Gauckův „bojkot“ ZOH: Rusko mluví o pranýřování, Němci pro i proti

Berlín – Mluvčí německého prezidenta Joachima Gaucka potvrdil, že prezident nepřijede na olympiádu v ruském Soči. Podle týdeníku Der Spiegel Gauck hry bojkotuje kvůli porušování lidských práv v Rusku. Zatímco v Rusku se hned ozvali kritici, kteří to považují za chybu, řada německých organizací i osobností prezidenta chválí. Mezinárodní olympijský výbor ale nevidí mezi Gauckovým krokem a stavem lidských práv v Rusku souvislost. A představitelé německého sportu se vůči slovu „bojkot“ ohradili.

Německý týdeník Der Spiegel o víkendu napsal, že se Gauck jako vůbec první významný politik rozhodl olympijské hry v Soči bojkotovat (více čtěte zde). Gauckův mluvčí ale důvod prezidentovy účasti neuvedl. Německý prezident je každopádně bývalým bojovníkem za občanská práva v komunistické Německé demokratické republice a nikdy se netajil kritikou stavu lidských práv v současném Rusku.

Vysoký funkcionář německého olympijského svazu Christian Breuer ale už varoval před tím, aby se Gauckovo rozhodnutí považovalo za bojkot her. Prezident prý od začátku cestu do Soči neplánoval, zato přivítá německé sportovce v Mnichově při jejich návratu z olympiády. „Když někdo někam nejede, neznamená to hned, že něco bojkotuje,“ podotkl generální ředitel svazu Michael Vesper.

Sportoviště v Soči
Zdroj: ČT24/ČT Sport

Lepší než bojkot je řešit věc na místě, ozývá se z německé politické scény

Někteří němečtí politici přitom s rozhodnutím prezidenta nesouhlasí. „Návštěva olympijských her nabízela dobrou příležitost vést rozhovory s reformními silami v Rusku a zajistit jejich požadavkům v politické debatě více pozornosti,“ řekl listu Die Welt poslanec za německé sociální demokraty (SPD) Lars Klingbeil.

Gauckovo rozhodnutí naopak velmi potěšilo německé organizace a osobnosti zasazující se za dodržování lidských práv. „Jelikož se nevyslovili pro bojkot olympiády sportovci, kteří se na závody roky připravují, považujeme odřeknutí návštěvy Soči od spolkového prezidenta za zvlášť silné znamení,“ sdělil deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) mluvčí Human Rights Watch Wolfgang Büttner. „Znovu to upře zraky na porušování lidských práv v Rusku a na situaci v olympijském městě Soči - na vykořisťování pracovních migrantů, nucené přesídlování lidí, zastrašování občanské společnosti a zákon proti homosexuálům,“ dodal Büttner.

Německý prezident Joachim Gauck
Zdroj: ČTK/ABACA/Gouhier Nicolas

Úžasné gesto, říká zmocněnec německé vlády pro lidská práva

Pozitivně vnímá Gauckův krok i předsedkyně výboru pro lidská práva v Evropském parlamentu za německé Zelené Barbara Lochbihlerová. „Je to dobrý signál. Pokud by hry v Soči navštívil, jen by tím (ruský) systém posvětil,“ myslí si. Zmocněnec německé vlády pro otázky lidských práv Markus Löning pak označil prezidentovo rozhodnutí za „úžasné gesto podpory všem ruským občanům, kteří se zasazují za svobodu názoru, demokracii a občanská práva“.

Ruským představitelům se Gauckův postoj nezamlouvá. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov německého prezidenta kritizoval za to, že pranýřuje Rusko, ale zabíjení dětí a žen v Afghánistánu mu prý nevadí. Za chybu považuje Gauckovo rozhodnutí rovněž ruský expert na Německo Vladislav Bělov. „Je to zjevně rozhodnutí občana Gaucka, a ne prezidenta. Jako hlava státu si musí udržovat nadhled, což se mu v jeho úřadu zatím nepodařilo,“ podotkl Bělov.

Vladimir Putin
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP Photo

Olympiádu v Soči už se rozhodli dříve bojkotovat umělci a aktivisté jako třeba Stephen Fry, Harvey Fierstein a Lady Gaga, kteří vyzvali další osobnosti, aby do Soči nejezdily, a to v reakci na nový ruský zákon, jenž kriminalizuje homosexuální propagandu (více o zákonu zde).

Fry dokonce poslal britskému premiérovi Davidu Cameronovi dopis, ten ale bojkot vyloučil s tím, že zaujatost ruské vlády vůči gayům je lepší řešit na místě. Cameronův postoj upřednostňuje i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž může pozornost věřejnosti udělat víc pro budoucí změny než bojkot.

Historie se opakuje

Není to přitom poprvé, kdy se nejvyšší překážkou her stává politika. Už v roce 1956 bojkotovaly země olympiádu kvůli ruskému vpádu do Maďarska nebo válce o Suezský průplav. Opravdový box velmocí ale začal na olympiádě v Moskvě v roce 1980. Kvůli sovětské invazi do Afghánistánu olympijský maskot nespatřil výkony Američanů ani atletů z 60 zemí.

Odveta pak přišla o 4 roky později - do Los Angeles vyjeli z východního bloku jen Rumuni - oficiálně kvůli špatné péči o bezpečí sportovců. Vyřizování politických účtů ale neskončilo ani s pádem železné opony. Třeba do jihokorejského Soulu nepřijeli Severokorejci nebo Kubánci. A velké vášně vyvolávala i olympiáda v Pekingu.

ZOH se v Soči budou konat od 7. do 23. února. Následující měsíc, od 7. do 16. března, se pak uskuteční paralympijské hry.

Zimní olympiáda je vnímána jako oblíbený projekt a věc osobní prestiže prezidenta Vladimira Putina, který chce za každou cenu předejít jakémukoli ohrožení jejího průběhu. Koncem srpna podepsal výnos zpřísňující bezpečnostní opatření. Začnou platit 7. ledna a potrvají do 21. března

8 minut
Horizont ČT24: Gauck nepřijede do Soči
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.
12:55Aktualizovánopřed 4 mminutami

Začal virtuální summit o rusko-ukrajinské válce

Německý kancléř Friedrich Merz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednají na virtuálním summitu s představiteli Evropy a šéfem NATO o rusko-ukrajinské válce. Jedné z videokonferencí se zúčastní i americký prezident Donald Trump. Zelenskyj ve středu zavítal do Berlína.
10:58Aktualizovánopřed 35 mminutami

Požáry v Evropě mají nejméně pět obětí

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
00:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské úřady obvinily šest lidí ze žhářských útoků spáchaných na zakázku Moskvy

Polské úřady obvinily skupinu šesti lidí – tři Poláky a tři Bělorusy – ze žhářských útoků podniknutých na zakázku ruských tajných služeb, stejně jako z dalších zločinů, včetně obchodování se zbraněmi a narkotiky. S odvoláním na prokuraturu to na svém webu uvedla zpravodajská televize TVN24.
před 1 hhodinou

Lipavský jednal v Dnipru, kvůli poplachu musel do krytu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ve středu ve východoukrajinském Dnipru jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. První část rokování museli strávit v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.
10:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael nás připravil o vzdělání, zní od mladé generace v Gaze

Studentka Mahá Alíová byla odhodlána stát se novinářkou a jednoho dne přinášet zpravodajství z Pásma Gazy. Teď se její priority stejně jako u dalších studentů žijících ve válkou a hladem postižené oblasti změnily; jejich cílem je dostat se k jídlu, píše agentura Reuters.
08:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vytáhl proti muzeu. Chce, aby dodržovalo jeho kulturní politiku

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.
před 3 hhodinami

Evropa jednáním jen přihlíží, míní Bartošek. Není velmoc, říká David

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.
před 6 hhodinami
Načítání...