je to zjevně rozhodnutí občana Gaucka, a ne prezidenta. Jako hlava státu si musí udržovat nadhled, což se mu v jeho úřadu zatím nepodařilo,“ podotkl Bělov.

Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP Photo

Olympiádu v Soči už se rozhodli dříve bojkotovat umělci a aktivisté jako třeba Stephen Fry, Harvey Fierstein a Lady Gaga, kteří vyzvali další osobnosti, aby do Soči nejezdily, a to v reakci na nový ruský zákon, jenž kriminalizuje homosexuální propagandu (více o zákonu zde).

Fry dokonce poslal britskému premiérovi Davidu Cameronovi dopis, ten ale bojkot vyloučil s tím, že zaujatost ruské vlády vůči gayům je lepší řešit na místě. Cameronův postoj upřednostňuje i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž může pozornost věřejnosti udělat víc pro budoucí změny než bojkot.

Historie se opakuje

Není to přitom poprvé, kdy se nejvyšší překážkou her stává politika. Už v roce 1956 bojkotovaly země olympiádu kvůli ruskému vpádu do Maďarska nebo válce o Suezský průplav. Opravdový box velmocí ale začal na olympiádě v Moskvě v roce 1980. Kvůli sovětské invazi do Afghánistánu olympijský maskot nespatřil výkony Američanů ani atletů z 60 zemí.

Odveta pak přišla o 4 roky později - do Los Angeles vyjeli z východního bloku jen Rumuni - oficiálně kvůli špatné péči o bezpečí sportovců. Vyřizování politických účtů ale neskončilo ani s pádem železné opony. Třeba do jihokorejského Soulu nepřijeli Severokorejci nebo Kubánci. A velké vášně vyvolávala i olympiáda v Pekingu.

ZOH se v Soči budou konat od 7. do 23. února. Následující měsíc, od 7. do 16. března, se pak uskuteční paralympijské hry.

Zimní olympiáda je vnímána jako oblíbený projekt a věc osobní prestiže prezidenta Vladimira Putina, který chce za každou cenu předejít jakémukoli ohrožení jejího průběhu. Koncem srpna podepsal výnos zpřísňující bezpečnostní opatření. Začnou platit 7. ledna a potrvají do 21. března

8 minut
Horizont ČT24: Gauck nepřijede do Soči
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 4 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 13 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 14 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...